V ZŠ a MŠ Montessori se klade velký důraz na práci se speciálními pomůckami (foto: praha14.cz)
Když jsem se poprvé seznámila s Montessori, uvědomila jsem si, že kromě běžného vyučování a výchovy ve školách a školkách, existují i jiné možnosti vzdělávání, které jsou nejen zajímavé, ale mohou i nabízet jiný úhel pohledu pro rozvíjení dětské duše a osobnosti. Název Montessori je odvozen od jména jeho zakladatelky Marie Montessori, narozené 1870 v Holandsku, první italské lékařky, pedagožky, matematičky a bojovnice za mír.
Výchova a vyučování podle Marie Montessori
Způsob vyučování a výchovy nabízí podle zásad Marie Montessori ucelený přehled a provázanost osobnosti učitele/ky s osobností dítěte, využití netradičního a zajímavého výchovného materiálu a speciálně připraveného prostředí.
Co to znamená v praxi?
Když dítě přichází do školy, školky nebo do jakéhokoliv Montessori zařízení , samo si vybírá rozmanité pomůcky z otevřených poliček, které jsou rozděleny na tzv. „koutky“, kde si může hrát nebo zkusit:
- praktický život (dítě se seznamuje s různými věcmi použitelnými takzvaně „do života“)
- smyslový materiál (práce se speciálními pomůckami, které rozvíjejí vnímání světa dítětem)
- jazykovou výchovu (jednoduché začlenění výuky jazyků zábavnou formou)
- matematiku
- kosmický život (zkoumání přírody, vesmíru, životního prostředí, atd...)
Speciální pomůcky si odnáší ke stolečku nebo na koberec, který tvoří zároveň i jeho hrací plochu. Dítě si potom může svobodně vybrat, co bude chtít dělat, s čím a jak si bude hrát a také si tím uvědomuje svoji vlastní zodpovědnost.
Podle Marie Montessori rozhoduje nejvíce prvních 6 let života dítěte. V této době se každé dítě nejlépe učí, samo má z učení radost a chová se úplně přirozeně. Prochází tzv. „senzitivními obdobími“, kdy vyhledává určité pomůcky podle toho, jak se cítí a rozvíjí. Nejdříve si děti hrají s jednoduchými pomůckami a postupně se dostávají k složitějším, což souvisí s přirozeným vývojem každého dítěte. Důležitá myšlenka Marie Montessori je „od uchopení k pochopení,“ kdy se dítě nejdříve zabývá předmětem, který si ohmatá a na základě svého pochopení a „prožití si“ toho určitého předmětu si ho dovede představit, vybavit a dále s ním pracovat a rozvíjet své poznávání, i když předmět už nemá v ruce.
Marie Montessori (foto: montessori.edu)
Vztah mezi učitelkou a dítětem
Učitelka v Montessori školce se odlišuje od učitelky ve školkách klasických. Funguje spíš jako pozorovatelka, ale to vůbec neznamená, že by její role byla pasivní, spíš naopak vyjadřuje rovnocennost mezi učitelkou a dítětem, není tady žádná nadřazenost. Učitelka nabízí nerozhodnutému dítěti hračky, které podporují jeho vnímání a rozšiřují dětský pohled na svět, pomáhá dětem, pokud ji požádají o pomoc, plánuje režim dne, atd...
Systém hodnocení
Montessori systém nemá pochvaly ani tresty, místo toho nabízí jiné, šetrné možnosti. Taktéž se soutěžením se v Montessori nesetkáte. Ve třídách se dobře uplatňují všechny typy dětí, navíc, třídy postižených a zdravých dětí nejsou odděleny, což u dětí odstraňuje případné předsudky, umocňuje potřebu pomáhat druhým a je pro všechny děti obohacující. Setkala jsem se s případem tělesně postiženého Jirky, který se ve třídě velmi dobře začlenil a ostatní děti mu pomáhaly, aniž by je o to kdokoliv žádal. Bylo to velice sympatické a navíc jsem se pak dozvěděla, že se Jiřík dobře uplatnil i ve škole. Díky speciálně vyvinutým pomůckám a hračkám (jsou specifické, vyrobeny pouze z přírodních materiálů), se může naše dítě všestranně rozvíjet. Hračky v Montessori mají také tu výhodu, že dítě se může samo jednoduše podívat, pomocí kontrol na každé hračce, jestli postupovalo správně. Děti se tak přirozeně stávají samostatnějšími. Pomůcky, se kterými si děti hrají, se vyměňují a výsledky pozorování se zapisují. V Montessori školách se nehodnotí známkami, upřednostňuje se slovní hodnocení.
Montessori v České republice
U nás, v ČR fungují Montessori školy, školky i mateřská centra a jejich popularita nadále vzrůstá. Můžete je najít v Praze, Brně, Kladně, Jablonci nad Nisou a jiných městech. Oblíbenost Montessori zařízení je dána tím, že děti se rychleji rozvíjejí, často ještě před nástupem do školy děti z Montessori školek umějí psát i počítat, jsou samostatnější, tvořivější a rychleji se učí, protože se to naučily vlastní přirozeností, s chutí a rády.
Nevýhodou tohoto druhu vzdělávání je finanční stránka. Montessori školy a školky jsou z velké většiny soukromá zařízení. Protože stát přispívá dotacemi převážně na státní školy a školky, musejí si rodiče, kteří chtějí odlišnou výchovu pro své děti za použití Montessori zařízení zaplatit.
Životní příběh Marie Montessori
Život paní Montessori nebyl jednoduchý. Její zkušenosti ze studia medicíny, práce na psychiatrické klinice a setkávání s tzv. „dětmi ulice“ jí umožnily mnoho zajímavých poznatků, které aplikovala v praxi. Možná právě proto se začaly její pedagogické zásady a myšlenky brzy šířit za hranice Itálie a po celém světě, protože se dají úspěšně uplatnit nejen u postižených, ale i u zdravých dětí. Marie Montessori vydala mnoho knih a ve své práci pokračovala i během 2. světové války, kdy byla pronásledována nacistickým režimem. Její životní pout’ končí v Holandsku v roce 1952.
...“Vidím a zapomenu,
slyším a zapamatuji si,
udělám a pochopím“...
Marie Montessori
