Na první pohled se Wikipedie může zdát jako další v řadě současných úspěchů internetu ve světě, ale její zakladatel, Jimmy Wales, tvrdí, že zde existuje rozdíl: jeho webová stránka se nebude podřizovat čínským cenzorům.
Wikipedie, oblíbená internetová encyklopedie, je dnes podle žebříčku Alexa jednou z 20 nejnavštěvovanějších internetových stránek na světě.
V roce 2001 začala jako doplněk dnes zaniklé Nupedie a postupně se obsahově rozrostla na základě systému "wiki", který umožňuje komukoli, aby upravoval její obsah. Ohromný objem volných informací jí přinášel stále větší popularitu.
Když ale přitáhla pozornost čínské cenzury, došlo k předvídatelnému výsledku: v Číně byla zablokována. Avšak tam, kde se několik internetových gigantů vzdalo cenzuře Čínské komunistické strany, tam Wikipedia nezakolísala. V srpnu tohoto roku zakladatel Wikipedie veřejně prohlásil, že "cenzura je neetická podle filosofie Wikipedie" a že "zaujímáme [Wikipedie] v kultuře postavení, které si přeji, aby dosáhl i Google."
Google se tento rok ocitl pod palbou, když oznámil, že podřídí svou čínskou verzi cenzuře vládnoucího komunistického režimu. Kritici tvrdí, že Google porušil své obchodní heslo "Nebýt zlý".
Walesova slova padla v době, kdy Peking zablokoval Wikipedii na vůbec nejdelší dobu - deset měsíců. Nakonec, 10. října, téměř rok po začátku blokády, byla v tichosti odblokována anglická verze, zřejmě na nátlak akademiků a výzkumníků, kteří se báli, že by blokáda poškodila prostředí pro výzkum.
Čínská verze zůstává mimo provoz.
Velká Epocha vyzpovídala Jimmyho Walese, muže, který byl časopisem Time označen za jednoho ze 100 nejvlivnějších lidí planety.
Velká Epocha: Google, Yahoo a Microsoft - ti všichni kapitulovali před cenzorskými požadavky Čínské komunistické strany. Jakým směrem si myslíte, že by se Wikipedie mohla vydat v budoucnu?
Jimmy Wales: Wikipedie se nikdy nevydá touto cestou, dokud tomu budu moci zabránit. Naše společenství nadšených uživatelů by to nikdy netolerovalo. Zastávám něco důležitého a etického: osobní práva.
VE: Velká jména v oboru tvrdí, že je lepší operovat s určitou cenzurou, s tím, že to pomáhá do Číny přinést alespoň nějakou svobodu slova než žádnou. Co si o tom myslíte?
JW: Myslím, že tento argument může dávat určitý smysl, někdy, ale snadno se stane výmluvou. Čelili jsme stejné otázce ohledně apartheidu v Jižní Africe... je lepší zapojit se produktivně, nebo odmítnout úplně spolupráci.
Důležité je, že veřejnost by měla říct společnostem, které se zkompromitovaly: Dokažte nám, že tam děláte něco dobrého. Nepřijmeme to, pokud je to jen výmluva pro vydělávání peněz.
VE: Co myslíte, že by se stalo, kdyby se Wikipedie stala komerční entitou místo neziskové? Myslíte, že by se autocenzura mohla ve Wikipedii objevit, kdyby byl výsledkem přístup na nový finanční trh?
JW: Ne, pokud bych s tím měl cokoli společného já. Moje zisková společnost Wikia také nebude spolupracovat s cenzory. Je to pro mě otázka osobní etiky.
VE: Co byste řekl tomu, kdyby čínský režim investoval své zdroje do manipulování článků na Wikipedii, které by na ni vrhly špatné světlo? Jak byste to zastavil?
JW: To vážně není problém. Existuje silná komunita, která zaníceně věří v neutralitu, průhlednost a otevřenost. Čínská vláda je vítána se svými příspěvky do Wikipedie... na stejných základech jako kdokoli jiný.
VE: Několik reportérů Velké Epochy bylo v Číně uvězněno za své články o komunistickém režimu a tamním porušování lidských práv. Myslíte, že budeme v Číně v dohledné době svědky nějakých změn?
JW: Myslím, že ano. Myslím, že svoboda nakonec zvítězí, protože morálka je praktická. A čínská vláda si nakonec uvědomí, že svou divokou a nepraktickou politikou cenzury ubližuje sama sobě i svým lidem.
Wikipedie už získala od svých uživatelů přes 6 milionů dolarů
