Image

  Hvezdarna na jihlavských hradbách. (Foto: jiast.cz)

Podle pověsti se prý v noci občas zjevuje na jihlavských hradbách „Ohnivý Švéd“. Avšak pokud byste se po setmění vydali na hradby, těžko říci, zda ho tu potkáte. Jisto však je, že na jednom místě hradeb můžete nalézt něco velmi poutavého. Zachovalá hradební brána, která tvoří charakteristické průčelí města, je od roku 2003 oddána spíše „exaktním vědám“ a astronomickému bádání, což je přístupno i veřejnosti.

Pozorování oblohy pro veřejnost:

Každé pondělí po setmění za bezoblačné oblohy na bráně matky Boží v Jihlavě – ul. Věžní – probíhají pravidelná pozorování noční oblohy pomocí astronomických přístrojů.

Pokud vyšplháte po mnoha schodech a nakonec i žebřících na horní plošinu hradební věže, budete mít možnost zapojit se do astronomického pozorování. Nahoře, v mírném průvanu mezi cimbuřími a střílnami, namísto kanónu a střeliva, stojí pravý hvězdářský dalekohled, který je k dispozici všem návštěvníkům.

Původní zrcadlový dalekohled o průměru 0,25 m, instalovaný v r. 2003,  byl však velmi jednoduchý a pro mnohá veřejná pozorování již téměř nedostatečný. Proto díky sponzorskému daru mohl být nahrazen jedním z nejmodernějších amatérských astronomických přístrojů americké firmy Meade.

Samotný optický systém je tzv. Schmidt – Cassegrain, jde tedy o kombinaci zrcadlového systému se speciální objektivovou korekční čočkou. Dalekohled je z řady GPS, což znamená, že jde o přístroj, který může být elektronicky navádět na zvolený cíl velmi přesně.

Seřízení přístroje je velmi efektivní, neboť jeho centrální počítač má šestnácti-kanálový přijímač signálu GPS. Řídícím mozkem dalekohledu je systém Autostar II. Kromě toho, že tento počítač dokáže komunikovat s družicemi GPS a velmi přesně pointuje (tzn. že se otáčí za pozorovanými předměty tak, aby stále byly v zorném poli), má i velmi rozsáhlou paměť databází.

Centrální počítač dalekohledu disponuje přijímačem signálu GPS, což mu umožňuje komunikovat s družicemi GPS a velmi přesně pointuje (tzn. že se otáčí za pozorovanými předměty tak, aby stále byly v zorném poli). Seřizuje se sám podle počítačových algorytmů a má předprogramováno více než 145 tisíc objektů, které jsou přehledně setříděny do nejrůznějších katalogů.

Jihlavská astronomická společnost pořídila spolu s dalekohledem i celou řadu užitečného příslušenství, jako např. velký paralaktický klín umožňující fotografování pomocí dalekohledu, elektronické mikroostření, řadu okulárů aj.

Od 22. února 2007 může díky tomuto zařízení Jihlavská astronomická společnost rozšířit nabídku pozorování oblohy o celou řadu dosud nepozorovatelných objektů.

„Díky propagaci nového dalekohledu návštěvnost zájemců o astronomická pozorování nadstandardně stoupla,“ uvedl p. Podařil z astronomické společnosti.