Mirrobot, 2006. Mirrobot z Fraunhofer-Institutu pro techniku a automatizaci výroby (IPA) napodobuje gesta a tělesné pohyby. (Foto: IPA Stuttgart )
Mhouří oči, hrají hudbu, vedou hluboké diskuse, jezdí po místnostech ... A tady, byl to právě pozdrav od robota naproti mně? Kam až oko dohlédne, všude jsou zvláštní stroje, částečně podobné lidem, částečně futuristické. Tohle a mnoho jiného může člověk zažít v Muzeu komunikace v Berlíně při návštěvě nejnovější výstavy muzea s názvem: „Roboti přicházejí!“ Od 5. dubna do 2. září je možné ji vidět v Leipziger Straße v centru Berlína. Výstava se, s více než 125 exponáty robotů, četnými filmy, fotografiemi a výkresy, věnuje výlučně a velmi názorně tématické oblasti člověk-stroj-komunikace.
Návštěvníky vítají v kruhu hned za vstupním prostorem tři zábavní roboti, kteří mohou hned předvést své komunikační schopnosti. Roboti, kteří byli kdysi zkonstruováni ve Fraunhofer-Institutu pro toto museum, se mohou volně pohybovat a hrát si s návštěvníky s míčem, pozdravit je nebo je doprovázet jako průvodce muzea. V horním prostoru muzea se potom nachází hlavní část výstavy. Tam se setká člověk s robotem vysavačem od firmy Kärcher, který se neochvějně pohybuje zcela sám po výstavních prostorách a vysává, a vysává, a vysává...
Je tu také robot, který byl původně vyvinut pro automobilku Opel, aby v prodejních místnostech informoval zákazníky a bavil je. Vedle jmenovaných zábavných robotů může návštěvník zažít zblízka servisního robota, hravého robota, průmyslového robota, agitujícího robota, roboty, kteří jsou známi z filmů a z televize, a dokonce i jednu francouzskou robotovou kapelu, která umí zahrát 500 skladeb. Největší robot v rozsáhlé výstavě měří 2,37 m, jmenuje se „Sabor“ a byl zkonstruován Švýcary v 50tých letech. Jeden z nejstarších robotů na této výstavě je trumpetista ve vojenské uniformě z roku 1816, který hraje melodie uložené na válečku. On je jedním z posledních dnes ještě hrajících hudebních automatů s lidskými rysy a byl vyvinut dvěma hodináři z Vídně a z Prahy.
Díky rozčlenění výstavy na oblasti: ohlédnutí se zpět – rozhlédnout se kolem- pohled do budoucna, se může každý dobře orientovat.
Orchestr robotů "Les Robots Music", elektromechanický orchestr od Edouarda R. Diomgara a Didiera Jouas-Poutrela 1958. Stav 2006. (Museum für Kommunikation, Berlin)
V oblasti -ohlédnutí se zpět-, která začíná 16. stoletím a zabírá oblast do raného 19. století, jsou to začátky robotiky, které můžeme vidět a kdy stálo spojení člověka a stroje úplně v popředí. Je zde vidět protéza ruky legendárního rytíře Götze von Berlichingen nebo první tkalcovský stav řízený děrovanými štítky z roku 1805.
Oblast – rozhlédnout se kolem – ukazuje, jak to vypadá s robotikou dnes, kdy pracují vědci na tom, aby robota zformovali a učinili z něho přizpůsobivé stvoření. Mají vytvořit vzájemnou souhru s člověkem a rozšiřovat jeho přirozené schopnosti. K tomu náleží výzkumní roboti, kteří pracují v životu nepříznivých místech v hloubi oceánu, ve vesmíru nebo pod zemí, ale zrovna tak i servisní roboti, kteří mají rysy podobné člověku. Servisní roboti mohou pracovat jak v domácnosti tak v lékařství, aby např. usnadňovali život tělesně postiženým lidem. Trochu podivně naopak působí nasazení robotů žokejů, které zkonstruovali Švýcaři. Používají se v arabských zemích pro závody velbloudů. Organizace pro lidská práva celé roky protestovaly proti tomu, že se jako obzvlášť lehcí žokejové používají malé děti, často dokonce i čtyřleté – např. z Indie. Mezitím vlády příslušných zemí zareagovaly zákazem. Žokej robot s váhou jen 15 kilogramů a s pažemi pro držení opratí a biče, představuje dobrou alternativu. Po úspěšných testech,
z čistě technického hlediska, již nestojí v jejich nasazení nic v cestě.
Oblast – pohled do budoucna – se nakonec zabývá utopií robotů včerejška i dneška. V této oblasti se setkávají Science-Fiction, vědecké prognózy a technická realita, a vytvářejí tak obraz robota jako ikonu technického pokroku, což se může jevit stejně tak slibně jako hrozivě. Exponáty, které toto ozřejmují, může člověk nalézt v hojnosti v umění. Díky skicám, výkresům a robotům androidům v životní velikosti je tato forma umění na výstavě zastoupena.
