Pruvod haviru jihlava
Havíři v dobových kostýmech procházeli Jihlavou (foto: pruvod.rohozna.net)

Dříve, než se otevře zem na jihlavském náměstí a z podzemí vystoupí první havíři, za nimiž následuje celý tradiční průvod, povězme si něco o tom, co této velkolepé slavnostní události předchází.

Historie

Havířský průvod navazuje na více než stoletou tradici, kterou si jihlavští připomínali historii stříbrného dolování v  někdejším královském městě.V roce 1799 město slavilo domnělé tisící výročí svého založení. Už tehdy vyšlo několik chlapců v havířských úborech s kahany v rukou, kteří však byli spíše malou součástí církevních slavností.

Za pravého zakladatele jihlavských havířských průvodů je považován Johannes Haupt, zdejší zakladatel Muzejního spolku, kustod Městského muzea, majitel fotoateliéru a člen městské rady. Na jeho popud se v r. 1890 uskutečnil malý havířský průvod ve zrekonstruovaných kostýmech. Vyšlo v něm 44 chlapců v přesných kopiích oděvů se všemi doplňky a atributy. Johannes Haupt si dal pečlivou práci s nastudováním, jak mohly středověké oděvy vypadat, a na základě svého dlouhodobého shromažďování informací byly rekonstruovány kopie historických kostýmů se všemi náležitostmi a doplňky, dle toho, jak pravděpodobně vypadaly v 15. a 16. století. V roce 1899 se po sto letech uskutečnil stěžejní havířský průvod, který čítal již 150 osob. Tehdy vzniklá hierarchie se zachovává dodnes. Tyto havířské průvody se opakovaly až do druhé světové války.

Je dlužno připomenout, že Jihlava byla z velké části obydlena německým obyvatelstvem, a tak během druhé světové války byl průvod zneužit nacisty. Podobný úkaz nastal však i po válce, kdy byl minulým režimem průvod termínován na Den horníků a zneužit jako nástroj propagace a náboru horníků.

Po roce 1967 se průvody odmlčely na 32 let úplně. Po tyto roky Muzeum Vysočiny tiše a pečlivě opatrovalo sbírku kostýmů, která čítala na dva tisíce položek. Kolem r. 1990 byly tyto kostýmy znovu objeveny, načež vznikla skupinka nadšenců, kteří měli zájem tuto tradici obnovit. R. 1997 založili Občanské sdružení Jihlavský havířský průvod. Jejich motivací bylo dotáhnout věc do r. 1999 a tím navázat na další výročí po sto letech podle linie 1799 - 1899 - 1999. Přes velké obavy byl tento výroční průvod přijat jak pamětníky, tak mladými lidmi a především dětskými účastníky průvodu. Slavnost navštívili i původní obyvatelé Jihlavy - němečtí pamětníci,  kteří byli po válce odsunuti. S dojetím sledovali novou generaci havířků a vzpomínali na dobu, kdy se sami zúčastňovali jako děti v předválečné Jihlavě. Vyplňuje se tak naděje, že průvody jihlavských havířů nejen vedou Jihlavany ke zdravému patriotismu, ale také napomáhají navazování těch vztahů mezi současnými a někdejšími obyvateli města Jihlavy, které v minulosti tolik utrpěly.

Pruvod haviru jihlava
Charakteristický symbol historické Jihlavy - Brána Matky Boží na pěší zóně, jedna z tras, kudy se ubírá jihlavský havířský průvod.
(foto: pruvod.rohozna.net)

Organizátor, sponzoři, krejčí, dobrovolníci

O obnovu  původních kostýmů ze strany šicích oprav a údržby se stará p. Miluše Dvořáčková a p. Hana Kolářová ... a mnoho dalších. "Oslovili jsme staré obyvatelky domova důchodců a naše motivace podnítila jejich snahu nám pomoci s různými úpravami kostýmů a doplňků. Našli jsme starého pana ševce, který nám boty postaru opravil, pomohl i kovář Habermann" vzpomíná M. Dvořáčková.

"Od 70. let (minulého století) kostýmy ležely na půdě, kde byly pouze občas vyvětrány, úschova to byla dobrá. Naštěstí se do nich nepustili moli. Jsou z opravdu kvalitního sukna," dodává. "Snad přes 30 let nebyly vyprány. Postupně jsme je odváželi do prádelny, kde hromadu zmačkané látky proměnili na oděvy, které ukázaly svůj původní tvar a barvu."

"Když těch krejzlíků je asi 150 a k tomu 300 manžet...žehlení jednoho krejzlíku zabere 10 minut, takže taková je to práce," sděluje Hana Kolářová. Miluše Dvořáčková dodává: "Přichází nám dobrovolně 150 - 200 dětí. Čtrnáct dnů před průvodem nastává zkoušení, oblékání kostýmů. To je ta nejhezčí práce!"

Setkali jsme s následovníkem a pokračovatelem Johanna Haupta, s Ing. Milanem Kolářem, organizátorem současného průvodu. V Jihlavě je  spíše známý pod přezdívkou Medvěd.

Kostýmy

"Máme velkou zodpovědnost za kostýmy, které původně ležely 50-60 let v muzeu. Šijeme jejich repliky, aby původní originály mohly být opět uloženy v muzeu. Postupně přidáváme další a další postavy, dáváme šít boty a klobouky", sděluje M. Kolář.

"Šijeme na různých frontách," usmívá se na otázku, kde a kdo šije tyto kostýmy.

"Většinou jsou to soukromí krejčí, kterých je několikero. Kostýmy jsou tak rozděleny do různých krejčovských dílen, které jsou dnes už vzácné .Nejsou všechny v Jihlavě, jedna je např. ve Velkém Beranově.

S kostýmy a doplňky to není jen tak! Boty pro nás šije družstvo Snaha. Spony do pásků pro nás odlévali v Kamenickém Šenově. Pro klobouky jedeme do Kutné Hory!"

A korouhev?

"Ve světě je pouze osm firem, které se zabývají výrobou korouhví. U nás v republice jsou dvě. Na vytvoření korouhve se podílí několik uměleckých řemesel. Nejprve řezbáři a kováři. Ti se nachází v Jihlavě. Trochu těžší bylo sehnat výšivkáře. To je velmi vzácná firma."

Pan Kolář vysvětluje:"Do průvodu chodí děti od 6 do 15 let. Jak se tak jejich maminky pohybovaly kolem průvodu, postupně jsme i pro ně navrhli kostýmy, aby se i maminky těch dětí staly tradiční součástí průvodu.

Kostýmy jsme studovali podle vzorů z první republiky, rekonstruovali podle fotografií. Některým menším dětem, do 6 let, které se snaží také zúčastnit průvodu - protože třeba jejich bráška jde - jsme nakonec také ušili takové volnější kutničky, které s nimi zároveň trochu rostou.

Jezdíval jsem na německé havířské průvody, které si tam u nich také udržují. Byl to Oktober-fest v Mnichově nebo průvody ve švábském Heidenheimu. Tam jsme viděli stovky kostýmů. Jak vymírají pamětníci v Německu, Češi tam pomáhají, moje děti chodily do průvodů v Německu."

Jak se vám daří získávat děti pro průvod v Jihlavě?

"To vůbec není problém. Začínali jsme s menší skupinkou, známí řekli známým a dnes už jsme jako jedna velká rodina. A nejen to - pro děti organizujeme různé  tábory, dostávají od nás volné vstupenky na některé kulturní akce nebo poukázky na nějakou dobrotu. Staráme se o ně celkově."

Na otázku o financování průvodu odpovídá:

"Z větší části financuje tuto historickou tradici magistrát, který se nám podařilo přesvědčit, že je to v podstatě jejich reprezentace města a udržování kulturního dědictví. Další podporu získávají nadšení členové Občanského sdružení Jihlavský havířský průvod po menších částkách od sponzorů, většinou jsou to různí známí."

"Loni na podzim jsme získali klubovnu v ulici Komenského - místnost zadního traktu ve dvoře, tak 6x10 metrů. Můj sen je propojit klubovnu se základní školou v Křížové, aby se děti vešly dovnitř a nemusely se převlékat do kostýmů až na dvoře. Nyní se modlíme, aby nepršelo, až se budou převlékat  Vždyť je to 160 dětí! Převlékání bude trvat asi hodinu."

Pozadí ve stínu...

Rok 1783 znamenal pro královské město Jihlavu konec dolování. Stříbrné žíly už nebyly nalezeny, stříbro bylo vydolováno. Horní právo zaniklo. Jeho tradice přežívá díky havířskému průvodu. Mravenčí práce, která je v pozadí slavnosti, by neměla být opomenuta. Tak jako dříve se otevřou dveře  a po schodech z podzemí vyjdou na náměstí v původní hierarchii malí havíři a permoníčci, kterým budou mávat dojatí rodiče i prarodiče. Možná i dosud žijící němečtí příznivci se přijedou podívat a budou se těšit z toho, že naše vztahy už nekalí minulost z válečných časů...

Uvidíme perkmistra, který byl jmenován králem jako nejvyšší horní úředník.  Chlapci se budou střídat v nošení korouhve, která je vskutku uměleckým dílem. Za nimi půjde proutkař, nejpopulárnější postava, která má moc nalézat rudné žíly. Následuje denní a noční směna ze 16.století, plaviči rudy; horničtí učni, lidově zvaní permoníci; důlní hlídači, důlní tesaři, šíchmistři, horní soudci v čele s rychtářem, patricijové - nejbohatší měšťané; horníci z rokokové doby. Ke konci jdou tzv.pacholci, kteří museli dělat nejtěžší práce v dolech, a soukeníci, jejichž řemeslo bylo v 16. století hlavním ve městě...

Loučíme se slovy tvůrce - Ing. Milana Koláře: "Není to pouhá podívaná na překrásné kostýmy jednotlivých postav. Je to především alegorie někdejšího bohatství, krásy a slávy královského města Jihlavy. Je to také svátek všech občanů města a velký den dětí, které tím, že představují některé historické postavy, získávají ke svému městu neobyčejný vztah."

Podle zdroje:  www.jihlava.cz/archiv
www.vitejte.cz
www.czecot.com/cz + video dokument z r. 1999