Před 56 lety došlo v Babicích na Třebíčsku k zastřelení tří členů KSČ Tomáše Kuchtíka, Josefa Roupce a Bohumíra Netoličky. Případ Babických vražd se stal záminkou komunistického režimu k rozpoutání vykonstruovaných soudních procesů, které poslaly řadu nevinných lidí na mnoho let do vězení a na popraviště. Dodnes však nad případem visí mnoho otazníků a celá kauza dosud nebyla úplně objasněna…
Výstřely v babické škole
Babice, 2. července 1951 pozdě večer - do budovy místní školy vtrhli dva ozbrojení muži, další dva hlídkovali venku před školou. Strhla se střelba a útočníci za sebou zanechali tři mrtvé a jednoho zraněného muže. Čtveřice útočníků uprchla a zanedlouho se to v Babicích hemžilo desítkami příslušníků SNB, StB a Lidových milicí. Je paradoxní, že vyšetřovatelé se ani nesnažili zjistit, kdo přesně střílel, nebyla provedena ani balistická expertíza. Již druhý den byli údajní viníci objeveni asi 2 km od Babic, v žitném poli u obce Bolíkovice pomocí letadla. Při zatýkání byli dva z nich zastřeleni, jeden těžce raněn a čtvrtému z nich se podařilo uprchnout.
Monstrózní soudní proces v kauze Babice
Krátce po babických událostech došlo k hromadnému zatýkání osob a jejich rodinných příslušníků, kteří byli obvinění z podílu na Babickém případu. Většinou se jednalo o soukromé zemědělce a tzv. kulaky, kteří odmítali vstoupit do JZD a podrobit se kolektivizaci a také představitele římskokatolické církve, která byla v kraji silnou protiváhou komunistickým snahám o podrobení venkova. Výslechy byly velmi tvrdé, jeden z bývalých vězňů vypověděl: „Celou noc byl slyšet takový nářek, že nikdo v kriminále nespal.“ Tresty, které padly v kauze Babice byly vysoké - sedm lidí bylo odsouzeno k trestu smrti, dva dostali doživotí a ostatní dostali trest od 20 do 25 let vězení. V dalších dvou letech v souvislosti s Babicemi proběhly další soudní procesy, které poslaly do vězení a na smrt další desítky lidí, jejich majetek byl zkonfiskován, někteří byli poslání do uranových dolů, rodiny odsouzených byly násilně deportovány na druhý konec republiky, kde živořili v hrozných podmínkách.
Ladislav Malý - labilní agent americké rozvědky nebo provokatér StB?
Mezi postavu, která byla v Babickém případě klíčová, patří bezesporu kontroverzní muž Ladislav Malý. Komunistická propaganda ho označila za agenta americké tajné služby CIC, kde v minulosti skutečně působil. Ladislavu Malému a Antonínu Mytiskovi je připisován hlavní podíl na Babické vraždě, protože byli údajně těmi dvěma, kteří měli střílet v babické škole. Další dva členové skupiny, sourozenci Josef a Antonín Plichtovi, mezitím hlídali před školou. Malý byl považován za hlavu protikomunistické skupiny. Sám o sobě mluvil jako o agentovi americké rozvědky, ale nosil i uniformu strážmistra SNB. Svědci ho popisovali jako intelektuálně omezeného člověka, který se rád napil a „předváděl.“ Tvrdil, že jeho úkolem je převést přes hranice pražského arcibiskupa Josefa Berana. Snažil se navázat co nejvíce kontaktů se svými bývalými známými, ale pro svoji extrémní horlivost ho mnozí z nich považovali za podezřelého a raději s ním přerušili kontakt. Mezi ně patřil i páter Jan Bula, který znal Malého ze studií a nakonec byl režimem popraven. Dnes se historici spíše přiklánějí k možnosti, že Malý byl nastrčeným provokatérem StB.
Nejasnosti v případě Babických vražd
Záhad v celém případu je mnoho. Dodnes nevíme, jestli byla celá Babická kauza předem naplánovaná komunistickým režimem, aby oslabila moc církve a zastrašila místní obyvatelstvo, které se nehodlalo smířit se vstupem do zemědělských družstev, znárodňováním a ateizací, nebo jestli tuto kontroverzní akci komunisté použili jako zbraň k potlačení protikomunistických snah ve společnosti a jako varování pro ty, kteří by se režimu postavili. Jiní tvrdí, že StB obětovala nepohodlného člověka Tomáše Kuchtíka, člena KSČ, který údajně nesouhlasil s některými komunistickými metodami. Dodnes přesně nevíme, kdo v Babicích zastřelil tři funkcionáře MNV, protože nebyla provedena zkouška balistiky. Je také záhadou, proč údajní viníci neutekli z místa činu, a bezstarostně se ukrývali nedaleko Babic. Podle některých nepotvrzených teorií Malý nezemřel v poli u Bolíkovic, ale byl odvezen pryč a žil pod jiným jménem. Podle svědectví Plichtova spoluvězně Malý před zatčením po svých spolupachatelích dokonce střílel. Zajímavostí je také, proč otec L. Malého dostal trest odnětí svobody na pouhé 2 roky, když svému synovi podle výpovědi obstaral vražednou zbraň. Možná, že některé nejasnosti pomohou odhalit dosud utajované archivní materiály.
Kauza Babice stále doutná…
O rozruch v nevyřešeném Babickém případě se postaral evangelický farář Michal Šimek, který koncem 90. let na babickém případu pracoval. Šimek obvinil bývalého komunistického tajemníka KSČ na Jihlavsku Miroslava Holzbauera z podílu na událostech v Babicích a represích proti soukromým zemědělcům. Holzbauer se odvolal k Vrchnímu soudu v Brně a soud rozhodl, že se obvinění nepodařilo prokázat a Šimek se měl Holzbauerovi omluvit. Šimek se však rozhodnutí soudu postavil a odvolal se ke Krajskému soudu v Olomouci, který dal nakonec Šimkovi za pravdu…
Dnes, 56 let po vraždě v Babicích, stále není v případu jasno. Jisté je pouze to, že kauza Babice se stala jedním z nejznámějších případů komunistické zvůle v Československu. Komunistický režim případ Babice využil i v populárním seriálu Třicet případů majora Zemana v epizodě Vrah se skrývá v poli, k ospravedlnění nenávistné kampaně proti katolické církvi a soukromým zemědělcům. Prezentoval jej jako boj příslušníků státních složek proti krvelačným rozvracečům republiky.
Na závěr několik slov pátera Jana Buly těsně před popravou, která napsal svému bratrovi.“Kéž nás Bůh sílí a potěší! Věřím v jeho dobrotu i v jeho spravedlnost! Věřte také a pevně!“ Snad i světská spravedlnost dokáže brzy objasnit nejasnosti v Babickém případu a oběti komunismu se dočkají satisfakce.
