Minulý víkend se ve Valašském Meziříčí sešli lidé, jejichž koníčkem či prací jsou právě tradiční řemesla. Účastníci řemeslného trhu zaplnili téměř všechny učebny na třech poschodích SOŠ stavební, školy, jež propůjčuje své zázemí již druhým rokem. Dle slov organizátorky akce, členky Valašského krajkářského a řemeslnného spolku, paní Šmelcerové, bylo letos 110 stanovišť - což obnáší téměř 200 řemeslníků z různých částí Čech, Moravy a Slovenska. Ve dvou dnech trh navštívilo více než 2700 lidí.
Od krajek, pletení, hraček až po keramiku
Představilo se mnoho tradičních řemesel, která jsou bohužel v dnešní společnosti již téměř na vyhynutí. V mnoha podobách bylo k vidění paličkování - od ozdobných krajek, jež se našívají na čepce, rukávy a jiné části oděvu, přes šperky, vánoční ozdoby a paličkované obrazy, znázorňující typické výjevy dob nedávno minulých až k nádherným obrovským paličkovaným ubrusům. Některé krajkářky přímo na místě krajky paličkovaly, a kolemjdoucí tak mohli spatřit téměř neuvěřitelnou obratnost a šikovnost jejich prstů. Neznalí návštěvníci si tak udělali přesnější představu o tom, jak krajky vznikají a kolik píle a trpělivosti je k tomu potřeba.
Krajkářství je doménou žen. Na trhu ale bylo také mnoho "mužských řemesel" - to bylo patrné zvláště v oblasti keramiky, která byla zastoupena téměř výhradně muži. Ke shlédnutí byly například také krásné ručně vyráběné dřevěné hračky, košíkářství, sklářské umění, pletení, drátenictví, patchwork, ručně vyráběné svíčky ze včelího vosku, perníkářství, atd.
Atmosféra byla velmi přátelská, většina řemeslníků byli usměvaví veselí lidé, kteří se rádi dali s návštěvníky do řeči o své práci, ale i jen tak o životě. Možná je to i proto, že tradiční řemesla, alespoň podle jejich náročnosti soudě, v člověku rozvíjejí dobré lidské vlastnosti, jako trpělivost, pečlivost, skromnost. Odráželo se to téměř na každém výrobku, bylo cítit, že tito lidé mají svou práci opravdu rádi, dělají ji poctivě a od srdce, nikoliv proto aby na svých zákaznících vydělali. Důkazem toho je, že většina výrobků byla také prodávána za velmi nízké ceny, mnohdy téměř na hranici pokrytí základních nákladů na materiál.
Valašský krajkářský a řemeslný spolek
"Hlavním cílem je zachování a rozvoj řemesel. Abychom alespoň některá řemesla udrželi tak, že je bude vůbec někdo umět." uvedla v rozhovoru pro Velkou Epochu paní Šmelcerová, z Valašského krajkářského a řemeslnického spolku. Situace zachování některých řemesel, či specifických oblastních tradičních výrobků, je totiž poměrně složitá. "Speciality, jako například zuberská výšivka - jemňoučká bílá výšivka ze Zubří - tam to umí dejme tomu padesát žen, ale z toho už třiceti je nad 70 let. Taková je situace. Takže řemesla, co jsme schopni se naučit a aspoň trošinku je předávat dál, bychom takto chtěli zachovávat." navazuje paní Šmelcerová. A poukazuje na další z aktivit spolku, kterou jsou právě kurzy a řemeslnické dílny, ve kterých se mohou lidé naučit vytvářet krajky, paličkovat, plést košíky, paspartovat a mnohá další tradiční řemesla.
Více o aktivitách spolku se dozvíte na stránkách: http://www.sweb.cz/valasskykrajkarsky/
