Retorománština - jazyk, kterým mluví asi tolik lidí, kolik žije v Olomouci. Kultura “mininároda,” která se pomalu vytrácí – tak to je “Retorománsko” - národ ve spleti národů Švýcarska, a jazyk tolik odlišný od všech ostatních...
Retorománština slovem i písmem
Retorománština (retoro rumantsch), jak již z názvu vypovídá, patří mezi románské jazyky. Nejvíce se blíží dolomitské ladinštině z jižního Tyrolska a Itálie, a friaulštině z okolí města Udine (rovněž v Itálii). Jedná se o nejmenší ze čtyř národních jazyků ve Švýcarsku (vedle němčiny, francouzštiny a italštiny), a zároveň je jediným národním jazykem, kterým se mluví pouze ve Švýcarsku. Na celostátní úrovni nepatří mezi úřední jazyky, tím je pouze v tříjazyčném kantonu Graubuenden na jihovýchodě Švýcarska. Podle posledního sčítaní lidu v roce 2000 udalo retorománštinu jako svou mateřštinu čtyřicet tisíc obyvatel, celkem sto tisíc lidí ho užívá poměrně pravidelně (tento velký rozdíl se dá vysvětlit tím, ze většina Retorománů dnes vyrůstá dvoujazyčně). Zajímavostí je, že i když lidí, kteří považují retoromáštinu za svůj mateřský jazyk, stále ubývá, tak lidí retorománštinou pravidelně hovořících za posledních padesát let neubylo – spíše naopak. Ve srovnání s jinými minoritními jazyky si retorománština vede docela dobře na rozdíl od například bretonštiny nebo okcitanštiny ve Francii.
Retorománské ostrůvky mezi ostatními jazyky
Retorománská část kantonu Graubuenden (kanton znamená obdobu kraje či okresu u nás) netvoří ucelené území. Retorománština se udržuje v různých udolích, oddělených od sebe německy mluvícími úseky. Tento fakt také vysvětluje, proč se různé nářečí retorománštiny od sebe navzájem velmi liší – rozdíly jsou tak velké, že spousta Retorománů mluví s Retoromány z jiných oblastí radši německy, protože je to pro ně jednodušší, než se snažit porozumět odlišnému dialektu.
Pět dialektů retorománštiny
Retorománština obsahuje pět spisovných dialektů, které se označují jako idiomy. Nejrozšířenější idiom je Sursilvian, kterým se mluví v regionu Surselva (německy Buendner Oberland). Zde se také nachází největší obec, kterou většinově osídlují Retorománi – Muster (německy Disentis).
Druhým nejrozšířenějším idiomem – Vallanderem - se mluví ve Spodním Engadinu (Engiadina Bassa) a udolí Muenstertal (Val Müstair).
Třetí idiom je Surmiran, kterým se hovoří hlavně v Surses (neměcky Ogerhalbstein), a částečně v udolí řeky Albula (retorománsky Val Alvra). V těchto částech kantonu Graubuenden je retorománština dominantním a dokonce i úředním jazykem, tzn.: nápisy na veřejných institucích jsou pouze v retorománštině, případně ve dvou jazycích. Na základní škole se vyučuje první tři roky pouze v retorománštině a od čtvrté třídy se začíná s němčinou jako prvním cizím jazykem.
V Horním Engadinu (Engiadina Ota) se mluví idiomem Puter, ale v tomto regionu tvoří retorománsky mluvící lidé menšinu. Do jisté míry za to může turistický ruch a také přistěhovalci z Itálie a jiných částí Švýcarska. Přesto se i tady na základních školách vyučuje ve většině obcí zatím stále ještě v retorománštině. Na některých vesnicích se ale experimentuje s dvoujazyčnou školou. Toto platí dokonce i pro obce v oblasti St. Moritz (Svatý Mořic – San Murezan), kde podíl lidí, udávajících retorománštiinu jako svůj nejlépe ovládaný jazyk, spadl již pod 20 %. Pouze v St. Moritz je školním jazykem němčina.
Sursilvanský idiom jazykově upadá
Nejhůře ze všech idiomů si vede Sursilvan, kterým se mluví v udolí Domleschag a v Schamsertal (Val Schons). V těchto dvou regionech mluví retorománsky asi jen 600 obyvatel a pouze ve škole v Donath, která slouží pěti vesnicím, se zatím ještě Sursilvan vyučuje.
Zde je několik ukázek velkých rozdílů mezi jednotlivými idiomamy.
Česky: Sursilvan: Vallader:
dědeček il tat il bazegner
rozumět capir incleger
ano gie schi
nemocný malsaun amala
Snaha o jednotný retorománský jazyk
Zveřejňování úředních tiskovin a školních učebnic v pěti idiomech pro tak nízký počet lidí na poměrně malém území, přestalo dávat smysl. Proto pro usnadnění komunikace mezi Retoromány z různých oblastí vyvstala už několikrát snaha o vytvoření jednoho společného spisovného jazyka. Poslední návrh se do jisté míry uplatnil. V roce 1982 vznikl tzv. Rumantsch Grischun. Kanton Graubuenden vydává úřední tiskoviny již několik let pouze v Rumantsch Grischun a na některých základních školách se začíná vyučovat v tomto uměle vytvořeném spisovném jazyce.
Retorománská kultura
Od roku 1997 začal vycházet deník LA QUOTIDIANA, který je psaný pouze v retorománštině. Název deníku v překladu znamená - “ta denni”, čímž je myšlena “ta denní tiskovina”, tudíž deník). Píše se v něm ve všech pěti idiomech a samozřejmě také v Rumantsch Grischun. Dále vychází více než deset let každý měsíc časopis pro teenagery pod názvem LAS PUNTS (“ten most” – což vyjadřuje jazykový most mezi jednotlivými idiomy). Tento časpis se může pyšnit tím, že byl prvním časopisem na světě, ve kterém se psalo v šesti jazycích – i když se jednalo o pět retorománských idiomů + Rumantsch Grischun…..
Švýcarská statní televizní stanice, která vysílá v němčině (Schweizer Fernsehen SF 1) odvysílá denně kromě neděle desetiminutové zprávy v retorománštině a v neděli navíc třicetiminutový pořad a večerníček v tomto jazyce. Ještě lépe jsou na tom posluchači rádia: regionální rádio RADIO RUMANTSCH vysílá výhradně retorománsky a podporuje také retorománskou hudební tvorbu.
Studium retorománštiny
V hlavnim městě kantonu Graubünden - Chur se nachází retorománské gymnázium (i přesto, že je Chur německy hovořící město). Dvojjazyčnou maturitu mohou žáci absolvovat ve Ftan v oblasti Spodního Engadinu a na “Institut Otalpin” ve městě Zuoz (Horní Engadin). Retorománština se dá studovat pouze na dvou univerzitách ve Švýcarsku - ve Fribourgu (kde se také nachází pedagogická retorománská škola pro budoucí učitele) a v Curychu. Pozoruhodné je, že na univerzitě v hlavním městě Švýcarska - Bernu se studium retorománštiny nenabízí.
Zajímavosti z retorománské oblasti
Typická retorománská architektura se dochovala jen na několika málo místech. Jsou to domy často s křivými zdmi a černobíle nebo barevně popisovanými a malovanými štíty s různými nápisy, od modliteb po lidovou moudrost atd. Charakteristická jsou malá směrem dovnitř se zužující okna a lavičky na zápražích domů. Dveře jsou vždy dřevěné a složené ze tří vzájemně se odklápějících částí. Retorománi ač vždy v minulosti byli a dodnes žijí velmi skromně a chudobně, jsou velmi pohostinní. Jako obyvatelé hor jsou zaměřeni převážně na chov dobytka, výrobu sýra a pěstování horských zemědělských plodin. Typický Retoromán má snědou pleť a černé vlasy.
Mezi zajímavosti patří i to, že ve švýcarské obdobě hudební soutěže Superstar zvítězil retorománský zpěvák, který zpíval hlavně retorománsky. Hudebně se prosadil a dodnes vydal dvě alba - samozřejmě jak jinak, než v retorománštině. Mezi osobnosti, které se mezi Retoromány proslavily asi nejvíce, patří malíř a umělec Alois Carigiet.
Pokud jste dočetli až sem, také jste došli k tomuto názoru:
Retorománština je jazyk, který není obtížné se naučit – Romontsch ei in lungatg che ei buca grev dad emprender.
