Včera, 21. srpna v 17:00, vytvořilo několik stovek demonstrantů na popud iniciativy „Ne základnám” lidský řetěz, který spojil Palachovo náměstí s Poslaneckou sněmovnou. Pořadatelé akce říkají, že lidský řetěz tato dvě místa propojil záměrně. „První je místem, kde se na protest proti okupaci z roku 1968 upálil Jan Palach. Druhé je místem, kde se rozhodne o tom, zda budou na území ČR opět pobývat vojáci cizí země,” uvádějí organizátoři.
Aktivisté zveřejnili na svých webových stránkách deset důvodů, proč radar považují za nebezpečný. Jedním z nich je, že „radar stejně jako antirakety zvýší mezinárodní napětí a zrychlí závody ve zbrojení, které mohou vyústit ve vážný konflikt. Stoupne napětí, např. ve vztazích s Ruskem.”
Jan Bednář, jeden z organizátorů akce, říká: „Chceme, aby o této otázce bylo vyhlášeno referendum. Vláda jako malá skupina lidí jedná proti vůli většiny občanů. K tomu nemá mandát, má plnit vůli lidu a ne se stavět proti ní. Pokládáme to za velký deficit demokracie.”
Na dotaz Velké Epochy, jaký je podle hnutí „Ne základnám” důvod umístění radaru na českém území, Bednář odpověděl:
„Jsou za tím zájmy zbrojařských koncernů, které na umístění vojenské základny profitují. (…) Podle nás vedou vládu k tomuto rozhodnutí ekonomické zájmy. Když se umístí základny, vyvolá to ve světě další zbrojení a tím budou opět zbrojařské koncerny profitovat.”
„Naše země je opět v ohrožení, zase to tady budou okupovat cizí vojáci,” přidal se k Bednářovi další aktivista. „Chceme ukázat, že lidé také dokáží povstat. O této základně by mělo být referendum, ale politici na to vůbec nereagují.”
Zástupci iniciativy „Ne základnám” dále uvedli: „Na podzim nás čekají krajské senátní volby. Tehdy můžeme sankcionovat ty politiky, kteří jsou pro radar, aby bylo jasně vidět, že je za to lidé nebudou volit. To je jediná věc, které se oni bojí a my to musíme dokázat."
Video spot
Aktivisté prohlašují, že jejich projekt „Ne základnám” je vystaven rostoucímu tlaku z oficiálních míst. Na svém webu vyhlašují: „Přes 20 milionů Kč, použitých na vymytí mozků občanů, se nepodařilo zlomit odpor většiny občanů ani iniciativy „Ne základnám”. Nepodařilo se utlumit, omezit, zesměšnit akce iniciativy tvrzením o pár stovkách demonstrantů.”
Podle údajů ze stejného webu se do včerejšího lidského řetězu přihlásilo 326 lidí.
„Ne základnám” má rozporuplné pozadí
Sdružení „Ne základnám” se několikrát dostalo do středu pozornosti českých médií. Např. Euro Online odhalilo, že jeden z mluvčích organizace, Jan Májíček, je „úzce spjat s komunistickou Socialistickou solidaritou, organizací, která podporuje vyvlastnění výrobních prostředků, považuje parlamentní systém za nereformovatelný a chce ho zrušit, stejně jako kapitalismus.” V článku, který byl publikován na webových stránkách Socialistické solidarity, navíc Májíček uvedl: „Na začátek bychom rádi pogratulovali Hizballáhu, že porazil Izrael, který byl donucen se stáhnout z Libanonu,“ čímž podle Euro Online „projevil své sympatie teroristické organizaci, která v osmdesátých letech provedla několik bombových útoků na americké ambasády”.
Podle serveru Eretz.cz se Májíček na náklady „Ne základnám“ zúčastnil tzv. Káhirské mezinárodní konference a Fóra osvobození (27. – 30. 3, 2008
), které deklarovaly mj. „odpor proti sionismu a americkému imperialismu”.
Ondřej Šťastný z MFDnes ve svém článku věnovaném „Ne základnám” poukázal mimo jiné na to, že na seznamu sympatizantů tohoto sdružení se nacházejí kontroverzní seskupení jako hnutí Revo, které dle svých webových stránek navazuje na „leninskou tradici” či muslimské organizace (Svaz palestinských studentů, Všeobecný svaz muslimských studentů v ČR), se kterými jiný mluvčí iniciativy Jan Tamáš v minulosti spolupracoval na protiizraelských demonstracích. Mezi podporovatele iniciativy patří i Společnost Julia Fučíka a Komunistický svaz mládeže, který pro vyznávání násilné revoluce nechalo české ministerstvo vnitra v roce 2006 rozpustit.
