
Bruselský sen - československý úspěch na světové výstavě EXPO ‘58 v Bruselu a životní styl 1. poloviny 60. let. Tak zní podtitul výstavy, která se po pražské premiéře přestěhovala do Uměleckoprůmyslového muzea Moravské galerie v Husově ulici v Brně. Výstava s bohatým doprovodným programem potrvá až do 1. března 2009. Její součástí jsou multimediální prezentace, některé dochovalé exponáty ze světové výstavy v Bruselu a fotografie nejúspěšnějších dobových projektů. Zájemci si mohou odnést obsáhlou a poměrně dobře zpracovanou publikaci o úspěchu na Expo ‘58, které tehdy zasáhlo do života nejen u nás.
Otevírání se Západu
Pořadatelé výstavy se zaměřili na veleúspěšnou přehlídku, která návštěvníky mezinárodní výstavy Expo, konané před půlstoletím v Bruselu, zaujala natolik, že tým čs. tvůrců sklidil mimořádná ocenění snad ve všech kategoriích a předběhl i Sovětský svaz nebo Spojené státy.
Laterna Magica, Polyekran nebo moderní design z oblasti užitého umění se staly fenoménem a naplnily tak svojí jedinečností tzv. bruselský sen. Za hlubokého komunismu období konce padesátých let se čeští a slovenští autoři otevřeli světu a zpoza bran želené opony prolomili bariéry do budoucna, a to jak kulturně, tak i sociologicky, umělecky a politicky. V časech prvních pokusů o dobytí vesmíru, okouzlení z atomové energie i objevování světa prvních výpočetních strojů a robotů se tým československých autorů nechal inspirovat hlavním mottem výstavy: Bilance světa pro svět lidštější. Právě to možná bylo příčinou úspěchu československých vystavovatelů.
Kaplanova turbína, české sklo i gastronomie

Jeden den v Československu – s tímto mottem odjížděli naši vyslanci reprezentovat tehdejší československý stát. Tak pokrokově, jak vyhlašoval záměr expozice, se u nás tehdy nežilo, bylo to spíš zbožné přání vedení státu, které toužilo předvést lidskou stránku komunismu. Realizační tým přesto přivezl na Expo do Bruselu exponáty, které mají vysokou hodnotu i dnes. Do projektu se zapojili špičkoví umělci a experti z oblasti vědy a techniky. Šlo vlastně o prvním pokus poválečného Československa prosadit se na mezinárodním poli.
Největšího věhlasu se dostalo režisérovi Alfrédu Radokovi a scénáristovi Josefu Svobodovi a jejich multimediální novince Laterna Magica, která rafinovaně spojovala filmovou projekci s divadelním děním. Zaujal i Strom hraček z tvůrčí dílny Jiřího Trnky, který naprosto uhranul jednoho z prominentů světové výstavy Walta Disneye. Před čsl. expozicí byla instalována gigantická funkční Kaplanova turbína. Mezi další zajímavosi patřil Polyekran – promítání filmů na osm pláten najednou. Oblibu si získaly české sklo, porcelán, některé představené prvky architektury nebo ukázky módního a textilního průmyslu. Celý obraz „Jednoho dne v Československu” zakončovala gastonomická exkurze spojená s podáváním národních specialit.
Bruselský sen po padesáti letech?
Atmosféra tehdejšího úspěchu dnes na návštěvníky sálá z projekcí dobových filmů nebo velkých výstavních ploch s fotografiemi z Expo ‘58. Mnoho tehdejších skvostů se ztratilo nebo bylo zničeno, dochovalo se jen minimum exponátů. I přesto se divák nemusí cítit ochuzen. Výstava je rozdělena do dvou částí – v první z nich se zájemci mohou seznámit s fenoménem světových výstav jako takovým, s jejich prestiží a významem. Druhá část zprostředkovává a přibližuje samotné dění v Bruselu v roce 1958, sen o úspěchu, sen lidí žijících v tehdejším Ćeskoslovensku o otevírání se světu, které umožnilo krátké politické uvolnění za vlády Nikity Chruščova. Sen, který Belgičanům dodnes připomíná obrovské Atomium a Čechům interiérové doplňky, na které občas narazíte v sídlištních bytech.