„Nenašel jsem jediného velitele, který by se odvážil Hitlerovi postavit. Jsem obklopen muži neochotnými nebo neschopnými postavit se pravdě tváří v tvář. Hitler není úhlavním nepřítelem celého světa, ale především nepřítelem Německa. Musí přijít změna…” říká plukovník Stauffenberg ve filmu Valkýra.
Žánr: drama
Režie: Bryan Singer
Hudba: John Ottman
Kamera: Newton Thomas Sigel
Scénář: Christopher McQuarrie, Nathan Alexander
Hrají: Tom Cruise, Carice van Houtenová, Bill Nighy a další.
Plukovník Claus von Stauffenberg je loajálním vojákem, za 2. světové války oddaně sloužícím své zemi, nacistickému Německu. Poté, co je zraněn a odvelen z fronty, dojde k vylodění spojeneckých jednotek v Normandii.
Stauffenberg se ve sledu událostí stává členem rozsáhlého spiknutí ze strany německého odboje, který byl reakcí na politiku Adolfa Hitlera, zejména vyhlazování Židů a masakry prováděné jednotkami SS. Rozhodnut použít Hitlerův vlastní nouzový plán pro stav ohrožení, známý jako Operace Valkýra, rozbíhá akci známou jako Stauffenbergův pokus o převrat. Jejím cílem je odstranit vůdce a svrhnout jeho nacistickou vládu. S dokonalým plánem a několika odhodlanými důstojníky se ze Stauffenberga, který byl dosud pouze jedním z mnoha, stává klíčová postava atentátu.
Poutavý příběh
Na příběh o operaci Valkýra upozornil scénárista Christopher McQuarrie (Oskar za scénář k filmu Obvyklí podezřelí). Při své návštěvě Berlína v zimě 2002 ho během prohlídky města zaujal památník Německému odporu. “Berlín je město monumentů,” říkal McQuarriemu jeho průvodce, “ale tento památník je jako jediný věnovaný Němcům, kteří sloužili ve 2. světové válce.”
“Chtěl jsem vědět víc,” říká scénárista McQuarrie. “Byl přede mnou pozoruhodný příběh, o kterém většina lidí vně Německa nikdy neslyšela. Byl to příběh, který ukazoval, že ne všichni Němci podporovali Hitlera, že i v Německu, dokonce uvnitř armády, existovali odpůrci, kteří byli ochotni povstat a říci dost. Čím víc jsem o příběhu věděl, tím jsem si byl jistější, že z toho bude skvělý film,” zakončil McQuarrie.
Režisér Bryan Singer chtěl natočit film, který bude mít nádech klasického filmu ze 40. let, ale zároveň bude gradovat v tempu moderního, akčního thrilleru. Vizualizace konzultoval a spoluvytvářel s kameramanem Newtonem Thomasem Sigelem (trilogie X-Men a Superman se vrací).
Aby dokázal vytvořit důvěryhodný vnitřní svět Třetí říše, studoval kameraman Sigel staré filmy z druhé světové války a amatérské záběry Hitlerovy milenky Evy Braunové. Kromě vítané změny žánru Valkýra zajímala Sigela i osobně, protože se jeho matka narodila v Berlíně a město opustila v roce 1938 těsně před Křišťálovou nocí.
Pro režiséra Singera bylo důležité také správné zachycení atmosféry nacistického Německa a důkladné prozkoumání této temné historické éry. O historii týkající se Třetí říše se Singer kvůli svým židovským předkům zajímal již od mládí. O protinacistickém odboji věděl ze školy, neznal konkrétní jména, důležité bylo vědomí, že ne všichni obyvatelé Německa byli svorní nacisté.
Cruise je s výsledným dojmem filmu velmi spokojen. “Ten film je tikající bomba. Je to strhující, napínavý thriller, při kterém budete sedět celou dobu na kraji sedadla. Jsem pyšný, že jsme tento film natočili.”
Hrabata ze Stauffenbergu
Ačkoliv postavy ve Valkýře skutečně existovaly, mají hodně společného s vymyšlenými charaktery ze Singerových předchozích filmů. Chris Lee, výkonný producent, k tomu říká: “Jeho postavy jsou vždy propracované do hloubky, bez jakékoliv snahy rozdělit je do černo-bílých škatulek. Jeho schopnost vybalancovat vlastnosti charakterů dodává mozaice individuí ve Valkýře něco mimořádného.”
Hrabě von Stauffenberg
McQuarrie a spoluscénárista Nathan Alexander začali podrobný průzkum týkající se Stauffenbergova složitého života a intrik, vedoucích k plánu odstranit Hitlera a svrhnout jeho autoritativní vládu. „Mimořádně charismatický, jednooký a jednoruký Stauffenberg je fascinující postavou historie, který dokázal jít nekompromisně za svým cílem,“ říká McQuarrie.
Do hlavní role producenti obsadili Toma Cruise. Ten přiznává, že před přečtením scénáře o operaci Valkýra nikdy neslyšel. “Už při prvním čtení byl scénář velmi působivý,” říká Cruise, “z historického pohledu i z pohledu filmu - jako vynikající thriller(...) Když jsem potom zjistil, že je to podloženo skutečnou událostí, byl jsem nápadem natočit tento film nadšený.”
Herec Tom Cruise získal tři nominace na Oscara a kromě pochvalných kritik za Riskantní podnik a Pár správných mužů získal tři Zlaté glóby. V roce 2007 získal významnou německou cenu “Bambi”, ocenění za odvahu, a to nejen za odvahu natočit Valkýru, ale i za výběr svých ostatních filmových rolí. Cruise využívá své profesní úspěchy jako nástroj pozitivních změn ve světě. Stal se aktivistou a filantropem v oblasti vzdělání a zdraví a nedávno byl oceněn za svoji práci ve prospěch dětí v Los Angeles a jinde ve světě. Cruise žije v Los Angeles se svojí ženou Kate a třemi dětmi.
„Stauffenberg byl poháněn k vyšším morálním základům,“ pokračuje Cruise, „toužil po morální korektnosti a spravedlnosti pro sebe i pro svou zemi. Byl jedním z mála, kdo měl odvahu vzbouřit se Hitlerovi, a dokonce kvůli tomu obětovat svůj život.”
Nina von Stauffenberg
Když si baronka Nina von Stauffenberg v roce 1933 brala pohledného šlechtice Clause von Stauffenberga, netušila, co všechno bude muset pro svého manžela a svoji zemi obětovat. Ačkoliv se spiknutí proti Hitlerovi nikdy přímo neúčastnila, právě ona s rodinou byla Stauffenbergovým hlavním motorem. Svému muži byla neochvějnou oporou a důvěrnicí od prvních příprav až po vlastní pokus o atentát. Nakonec byla jednou z mála, kteří události 20. července přežili. Byla vězněna v koncentračním táboře Ravensbrück, kde porodila své páté dítě, a po válce se s rodinou usadila v západním Německu, kde také v roce 2006 zemřela ve věku 92 let.
Herečka Carice van Houtenová, zvolená v lednu 2008 časopisem New York Magazine “Ženou roku”, o své postavě říká: “Nina toho ve filmu možná moc neřekne, ale přináší s sebou hodně emocí. Musí v sobě najít sílu, aby svému muži ukázala bezvýhradnou lásku a dala mu svobodu udělat tu neskutečnou věc bez obav a strachu. Nina chápala, že to, co její muž s ostatními chtějí udělat, neznamená jen zachránit jejich rodinu, ale celou zemi i svět.”
Režisér Bryan Singer
První velký úspěch zaznamenal s thrillerem Obvyklí podezřelí (získal dva Oskary). Dalším byla kritiky vychvalovaná adaptace knihy Stephana Kinga Nadaný žák. Následovaly kasovní trháky X-Men a jeho pokračování X-Men 2 a nízko hodnocené volné pokračování komiksové adaptace Superman se vrací.
Scénář – morální dilema
Jedinou zásadní změnu, kterou scénáristé udělali ve faktech, bylo zhuštění časové posloupnosti tak, aby se události vešly do dvouhodinového filmu, a snížení počtu osob, které byly neúspěšným atentátem přímo ovlivněny. Ve skutečnosti byly popraveny dvě sta lidí a dalších sedm set zatčeno v přímé souvislosti se spiknutím. Na filmovém plátně je reprezentuje jen zlomek hlavních postav.
“Je zajímavé sledovat, čím si tito muži prošli při rozhodování postavit se Hitlerovi a účastnit se přípravy jeho odstranění,” říká McQuarrie. Scénáristé se také museli vypořádat s faktem, že tito zdánlivě charakterní vojáci sloužili především Hitlerovi a byli zodpovědní za taková zvěrstva, jakými byly například koncentrační tábory. Podle záznamů se členové odboje hájili tím, že bylo příliš pozdě, když si uvědomili, jak nehumánní věci se děly. Kromě toho dávno před Hitlerovým nástupem slíbili věrnost německému lidu, mnozí proto sváděli vnitřní boj, jak dodržet svoji přísahu a zároveň svrhnout nelidského vůdce. To je atmosférou celého spiknutí.
“Tito muži žili v prostředí, kde dát slovo znamenalo držet ho celý život. A oni všichni přísahali věrnost Hitlerovi,” říká McQuarrie. “Přesto si dokázali zdůvodnit, že hrůzami, které Hitler a jeho ministři způsobili, svůj slib zemi také porušili. Odbojáři si uvědomili, že musí něco udělat pro záchranu budoucnosti a to i za rizika, že budou považováni za zrádce. Prožívali trýznivé morální dilema.”
Mnozí z účastníků atentátu, původem z aristokratických rodin, byli celoživotními patrioty, kteří vstoupili do armády již během 1. světové války nebo jako Claus von Stauffenberg v roce 1926, dlouho před nástupem Hitlera. A mnoho z nich pochybovalo o Hitlerově politice už v první polovině 30. let, kdy začala vzrůstat vojenská agrese a násilí vůči Židům.
Práce kamery se s postupujícím dějem mění. První polovina filmu, tedy doba příprav na spiknutí, je spíše klasická, s plynule se měnícími kompozicemi. V druhé polovině poté, co v Hitlerově zasedací místnosti vybuchne bomba, tvůrci použili natáčení ruční kamerou, čímž vznikl propracovaný, nervózní obraz, plný nejistoty, podezření a strachu.
“Stauffenberg a jeho spoluspiklenci byli všichni muži s rodinami a dobrou pověstí. Věděli, že mají malou šanci na úspěch a případný nezdar znamená jejich jistou smrt. To byl důvod, proč jsme jim chtěli vzdát hold,” říká McQuarrie.
Natáčení
Než se Singer pustil do natáčení, strávil dlouhou dobu přípravou a studiem reálií. Přečetl několik knih, včetně Shirerova díla “Vzestup a pád Třetí říše”, setkal se s členy Stauffenbergovy rodiny, mluvil s členem Hitlerovy ochranky, který jako poslední opustil bunkr, kde Hitler poté spáchal sebevraždu.
Kostýmy
Kostýmy vytvořila Joanna Johnstonová, která se proslavila prací pro Stevena Spielberga například ve filmu Zachraňte vojína Ryana. Vzhled uniforem a obleků studovala v berlínském Muzeu odboje a z dobových fotografií. Svoji práci konzultovala s odborníkem přes vojenské uniformy.
Exteriéry
Natáčení probíhalo v Německu a především v Benderblocku, bývalém ministerstvu obrany, kde se operace Valkýra zrodila a zároveň fatálně skončila. Přesto, že byl Berlín ke konci války kompletně vybombardován a poté znovu vystavěn, podařilo se produkci najít několik dobových civilních a vládních budov. Místa jako bývalé velitelství válečného letectva, dnes ministerstva financí, letiště Tempelhof a berlínské tržiště, které bylo postaveno nacisty v roce 1933. Podařilo se natočit i dům, ve kterém bydlel sám Claus von Stauffenberg a jeho bratr Berthold.
Interiéry
Mezi nejobtížnější budovy, které museli architekti sestavit, patřil Hitlerův dům, který byl rovněž jeho velitelstvím v bavorských Alpách, známý jako “Orlí hnízdo”. Interiéry se podařilo důvěryhodně vytvořit díky původním záběrům kamery Hitlerovy milenky Evy Braunové.
Vytvoření Vlčího doupěte ve východním Prusku, kde se 20. července puč odehrál, trvalo týmu dvanácttýdnů. Interiéry ministerstva války, kde se nacházely kanceláře Stauffenberga a ostatních, byly postaveny v berlínských ateliérech.
Za zmínku stojí také složitost vyzdobení dobových interiérů. V dnešním Německu jsou jakékoliv předměty s hákovým křížem zakázány, takže bylo nutné hledat v muzeích a archívech po celém světě. Díky tomu jsou ve filmu použity předměty, které skutečně ležely na Hitlerově stole.
Premiéra 12. února 2009, délka 121 minut * ČSFD * IMDB * WEB * Facebook * Wikipedia *
Recenze na film: Valkýra/ Valkyrie
Stauffenbergův pokus o převrat - operace Valkýra
