Žánr: akční/ sci-fi/ drama
Scénář: David Hayter, Alex Tse
Režie: Zack Snyder
Kamera: Larry Fong
Hudba: Tyler Bates
Hrají: Patrick Wilson, Jeffrey Dean Morgan, Billy Crudup, Malin Akerman, Carla Gugino, Jackie Earle Haley
Příběh se odehrává v Americe v roce 1985 ve chvíli, kdy se napětí mezi USA a Sovětským svazem stále více blíží bodu varu. Každá z postav příběhu je jakousi metaforou nebo symbolem různých lidských myšlenek a věcí. Celý příběh je potom jakýmsi metaforickým vyprávěním o historických politických událostech 80. a 90. let, které se bezprostředně týkaly USA a Sovětského svazu a potažmo celého světa.
V tu dobu svět potemněl kvůli strachu a paranoie. Všehoschopný člověk posunul svět směrem k nukleární válce. Svět, kde zoufalí muži, tváří v tvář Armagedonu, vymýšlí zoufalá opatření. Nápis nastříkaný sprejem ve tmavé, špinavé uličce New Yorku “Kdo ohlídá Strážce?” režisér Snyder upřesňuje: “Kdo má právo říkat, co je správné a co ne? A kdo dohlíží na ty, kteří určují, co je správně a co ne?”
Původní komiks
Strážci se poprvé objevili jako limitovaný, dvanáctidílný komiksový seriál, který byl později upraven do podoby komiksové knihy. Hodiny s rafičkami ukazující za minutu půlnoc, obrázek „smajlíka“ potřísněného krví, to jsou jedny ze symbolů obsáhlé práce, která podle kritiků povznesla komiks na nový druh umění. Jako jediný komiks v historii byl v roce 2005 zařazen časopisem Time mezi “Sto nejlepších anglicky psaných knih od roku 1923 do současnosti.” Komiks Alana Moorea Watchmen je považován za vůbec nejlepšího zástupce ve svém žánru.
Komiks jako jedna z prvních knih nahlas vyslovil znepokojení a nejistotu doby, strach a hrůzu ze síly a jejího zneužití a tíhu obav a bezmoci, kterou každý den zažívali obyčejní lidé, jež držitelé moci považovali za nevýznamné. Což oslovilo především generaci, která vyrůstala v době hrozby nukleární války.
“80. léta se nesla ve znamení obav ze studené války a lidé si tehdy kladli otázky, jak křehká je naše společnost a jak málo stačí, aby bylo všechno smeteno ze zemského povrchu,” připomíná autor a ilustrátor komiksu Dave Gibbons.
Komiks překračuje běžnou představu o superhrdinech a v příběhu představil postavy více lidské, než superhrdinské, normální lidi, kteří mají osobní i morální problémy, bojují s nezdary a neurózami a kteří - až na Dr. Manhattana - nemají žádné mimořádné schopnosti. Každý představuje jiný druh síly, posedlosti a nenormálnosti. V podstatě mají být společně jakýmsi reprezentantem či metaforou tehdejší americké společnosti.
Podařilo se zfilmovat nezfilmovatelné?
Strážci byli díky své tajemnosti, spletitému, víceúrovňovému vyprávění a dialogům, použitým symbolům, časové souběžnosti, návratům do minulosti a fikci dlouho považováni za jedinečné ve své třídě a proto fakticky nezfilmovatelné.
Sám Zack Snyder, režisér filmu Strážci, připouští: “Příběh je celkem jednoznačný, ale uvnitř je velká zápletka s mezinárodním dosahem a příkladným padouchem, prostě vším, co čekáte od příběhu o superhrdinech.” Scénář Davide Haytera a Alexe Tsea zachoval komiksovou podobu superhrdinů jako lidských postav, které jsou vystaveny stejným společenským a psychologickým tlakům jako každý člověk.
Do rukou Zack Snydera bych ovšem rád vtiskl velké ostré nůžky. Považte, film je 163 minut dlouhý a ke stříhání by se toho našlo hodně. Od akčních scén, kde se třeba deset minut koukáte na to, jak hrdinové předvádějí svoje „schopnosti“ někoho kopat nebo bít pěstí, anebo do příběhu nehodící se milostné scény, které přibližují intelektuální dílo k mainstreamu.
Vystříhat šedesát minut z filmu by rozhodně prospělo na kvalitě a pomohlo divákovi film lépe strávit. První hodinu se příběh vyvíjí zajímavě, představují se hrdinové a rozvíjí se zápletka, potom děj zabředá do různých podružných záležitostí, které nejsou v podstatě pro vysvětlení a pochopení zápletky a vývoje postav důležité a „do sedla“ vyskočí Snyder znovu až ke konci filmu.
Ve filmu převládá zelená, fialová, oranžová a hnědá... tmavé barvy, které během pokračujícího děje ještě ztmavnou společně s potemňující atmosférou neblahých událostí přicházející nukleární války. Nakonec se zdá že už v příběhu není jediná kladná postava, včetně samotných superhrdinů a všechno se řítí směrem k zániku.
Ať je komiksový námět jakkoliv zajímavý, charaktery a detaily sebevíce propracované, platí pro Snyderovu adaptaci jednoznačně, že méně je více, a přestože film zvládl skvěle například zvláštní efekty, spletitý příběh a mnohovrstevnost různých významů a metafor, dal se poté do scén, které nakonec vytvořily nepotřebnou „vatu“, kterou Snyder vycpal 35 procent filmu.
Filosofické zahloubání
Osud země jakoby byl v rukou několika vyvolených. Hodiny posledního soudu se pomalu posouvají k půlnoci, lidstvo upadá do temnoty a hrdinové se musí rozhodnout, jestli dokáží změnit svět nebo se smířit s tím, že jsou jen součástí historie, která se kolem nich odehrává.
“Kdo tvoří svět?” přemítá Dave Gibbons. “Jsou to lidé, kteří zde žijí, a jejich plány, bez kterých nic nedokážou. Nakonec to je ale jen náhoda a shoda okolností, které utvářejí svět. Nezáleží na tom, jak pečlivě plánujete nebo kolik lidí něco chce, ani to neznamená, že se tak stane. Stejně nakonec všichni musíme sklonit hlavu před vyšší mocí vesmíru.”
Jací budou superhrdinové?
Fanoušci komiksu už dříve navrhovali, kdo by se pro jednotlivé role hodil nejvíc, i když poslední slovo měli samozřejmě tvůrci. Až na výjimku Dr. Manhattana, který prodělal tradiční genetickou mutaci a stal se tak nepřemožitelným, jsou Strážci tvorové z masa a kostí s normálními lidskými slabostmi a jen lehce nadprůměrným nadáním a efektní maskou. I když se snaží chránit lidstvo, jsou neustále zmítáni pochybnostmi, zda to má v čase „za pět minut dvanáct“ ještě cenu.
Je to Maska, která připomíná zatvrzelého a osamělého detektiva, zarputile bojujícího s podsvětím. Rorschachův morální kompas ukazuje jen dva póly: dobro a zlo. “Normálně žijeme ve světě různých odstínů šedi, ale pro Rorschacha je svět černobílý,” říká Haley.
Charakter jeho povahy se zrcadlí v jeho masce, na které se mění vzory černé a bílé pohyblivé inkoustové skvrny. Jak říká režisér Snyder, i Rorschach má svou temnou stránku. Je hlavním obhájcem práva, ale na druhou stranu jeho nekompromisní smysl pro spravedlnost je téměř psychopatický. Je to rozporuplná postava, pochází z rozvrácené rodiny, vyrostl na ulicích a postupně se díky událostem stal strážcem. Tváří v tvář nenapravitelnému zlu se stává vůči zločincům nemilosrdným soudcem.
Kostým Rorschacha je v naprostém kontrastu s extrémními obleky většiny Strážců. Nosí obyčejný kabát, což symbolizuje jeho nezájem o běžné, lidské věci. Jeho jediným zájmem je snaha vnést do světa trochu spravedlnosti. 
Komediant je postava symbolizující specifický přístup člověka k věcem ve společnosti. Jeho smajlík, kterého má připevněného na svých šatech, naznačuje jeho pohled na svět. Myslí si, že je to jen taková legrace, že všechno je jen vtip, nebere vážně to, co způsobuje svému okolí a lidem. Bojuje ve Vietnamu, kde s doutníkem v ústech zabíjí pro vládu, střílí do lidí demonstrujících v USA a vede nerudný a nevázaný život. Ve chvíli, kdy je zavražděn a pohřbíván na hřbitově, jsou s ním také pohřbíváni ti, kteří padli ve válce ve Vietnamu a ti, co položili životy za takzvaný „americký sen“. Při pohřbu hraje hudba Hipies 90. let
“Uvědomí si, že neumí dávat najevo city, a místo toho ženě, kterou miluje, ublíží. Od té chvíle tráví svůj život osamoceně. Na Komediantovi je něco tragického. Chce od života víc, než je schopný unést. Je to ztracená duše. (...) Všemu se vysmívá, na ničem mu nezáleží. Ani smrt ho nezajímá – do chvíle, než si uvědomí, o co skutečně jde,” říká Jeffrey Dean Morgan, který ho hraje.
Než přijal identitu Nite Owla, byl Dan Dreiberg “bohatý a znuděný snílek, který viděl superhrdinu jako někoho, kdo zachrání a osvobodí krásnou dívku”, říká Patrick Wilson. “Jeho představy o spravedlnosti jsou staromódní. Chce v lidech vidět dobro. Když se rozhodne, že bude bojovat proti zločinu, je to kvůli spravedlnosti a touze pomoci lidem.”
Nyní Dan žije tichý život, každý týden navštěvuje svého předchůdce, původního Nite Owla - Hollise Masona (Stephen McHattie) a klábosí s ním nad pivem. Cítí ale, že bez kostýmu postrádá identitu. Nemá své místo ve společnosti a proti problémům se cítí bezbranný. Má strach si kostým znovu obléci, ale zároveň je jasné, že bez Nite Owla nedokáže žít.
“Ve chvíli, kdy si znovu nasadí masku, uvědomí si, kým opravdu je. Je to ten typ obyčejného člověka, který dokud nenajde smysl své existence, je ztracen.” říká režisér Snyder.
Adrian Veidt alias Ozymandias našel svůj nový život po odložení masky jako jeden z nejchytřejších a nyní i nejbohatších mužů světa a své štěstí nalezl v prodeji akčních figurek, komiksů, parfémů, knih a filmů. Nicméně stále věří, že má vyšší poslání. Je posedlý dobou Alexandra Velikého a egyptského faraona Ramsess II. (Ozymandias je řecká verze tohoto jména), které ho motivují k touze zdokonalit lidský svět.
“Adrian trpí komplexem pána lidstva, má pocit, že je v jeho moci všechno napravit,” vysvětluje Matthew Goode, který magnáta hraje. “Je přesvědčen, že je nutné napravit svět, neboť lidstvo je zkažené. Věří, že žádná cena není příliš vysoká, aby se svět opět sjednotil.”
“Tato filosofie je svým způsobem kostrou filmu,” tvrdí Snyder. “Jak změníte lidstvo a donutíte ho nebojovat? A má někdo takovou moc?”
“Všechny hlavní postavy jsou svým způsobem fundamentalisté,” říká Billy Crudup, který hraje Dr. Manhattana, jedinou Masku se skutečnými nadpřirozenými schopnostmi, a také bezesporu nejzajímavější postavu celého příběhu. “Všichni vidí hrozivý svět, který zachrání jen oni, když vezmou záležitosti do svých rukou. Jejich touha po pořádku přebíjí mravní zásady.”
„Před nehodou v nukleární laboratoři, která provždy změnila jeho život, byl Dr. Manhattan Jon Osterman, syn hodináře, vynikající fyzik a prototyp muže z 50. let,” říká Crudup, herec za modrým světlem ozařujícím Manhattanovo tělo.
Režisér Snyder přirovnává Dr. Manhattana k nukleární bombě. “Pouhá její existence změnila náš pohled na svět. Svým způsobem to samé představuje Manhattan – má schopnost nás ve stejnou chvíli zachránit i zničit. Otázky plynoucí z jeho síly jsou děsivé. Je skutečně na naší straně? Co když se jeho síla obrátí proti nám? Jak se k tomu máme postavit?”
Jediný člověk, který s Dr. Manhattanem nějaký vztah má, je Laurie Jupiter alias Silk Spectre II, která se do něj jako puberťačka zamilovala.
Laurie do role superhrdinky natlačila její matka, která bývala první Silk Spectre. “Coby Silk Spectre II se Laurie naučila bojovat jako muž,” říká Akerman. “Díky Masce byla silnou, mocnou ženou. A přes určitý odpor ji někde uvnitř měla ráda.”
Zajímavosti
Kromě hlavních postav se ve filmu objeví i tváře slavných lidí – prezidenti Kennedy a Nixon, Mick Jagger, David Bowie, Annie Leibowitz nebo skupina The Village People – i jejich tváře byly vytvořené pomocí masek a efektů.
Počet kostýmů stoupl k neuvěřitelným 150 000 kusů a jejich seznam, včetně doplňků, čítal přes šest set stránek.
Detailní podobu Strážců tvůrci vytvořili nejprve z hlíny a poté z latexové pěny. Díky tomu mohly být masky bohaté a plné detailů a zároveň pohodlné svým nositelům. Za zmínku stojí kostým Nite Owla II, při kterém se návrháři inspirovali NASA skafandry ze 70. let.
Kompletně digitální je ovšem Skleněný palác Dr. Manhattana na Marsu. “Vzhled vychází z kvantové fyziky a hodin,” říká McDowell. “Ve filmu jsou mraky odkazů na hodiny – tikající hodiny, odpočítávající nukleární katastrofu nebo Ostermanovy hodinky, které ztratí, a tím rozeběhne sled událostí, vedoucích ke stvoření Dr. Manhattana. Není překvapením, že i Skleněný palác vypadá jako mechanismus hodinek, který Dr. Manhattan postavil podle otcových předloh.”
Ve filmu zazní klasické hity od Nat “King” Colea, Billie Holidaye, Simona & Garfunkela, Jimiho Hendrixe nebo Janis Joplin. Další, původní hudbu napsal skladatel Tyler Bates.
Režisér Zack Snyder
Proslavil se filmem 300: Bitva u Thermopyl a na rozdíl od něj chtěl Snyder maximum scén ve Strážcích vytvořit reálně, ne pomocí počítačové grafiky.
Kromě Strážců připravuje filmy The Last Photograph, Sucker Punch, The Guardians of Ga'Hoole, The Illustrated Man, Army of the Dead a Cobalt 60. Mimo režírování se věnuje i psaní scénářů filmů, jako jsou Sucker Punch, Army of the Dead” a Last Photograph. Jeho režisérským debutem byl v roce 2004 horor Úsvit mrtvých.
Premiéra 5. března 2009, barevný, české titulky, USA – 2009
Zdroj: bontonfilm.cz
Hodnocení: 
