Když mnoha lidem zazní do uší slovo „zelení", asi se jim vybaví celosvětově známé hnutí, které se objevilo někdy v 60. letech. Ve skutečnosti byla spousta vědců a populárních postav po celém světě znepokojena otázkami konzumace obrovského množství fosilních paliv a produkování průmyslového odpadu už od dob průmyslové revoluce. Jen pro ně neměli univerzální výraz, jaký máme dnes, tj. „zelení".
Existuje jedna osobnost patřící překvapivě do kategorie historických postav, které žily ekologickým životním stylem a snažily se vydláždit cestu budoucím generacím, a tou osobností je někdo, kdo zrevolucionizoval 20. století tak, jak jej známe. Touto postavou je Nikola Tesla, narozený 10. června 1856. Většina učebnic a historických knih mu nepřiznává mnoho zásluh, ovšem Tesla může být považován za jednoho z největších vynálezců dějin, jako Archimédes nebo da Vinci. Možná se vám to zdá být odvážné tvrzení, ale téměř u všech předmětů z naší moderní technologie můžeme vystopovat jejich původ k projektům, na kterých Tesla pracoval, od ledničky až k počítačům.
Revoluční vynálezy
Tesla byl americký občan, původně narozený v Srbsku, který do Států přišel jako mladík a ze začátku pracoval pro Thomase Edisona. Po hořkém rozchodu s Edisonem se dal Tesla dohromady s Georgem Westinghousem, původním zakladatelem dnešní společnosti Westinghouse Co., která vyrábí elektronické zboží a spotřebiče, od žárovek po myčky a sušičky. Společně způsobili převrat ve světě elektřiny výrobou a postavením naprosto nové elektrické infrastruktury, založené na Teslově polyfázovém generátoru/motoru na střídavý proud.
Myšlenka elektrického střídavého proudu (AC neboli alternating current) velmi podporovala zelenou ideologii, neboť jeden stroj na fosilní paliva mohl nahradit tucty, možná stovky dalších. Když byla elektřina ještě v plenkách, téměř každá ulice potřebovala vlastní generátor a stejnosměrný elektrický proud (DC) vyžadoval daleko víc elektrického vedení, než proud střídavý.
Nejenom že střídavý proud zredukoval počet generátorů, ale snížil také počet elektrických vedení na těch pár, které vidíme dnes. Jak už to bývá, pro mnoho lidí to nebyla myšlenka příliš populární, stejně jako dnes lidé instinktivně odmítají nové myšlenky navzdory tomu, že mohou znamenat zlepšení nebo zvýšit výkonnost. Mezi ty, kdo toho mohli zavedením nové infrastruktury ztratit a kdo proti ní nejvíce bojovali, nebyl nikdo jiný, než Edison.
Tesla pracoval na několika dalších vynálezech, které změnily svět, jak jej známe dnes. Například soupeřil s Marconim o to, kdo první vynalezl rádio. Nejvyšší soud USA nakonec rozhodl ve prospěch Tesly. O něco později přišel Tesla s potencionálně zeleným konceptem pro bezdrátový přenos energie. Byl to jeden z jeho nejkontroverznějších nápadů, ale bohužel se nikdy nedočkal komerčního využití.
Předběhl svoji dobu
Podle jeho životopisu, nazvaného „Tesla: nadčasový muž" od autorky Margaret Cheney, provedl Tesla na sklonku století ve své laboratoři v Coloradu několik úspěšných pokusů. Využil tam horní atmosféru Země jako obrovský vodič. Teoreticky může člověk získat přístup k elektřině kdekoliv na světě, pokud k tomu má patřičné vybavení. Představte si jeden generátor nebo několik desítek pro celou planetu! On si to očividně představit dokázal.
Naneštěstí si Tesla některé klíčové výpočty nezapisoval do deníku kvůli tomu, že v té době bylo zasahováno do několika jeho patentů. Navíc mu došly peníze a investoři předtím, než stačil dokončit svoji pokusnou Wardenclyffeovu věž, která měla být první komerční bezdrátovou věží.
Tento vynález mohl skutečně přeměnit náš svět do takového, kde by dráty elektrického vedení a spalování paliv byly koncepty stejně staré, jako katapulty nebo parní stroje. I auta, vlaky a letadla mohly jezdit na bezdrátovou elektřinu. Ale jak už se infrastruktura jednou „zabydlí" a lidé si na ni zvyknou, je těžké to změnit a tentokrát by to bylo podruhé v jeho životě, kdy by Tesla úplně změnil svět.
Co se týče jeho „zelených" myšlenek, byl naprosto otevřený. V roce 1902 Tesla debatoval s Lordem Kelvinem, dalším známým průkopnickým vědcem z Anglie, a oba se během rozhovoru shodli na tom, že větrná a solární energie by měly být vyvinuty, aby ušetřily naše uhlí, naftu a dřevo.
Úspora neobnovitelných zdrojů byla pro svět kriticky důležitá. Podle knihy Cheneyové, kde je uvedena Kelvinova citace z roku 1902, by měly být větrné elektrárny umístěny na střechy při nejbližší příležitosti, aby s jejich pomocí mohly běžet výtahy, vodní pumpy, chladily se a ohřívaly domy. To všechno se stalo před celým stoletím a my začínáme používat větrné elektrárny až dnes. Další stránkou Teslova přínosu k ekologickému chování, které je zřídka probíráno, je jeho průkopnická práce na zářivkovém osvětlení. Tesla začal elektrifikovat plyny, což je základním konceptem zářivkového osvětlení, na konci devatenáctého století. Dnes se tyto zářivky používají v kancelářích a domovech po celé zeměkouli a snižují energetické náklady a poptávku spotřebitele.
Tesla, který zemřel v roce 1943, předběhl o hodně svoji dobu dokonce i co se týká ekologického přístupu. Vynalezl spoustu dalších zařízení a elektrických přístrojů, které se nikdy nedočkaly komerčního využití kvůli nedostatku financí, utajení a zmizení anebo zabavení jeho dokumentů a poznámek po jeho smrti. Pojetí úspory zdrojů a zaměření se na solární a větrnou energii existovaly už více než před sto lety. Možná, kdyby byl Tesla dnes naživu, svět by byl o dost jiný.
