Nevyčíslitelné množství příkladů napříč dějinami až dodnes ukazuje moc myšlenek při léčbě. První pokus s placebem se podle textu „Placebo a placebo efekty v lékařství: Historický přehled“ v časopise Journal of the Royal Society of Medicine (JRSM) odehrál v roce 1801. John Haygarth, britský lékař z 18. století, uvedl, že experiment „jasně potvrdil, jak úžasné účinky mohou mít naděje a víra, vyvolené pouhou představivostí, tváří v tvář nemoci“.
Ke konci 50. let 20. století se věřilo, že chirurgickým zaškrcením vnitřní hrudní tepny se dají zmírnit srdeční choroby. Při testu placeba někteří pacienti podstoupili kompletní chirurgický zákrok, zatímco zbytku byl proveden pouze řez do kůže, ale žádná další operace. Podle JRSM, „byl v obou případech stupeň zlepšení stejný.“ Od zákroku se později upustilo.
Studie psychosomatického lékařství z roku 1968 popisuje, jak podněty ovlivňují záchvaty astma. Výzkumníci požádali pacienty, aby vdechli neoznačenou látku, o níž jim bylo řečeno, že dočasně zhorší jejich astma. Když pacienti vdechli dávku tekutiny, „mnozí dostali plnohodnotný astmatický záchvat“, popisuje Dr. Herbert Benson v Beyond the Relaxation Response. „Začali sípat, měli potíže s dýcháním a nekontrolovatelně lapali po dechu,“ přestože látka, kterou požili, byl neškodný solný roztok. Poté dali výzkumníci pacientům „protilék“ z toho samého solného roztoku a sledovali, jak jejich sípání a namáhavé dýchání zmizelo.
V rozhovoru s KRCW-FM z roku 1983 hovořil Norman Cousins, otec léčby smíchem, o jednom článku z titulní stránky L.A. Times. Článek pojednával o středoškolském fotbalovém zápase, kde se čtyři lidé otrávili jídlem. Lékař, který případ vyšetřoval, si nebyl jistý jeho příčinou, a tak vydal obecné prohlášení s doporučením nepoužívat nápojový automat. „Ve chvíli, kdy bylo prohlášení vydáno, se 191 osobám udělalo výrazně špatně,“ načež odjely do nemocnice, líčil Cousins. „Je očividné,“ prohlásil Cousins, „že šlo o případ, kdy mozek vydal určité signály tělu, a tělo vyrobilo jed, jenž způsobil onemocnění.“
Buněčný biolog a badatel ze Stanfordu, Bruce Lipton, Ph.D., přidává několik současnějších ukázek, jak mocné umí být myšlenky. Ve své knize Biologie víry vypráví:
Studie lékařské školy Baylor School of Medicine, vydaná roku 2002 v časopise New England Journal of Medicine, vyhodnocuje chirurgické zákroky u pacientů s vážnou, ochromující bolestí kolenou. Hlavní autor studie Dr. Bruce Moseley věděl, že zákrok v oblasti kolene jeho pacientům pomůže: „Všichni dobří chirurgové vědí, že v chirurgii neexistuje nic jako placebo efekt.“ Ale Moseley se snažil přijít na to, která konkrétní fáze zákroku pacientům uleví. Nemocní byli ve studii rozděleni do tří skupin. Příslušníkům první třetiny Moseley odstranil poškozenou chrupavku. Další skupině vypláchnul okolí kolenního kloubu a odstranil hmotu, o níž panovalo domnění, že způsobuje ohromující bolest.
Obě tyto procedury jsou součástí standardní léčby artritických kolen. Třetí část pacientů podstoupila falešný chirurgický zásah. Všem třem skupinám byla předepsána stejná pooperační péče, zahrnující speciální cvičení.
Výsledky byly šokující. Ano, skupinám, jež podstoupily zákrok, to podle očekávání pomohlo. Ale placebové skupině se ulehčilo přesně tak, jako ostatním dvěma! Navzdory faktu, že každý rok je ve Velké Británii provedeno 650 000 chirurgických zásahů do kolen s artritidou, každá za zhruba 5000 liber, výsledky se Moseleymu zdály zjevné: „Těmto pacientům nijak nepomohly moje chirurgické schopnosti. Veškerý účinek chirurgického zákroku do kolen s osteoartritidou byl placebo efekt.“
Televizní zprávy živě ukazovaly ohromující výsledky. Záznam ukazoval zástupce placebové skupiny, jak chodí a hrají basketbal, zkrátka jak dělají věci, o kterých uvedli, že před „zákrokem“ nedokázali. Že jim byl proveden falešný zákrok se účastníci pokusu dozvěděli až po dvou letech. Jeden z členů skupiny, Tim Perez, který před „operací“ musel chodit o holi, je teď schopný zahrát si basketbal se svými vnoučaty. Hlavní myšlenku zmíněné knihy dobře vystihl, když pro Discovery Health Channel uvedl: „V tomhle světě je možné všechno, když si to opravdu přejete. Vím, že mysl dokáže dělat zázraky.“
Používání prospěšných myšlenek nám může pomoci proniknout do síly našeho vnímání. Pro podrobnější vysvětlení si přečtěte článek „Léčba základních příčin stresu“.
James Goodlatte je americký kvalifikovaný poradce v otázkách holistického zdravotního stylu a momentálně pomáhá novým rodičům a těhotným maminkám v dosažení optimálního zdraví. Jeho webstránky jsou GetFitForBirth.com, SecretsofPainlessChildbirth.com a Your SuperBaby.com
