Uprostřed vzrůstajících bouří ze současné debaty o zdravotní péči (v USA, pozn. překladatele) je uklidňující vědět, že do světa medicíny vplouvá krásnější melodie. S tím, jak studie potvrzují prospěšné účinky hudební terapie, do nemocnic nastupují hudební předehry a symfonie.
Nejrůznější kultury v průběhu historie používaly hudbu jako prostředek k léčení a relaxaci. Hudební terapeuti ve Spojených státech používají hudbu ke zlepšení komunikačních schopností pacientů a na snížení jejich bolesti už do čtyřicátých let. Průzkum více než 1 900 zdravotnických zařízení v roce 2007 ukázal, že 35 procent z nich nabízí nějakou formu hudební terapie a tento trend je na vzestupu.
Pacienti, kteří se zapsali na zotavovací programy, jejichž součásti byla terapie hudbou, hlásili pozitivnější pocity a lepší společenské vztahy ve srovnání s těmi, kteří prošli pouze tradičními léčebnými metodami. Ve světle těchto výsledků začali někteří výzkumníci doporučovat integraci (včleňování) hudby do rehabilitačních programů pro pacienty po mrtvici.
Účinek hudební terapie na fyziologické změny je stejně významný jako její dopad na náladu jedince. Letošní zhodnocení třiadvaceti studií objevilo potvrzující důkazy, že poslech hudby snižuje rychlost dechu, tepu srdce a krevní tlak u kardiatických pacientů. Fyziologické dráhy, kterými hudba tyto změny provádí, jsou nejasné, ale výzkum Dr. Claudiuse Conrada z Harvard Medical School při Všeobecné nemocnici v Massachusetts (Massachusetts General Hospital) nabízí nový pohled na věc.
Conrad a jeho kolegové zveřejnili vloni studii, ve které tvrdí, že léčebné a utišující účinky hudby jsou organizovány přes stimulaci a potlačování tří rozdílných stresových hormonů. Při svém výzkumu nechal Conrad hodinu poslouchat vážně nemocné pacienty pomalé Mozartovy sonáty, zatímco pacientům byla vysazena sedativa.
Pacienti, kteří prošli hudební terapií, měli podle očekávání dvacetiprocentní pokles stresových hormonů epinefrinu a interleukinu-6, které mají na starosti srdeční frekvenci a zánětlivé reakce. Je ironické, že ti samí pacienti hlásili také padesátiprocentní nárůst u růstového hormonu, který obstarává tvorbu buněk a metabolismus. Zvýšení růstového hormonu se dává do souvislosti se stresem, ne uvolněním.
Conrad nabízí pro tuto záhadu vysvětlení: zvýšená hladina růstového hormonu hraje v přestrojení uklidňující roli. Condrad tvrdí, že růstový hormon má za následek snížení aktivity interleukinu-6, jenž snižuje zánět, který by jinak mohl vést ke zvýšenému krevnímu tlaku a srdečnímu tepu.
I když tato teorie ještě není v lékařské společnosti široce akceptovaná, prospěšné účinky hudební terapie jsou nepopiratelné....a to by měl být balzám pro vaše uši.
Reference:
Esoteric or Exoteric? Music in Medicine, pubmedcentral.nih.gov
Music for stress and anxiety reduction in coronary heart disease patients, cochrane.org
A Musician Who Performs With a Scalpel, nytimes.com
