Snad v každé domácnosti o Vánocích najdeme větvičky zeleného či pozlaceného jmelí. Stalo se neopominutelnou součástí vánoční výzdoby a tradičních zvyků. Tradice uctívání této posvátné rostliny sahá hluboko do minulosti. Zmínky o jmelí nalezneme ve starých řeckých i římských bájích a pověstech. Také staří Keltové a Germáni jmelí znali a přisuzovali mu kouzelnou moc. Považovali ho za dar nebes, neboť roste v korunách stromů.
Rostlina mezi nebem a zemí
Punc výjimečnosti jmelí získalo také tím, že jeho listy jsou zelené po celý rok, a nepodléhají tak ročnímu koloběhu. V přírodě jej není snadné najít. Je to poloparazitující rostlina, která zakořeňuje a roste vysoko ve větvích stromů. Je téměř nezničitelná, umírá až se svým stromem, s nímž žije.
Jako posvátné byliny si jmelí cenili keltští druidové, proto je známo také pod označením druad-lus (rostlina druidů). Zvláštní úctě se pak těšilo jmelí z dubu, neboť na něm roste jen vzácně. V období zimního slunovratu druid rituálním způsobem odřízl jmelí jedním rázem zlatého srpu, jenž symbolizoval sluneční i měsíční energii. Jmelí se nesmělo dotknout země, jinak by ztratilo svou magickou moc. Takto nasbírané jmelí rozdávali druidové lidem jako kouzelnou bylinu s léčivými vlastnostmi. Ti ji pak nosili zavěšenou na krku na ochranu před zlými silami.
Všelék i ochranný talisman
K lékařským účelům jmelí užívali také staří Řekové a Římané. Je známo, že odvar z listů napomáhá snižovat krevní tlak a příznivě ovlivňuje srdeční činnost. Podporuje také vylučování moči, tlumí bolesti hlavy a má protirevmatické účinky. Bílé, bobulovité plody jmelí jsou však mírně toxické.
Jmelí bylo opředeno mnoha pověrečnými zvyky. Symbolizovalo hlavně štěstí a plodnost lidí i zvířat. Zřejmě z Anglie pochází letitý zvyk, že se pod jmelím líbají páry, přičemž se má za každý polibek utrhnout jedna bílá bobulka. Traduje se, že neprovdaná žena, kterou nikdo pod jmelím nepolíbí, zůstane celý další rok sama. Novoroční políbení pod větvičkou jmelí prý zase milencům zaručí lásku po celý rok.
Od pradávna lidé věšeli větvičky jmelí ve svých domech, aby je chránilo před zlými silami. Věřili, že jmelí má moc přinášet štěstí těm, kdo pod ním projdou. Přitom platilo, že čím více bílých bobulek na větvičce je, tím větší štěstí přijde do domu. Jmelí zavěšené nad štědrovečerním stolem mělo zase zaručit v příštím roce bohatou úrodu.
Tradicemi proti přírodě
Ať už dávným pověrám člověk věří či nevěří, Vánoce si bez jmelí neumíme představit. I kvůli tomu se jmelí stalo v předvánočním čase výhodným prodejním artiklem. Kvůli němu ovšem nelegální sběrači napáchají škody za statisíce korun a často nevratně zničí stromy. Při sběru používají kovových stupaček a horolezecké náčiní. Není výjimkou, že někteří jsou schopni kvůli sběru jmelí stromy i pokácet. Zapomínají, že symbol Vánoc lze legálně trhat jen z poražených stromů.