Jan van Bilsen, ředitel Školy pro mladé talenty na Royal Conservatory (Xiao Jun/ Velká Epocha)
Jan van Bilsen, ředitel Školy pro mladé talenty na Royal Conservatory (Xiao Jun/ Velká Epocha)

AMSTERDAM– Světlé a slunečné nedělní odpoledne, na nebi ani mráček a právě končí představení souboru Shen Yun Performing Arts v proslulém RAI Theater.

Představení založené na prastarých čínských tradicích klasického tance a hudby přilákalo mnoho profesionálů z oboru.

Mezi nimi byl také ředitel Školy pro mladé talenty na Royal Conservatory v Haagu pan Jan van Bilsen.

Jeho konzervatoř je vedoucím hudebním a tanečním institutem v Holandsku. Pan van Bilsen je zde zodpovědný za základní a střední stupeň výuky.

Byla to jeho první návštěva představení tohoto druhu vůbec a podle jeho slov si vystoupení velmi užíval.

“Nejsem příliš dobře obeznámen s čínskou hudbou nebo tancem, ale bylo to opravdu krásné. Takže je velmi důležité sem přijít a ještě nejméně jednou představení vidět,” řekl pan van Bilsen.

Při skocích a otočkách tanečníků se mísily zářivé barvy kostýmů v souladu se vzory 3D animovaného pozadí umocněného orchestrální hudbou západních a prastarých čínských nástrojů. “Technicky velmi dobré,”  uvažoval van Bilsen nad kombinací orchestru.

“Nejsme na to zvyklí – liší se to od západních tanečních společností. Má to jiný výraz, člověk by se měl dozvědět více o čínské historii a kultuře, aby pochopil, jak se takový výraz vytváří,” dodal.

Klasický čínský tanec je výjimečně bohatým slovníkem, pomocí nějž lze vyjádřit širokou škálu žánrů, včetně akrobacie, gymnastiky a dokonce pouličního divadla, jak se můžeme dozvědět na stránkách souboru Shen Yun.

Pan van Bilsen byl představením inspirován, ale jak sám říká “musím se z toho ještě vyspat, než začnu  nové nápady realizovat“.

“Zatím nevím, jaká přesně je ta inspirace. Vždy se z toho potřebuji několik nocí vyspat a potom zachytím nejkrásnější věci, jaké jsem kdy viděl… bylo tam mnoho velmi krásných scén.”

Jako ředitel mladých školáků, včetně mladých umělců, za které je zodpovědný, pan Bilsen řekl: “Měl bych je vzít příští rok na představení. Bylo to velmi inspirující.”

Nakonec při rozhovoru ještě zmínil, že se na představení přišlo podívat také několik tanečníků z jejich konzervatoře. “Myslím, že si to zítra společně popovídáme.”

S doplněním Alexandra Hamrleho