Za sedmiprocentním poklesem na trhu s hudebními nahrávkami v loňském roce zřejmě stojí pirátství, píše se v nedávno zveřejněné zprávě Mezinárodní federace fonografického průmyslu (IFPI).
IFPI uvádí, že na poklesu tržeb se 80 procenty podílejí USA a Japonsko. Zbytek světa si pohoršil v průměru o 3,2% a celosvětové fyzické prodeje klesly o 12,7 procenta.
Tato čísla hudební průmysl sotva potěšila, ale ředitel IFPI John Kennedy se podělil o svůj optimistický názor na věc.
„Je to zklamání, ale vedle poklesu tu je také několik velmi pozitivních bodů," prohlásil Kennedy. „Ne méně než 13 zemí, včetně významných trhů, jako například Austrálie, Brazílie, Jižní Korea, Švédsko či Velká Británie, zaznamenalo vzrůst prodejů hudby. Obchod s digitální hudbou v některých z těchto zemí rostl velmi utěšeně, což odráží nové příležitosti online a mobilnho odvětví."
Jenže mračna pirátství koncových uživatelů se nad nahrávacími společnostmi stahují dál, a ony vůbec nemají v plánu mu podlehnout.
„Na obzoru se rýsuje veliká bitva, ale jak se vyjasňuje dopad pirátství na ekonomiku a pracovní místa, máme před sebou i známky názorové změny státních orgánů," uvedl Kennedy.
Jeho výroky dokazují, jak moc je hudební průmysl odhodlaný bojovat za každou prodanou nahrávku. Přílišné lpění na problematice by však prodeje mohlo naopak ohrožovat.
Ekonomové, jako Martin Peitz či Patrick Waelbroeck, míní, že ukázky můžou nalákat zákazníky ke koupi produktu. Stahování hudby zadarmo dává uživatelům šanci si interpreta vyzkoušet. Posluchače neohraničuje žádný limit, dokdy se musí rozhodnout, zda-li se jim album s písničkami líbí a mají-li zájem daného interpreta podpořit koupí jeho nahrávky. Potírání peer-to-peer softwarů nebo prosazování přísnějších zákonů by nemuselo být nejlepším řešením, jak prodeje stimulovat.
Samozřejmě, budou-li si miliony lidí po celém světě stahovat písničky a alba, nahrávací společnosti to bezpochyby pocítí. Posluchači si ale alba nekupují, aby podpořili hudební společnosti. Pořizují si je, aby vyjádřili přízeň umělci, který si na největší zisk přijde z turné a koncertů spíše než z prodejů kompaktních disků.
Navzdory tomu ředitel IFPI John Kennedy soudí, že růst hudebního průmyslu není daleko: „Do velké míry bude záležet na tom, jak rychle se vlády zemí vypořádají s pirátstvím a zda-li si přitom poradí s pokřivením trhu, které vrhá stín nejen na hudební, ale všechna tvůrčí průmyslová odvětví."
Podle populárních umělců, jako je rapper 50 Cent, hudební průmysl také potřebuje vydání nových zákonů či přepracování těch starých, aby dokázal čelit pokročilým technologiím.
„Myslím, že právě zažíváme nástup technologií a prostě nakonec budeme muset schválit nové zákony, které změní způsob, jak se hudba prodává," řekl 50 Cent v rozhovoru pro MTV.
