Císař Qin Shi Huang. (wikimedia)
Za třetí, byl zaveden přísný právní řád. Všichni v celé zemi se museli řídit přísnými a podrobnými zákony říše Qin (Čching), od nejvýše postavených úředníků až po nejnižší sociální vrstvy. Ti, kteří zákony porušili, byli bez výjimky souzeni.
Za čtvrté, znaky čínského písma jednotlivých válčících států byly sjednoceny. Ačkoli se ve všech státech používaly starověké čínské znaky, existovaly rozdíly v tazích nebo výběru znaků. Vláda Qin vydala standard pro písemné znaky. Malé pečetní písmo Qin se stalo oficiálním psaným písmem, které měli používat všichni úředníci i běžní občané.
Za páté, došlo ke sjednocení měn a měřicích jednotek. Univerzální měřidlo délky, objemu, měny a dokonce i vzdálenost mezi koly vozu, tažené koněm byly unifikovány.
Qin Shi Huangovi zabralo pouhých 16 let od okamžiku, kdy převzal roli krále Qin, do doby, kdy zcela sjednotil čínskou říši. Ovšem, stavěl také na dobrých základech svých předchůdců.
Po sjednocení Qin Shi Huang procestoval své nové impérium a kontroloval nedávno anektované oblasti. Do rozlehlých oblastí Číny vedly dobře postavené cesty, což usnadnilo rychlou mobilizaci vojenských jednotek. Tyto široké cesty měly umožnit souběžný průjezd čtyř vozů taženými koňmi. Vedly z hlavního města až do vzdálených oblastí na periferiích říše.
Aby čelil nájezdům kočovných pastevců Xungnu na severu, přikázal Qin Shi Huang propojení dlouhých zdi, které se nacházely podél severní hranice bývalých soupeřících států. Konečná linie opevnění se táhla v délce 4.800 Km a dnes je známa jako Velká čínská zeď. K dokončení této stavby bylo zapotřebí 400 000 mladých, silných dělníků a mnoha let práce. Od té doby byla Velká čínská zeď přestavěna následujícími generacemi. Nyní se tyčí výše a má masivnější konstrukci než za panování Qin Shi Huangje.
Qin Shi Huang chtěl zaručit zvýhodněné pozice kruhům inteligence a vytvořil pro ně oficiální doktorské stavy. Tyto doktorské pozice byly sice jen čestnými tituly a nezahrnovaly moc a související odpovědnost, nicméně označovaly jejich akademické úspěchy a představují ekvivalent k současnému titulu PhD (u nás dříve CSc., pozn. red.). Kdykoli se ve vládních kruzích objevilo neobsazené místo, stali se tito vzdělaní lidé, disponující doktorskými tituly, pravděpodobnými kandidáty na uvolněnou pozici.
Tato elita inteligence pocházela z nesčetného množství škol, známých jako 100 škol, včetně taoismu a konfucianismu. Někteří z nich byli čarodějové, kteří tvrdili, že dokážou vypátrat božstva nebo nalézt elixír nesmrtelnosti. Bylo obvyklé, že intelektuálové debatovali nebo dokonce vedli spor ve společenských a politických otázkách. Pokud se ovšem jejich diskuze či spor zabývala současnou politikou, Qin Shi Huang je umlčel. Někteří učenci z doktorského stavu i nadále kritizovali současnou politiku a vládní záležitosti, což mělo za následek ještě přísnější nařízení panovníka.
V roce 213 př. n. l Qin Shi Huang vydal rozkaz, aby zaživa pohřbili 460 vzdělanců doktorského stavu. Také nařídil zničení všech historických archivů původních států, soukromých děl pocházejících ze 100 škol, včetně školy Konfucianismu a i další knihy. Výjimku tvořily historické archivy Qin, knihy o lékařství, věštění a zemědělství, národní doktorské kopie klasické poezie a klasické historie. Byly vydány dekrety, jež zakazovaly diskusi o klasické poezii a klasické historie a měly vyloučit případné úvahy o současné politice prostřednictvím nepřímých diskuzí o historických událostech. Vinníci byli stíháni v plném rozsahu práva, který zahrnoval i trest smrti.
Lidé v té době neznali papír a všechny knihy se skládaly z plátků bambusu svázaných provázky. Vzdělání v té době nebylo široce rozšířeno a vysoce vzdělaní učenci představovali pouze malou část společnosti. Pálení bambusových knih a pohřbívání učenců se v dějinách předávalo jako typický obraz panování Qin Shi Huangje.
Roku 210 př. n. l Qin Shi Huang onemocněl při inspekci země a když se vrátil zpět do hlavního města, zemřel ve věku 49 let.
Politické změny po sjednocení Číny Qin Shi Huangem vytvořily vzor, který pozdější generace císařské vlády přechovávaly po následující období více než 2 000 let. Také v soudobé Číně vidí lidé dědictví Qinu v uspořádání vlády do systému krajů a ministerské rady. Bohužel, pálení knih a likvidace vzdělanců pokračuje v moderních formách také v dnešní době internetu.
Někteří sinologové jsou toho názoru, že většina ze 400 vynikajících učenců císaře Qin Shi Huanga pohřbených zaživa, byli čarodějové, kteří prohlašovali, že dokážou zprostředkovat kontakt císaře s božstvy a pomohou mu najít elixír nesmrtelnosti. Historické prameny uvádějí, že čtyři takoví čarodějové vynaložili horentní sumy peněz při hledání božstev a věčného života pro císaře. Avšak vrátili se, aniž by své sliby dokázali naplnit. Pobouřen do nebe volající lží, přikázal císař Qin Shi Huang zaživa pohřbít všechny čaroděje, což představovalo víc než 400 obětí.
Jeden ze čtyř čarodějů, který trestu unikl, se jmenoval Xu Fu. Xu Fu zorganizoval námořní expedici, čítající 3 000 chlapců a dívek, rozličných čínských technologií a artefaktů, jež směřovala na východ ve snaze o nalezení bohů. Nikdy se však nevrátil. Podle historických záznamů Číny i Japonska se Xu Fu vylodil na japonských ostrovech. Zemědělské a jiné technologie, jež s sebou přivezl do Japonska, pomohly této zemi ukončit věk doby kamenné a odstartovaly tam novou éru civilizace.
Ve starověkých čínských lidových tradicích si lidé vždy spojovali císaře Qin Shi Huanga s obdobím nemilosrdné tyranie. Následující císařové byli nabádáni učenci, aby si z prvního císaře nebrali příklad. Avšak nikdo z nich těmto doporučením nevěnoval pozornost. Toho času mělo mnoho vzdělaných lidí racionální pochopení historické role Qin Shi Huang. Koneckonců, neomezená moc císaře, vláda Devíti ministrů a systém prefektur, které první císař ustanovil a obrovské území, jež si podmanil, měly neopakovatelný vliv na celé generace čínských vůdců, kteří jej následovali.
Významné stavby, včetně Velké čínské zdi a luxusního paláce Epang, vojenských tažení proti kočovníkům Xungnu na severu a předchůdcům dnešního Vietnamu na jihu finančně dynastie Qin zatížily. Lidé, kteří žili v utrpení, si také stěžovali na kruté zákony v Qin. Už po třech letech od smrti Qin Shi Huanga se dynastie Qin, čtvrtá v čínské historii, zhroutila v rolnických povstáních napříč celou říší.
Čtěte také:
