Počítače a internet jsou dnes součástí každodenního života mnohých z nás. Právě nyní, když tolik lidí už práci na internetu hravě ovládá, je čas na velké změny. S největší pravděpodobností je ale někdo udělá za vás a vy si jich ani nemusíte všimnout.
Od počátku svého vzniku prošel internet mnoha proměnami. V posledních letech se ale zvedá vlna dramatických zásahů - změny v protokolech a v designu, a rovněž se mění i naše důvody, proč internet používáme.
I když si spousta lidí teprve na myšlenku internetu zvyká, brzy se budeme muset seznámit s novými pojmy a technologiemi, jako například Web 2.0, cloud computing či IPv6.
Internet si získal masovou popularitu kolem roku 1995, kdy vznikly třeba Windows 95 od Microsoftu nebo telefonní připojení od společnosti America Online. Samotná internetová síť je ale mnohem starší. O přesném datu jejího vzniku se vedou spory, ale mnoho názorů se kloní již k 60. létům 20. století.
Zatímco některé termíny jsou jen koncepty, třeba jako zmíněná technologie „cloud computing", jiné jsou pevně dané, jako právě IPv6.
Slovníček nových pojmů
Americký informatik Vinton Cerf, či zkráceně Vint, byl jedním z tvůrců protokolu, který používáme k posílání a přijímání signálů po internetu. Pokud vám něco říká termín IP adresa, písmena IP v ní jsou zkratkou pro internetový protokol.
IP adresa je unikátní číslo přiřazené počítačovému zařízení, které je připojené k síti, a podle něhož se mohou jednotlivá zařízení na síti navzájem rozeznat.
Aby se vše zrychlilo, musel se protokol standardizovat, takže všichni, kdo používají internet, také pracují na stejném protokolu. Nejpoužívanějším z nich je dnes takzvaný IPv4, neboli internetový protokol verze 4.
IPv4 má širokou škálu možných kombinací čísel pro stanovení IP adres, více než 4 miliardy. Před třiceti lety by to bohatě stačilo. Dnes jsou již ale všechna čísla téměř vypotřebovaná.
Naštěstí se na tento problém přišlo už v roce 1992, a Komise techniky internetu (IETF) o pár let později začala pracovat na jeho řešení.
Výsledkem jejich snah byl IPv6, nový internetový protokol. Jedná se o mnohem pokročilejší a rozsáhlejší verzi s daleko více možnostmi. Za pár let nebude přepnutí na IPv6 jen pouhou možností - bude to nezbytnost.
Dobrou zprávou ale je, že už pravděpodobně IPv6 adresu máte, aniž byste o tom věděli. Zjistíte to, když se podíváte na podrobnosti vašeho připojení k internetu. Uvidíte jak starou IPv4 adresu (např. „193.165.1.1".), tak novou adresu verze IPv6 (např. "2001:0db8:1234:1001:1001:1001:1001:0001"). Až tedy přijde čas, kdy se kompletně přejde na novou verzi protokolu, všechna zařízení už budou běžet na IPv6.
Kromě změn protokolů, které nám připojení k internetu zprostředkovávají, nastanou i změny v tom, co na něm děláme.
Další módní pojem, který se začal ve společnosti používat kolem roku 1995, je „World Wide Web". Tato anglická fráze označuje celosvětovou virtuální síť dokumentů, jinak nazývaných webové stránky. Dnes se používá zpravidla jen slovo „web" a také písmena www na začátku většiny internetových adres.
Mnozí považují první léta „World Wide Webu" za Web 1.0, což znamená web verze 1. V poslední době se ale omílá pojem Web 2.0. Jde spíš o koncept než o skutečnou technologii nebo produkt, označení ale představuje jeden z aspektů budoucnosti internetu.
Základní myšlenkou webu 2.0 je, že namísto obyčejného prohlížení, jako to fungovalo u předchozí verze, nyní uživatelé mohou stránky ovlivňovat a zasahovat do nich. Web 2.0 funguje například na serveru YouTube, kam uživatelé nahrávají svá videa, které si pak na stránce může kdokoliv prohlédnout a okomentovat - a to všechno, aniž byste museli vědět, jak vytvořit vlastní webovou stránku.
Dalším příkladem je třeba Twitter nebo Facebook, kde mohou uživatelé nahrávat obsah na server, i když nejsou jeho administrátory.
Popularitu si nedávno získal i termín cloud computing. Tato technologie označuje počítačové programy, které pracují (z převážné části) přes internet, namísto aby fungovaly čistě jen z uživatelského počítače.
Web 2.0 se dá začlenit mezi jednu z forem cloud computingu. Právě design webu 2.0 společně s technologií cloud computingu se může stát budoucností webových stránek.
Nové problémy se zabezpečením
S pokročilejšími technologiemi, které přináší výhody v podobě uživatelské interakce a pohodlí, přichází ovšem i nové problémy v otázce bezpečnosti. IPv6 sice napraví problém na poli docházejících IP adres, ale většina bezpečnostního softwaru na trhu, zejména firewally, byla navržena v duchu IPv4.
Firewally naslouchají IPv4 adresám a skrze tento protokol blokují potenciálně nebezpečný obsah. Vývoj firewallů fungujících na IPv6 proto nemá výhodu mnohaletého testování v reálném prostředí, což může vyústit ve zranitelnost uživatelských zařízení, až bude nutné zcela přepnout na IPv6.
Svůj podíl na bezpečnostních problémech mají i internetové stránky ve stylu web 2.0. Posílat vlastní materiály na webovou stránku je pohodlné, jenže stejně snadné to je i pro ty, co na internet s dobrými úmysly nechodí.
Sociální sítě trpí problémem, kterému se říká „cross-site scripting". Stručně řečeno, pokud hackeři chtějí nakazit uživatele, publikují něco na svůj blog. Místo normálních slov ale na stránku vloží kód podobný třeba viru nebo trojskému koni.
Jediné, co poté potřebují, je sdílet příspěvek na blogu s někým, kdo jej pošle dál. Všichni, co si internetový deník prohlédnou, se mohou potenciálně nakazit. To všechno se dá provést bez administrátorského přístupu na stránku, což byl dřívější způsob nabourání se na server.
A toto zdaleka nejsou jediné bezpečnostní problémy spojené s novými technologiemi.
Internet za posledních několik let urazil dlouhou cestu. V domácnostech jsme přešli od analogového připojení přes telefonní linky na připojení přes optická vlákna až k bezdrátové síti, jež se dá používat prakticky kdekoliv.
Rychlost běžného uživatelského připojení se od doby před 12 lety, kdy na trh dorazily první modemy o rychlosti 56k, zvýšila čtyřistakrát. Rychlé připojení otevírá mnoho dalších možností interaktivního využití internetu.
Nové protokoly a interaktivní webové stránky jsou pouze dva příklady za všechny, co všechno dnes můžeme na internetu dělat a co v minulosti nepřipadalo v úvahu.
