V dávných dobách žil muž jménem Xin (čti Sin), který provozoval malý hostinec. Jednoho dne do hostince vešel muž v rozedraných šatech a požádal jej o misku vína. Ale Xin se na muže nedíval kvůli jeho vzezření svrchu a nabídl mu zdarma velkou misku likéru.
Po příštích šest měsíců přicházel muž každého dne a žádal o víno. Aniž by v něm narůstala netrpělivost, pan Xin jej pokaždé obsloužil.
Jednoho dne, řekl muž Xinovi: „Dlužím ti spoustu peněz za víno, ale nemám na zaplacení.“ Pak z košíku, jejž měl s sebou, vytáhl kousek pomerančové kůry a nakreslil pomerančovou kůrou na zeď žlutého jeřába.
„Jen tleskni rukama, když budeš mít hosta a jeřáb začne tančit,“ řekl muž. Pak tleskl rukama a zazpíval, aby to názorně předvedl a jeřáb opravdu vystoupil ze zdi a tančil do rytmu písně.
Postupem času se hostinec díky tančícímu jeřábu proslavil. Mnoho hostů přicházelo, aby se stali svědky tohoto zázraku a Xin díky velké návštěvnosti zbohatl.
Jednoho dne se muž, opět v rozedraných šatech, vrátil. Xin mu poděkoval a nabídl, že jej zbytek jeho života finančně zabezpečí. Muž se usmál a řekl: „To není ten důvod, proč jsem přišel.“ Pak vytáhl flétnu a zahrál několik melodií. Jak muž hrál, snesly se z výšin mraky a jeřáb se k nim rozletěl a vstoupil do oblak. Muž se vezl na zádech jeřába, který odplachtil směrem k nebi.
Xin byl tomu muži o kterém věřil, že je taoistickým nesmrtelným, nesmírně vděčný. Jako své díky mu proto postavil na místě, kde muž a jeřáb vystoupili do nebes, věž. Byla pojmenována jako Věž žlutého jeřába.