Nositel Nobelovy ceny za mír Liu Xiaobo předal světu svým výrokem: „Já nemám žádné nepřátele" špatné poselství.
10. prosinec je pro mnoho lidí zcela zvláštním dnem. Je to den, kdy zemřel Alfred Nobel a v tento den je předávána Nobelova cena za mír a také je to Mezinárodní den lidských práv.
V tento den letošního roku 2010 však poněkud zamrazilo prohlášení Liu Xiaoboa, „Já nemám žádné nepřátele - mé definitivní vyjádření". Prohlásil to namísto toho, aby hodně vysoko pozdvihl prapor za lidská práva. A poselství, které bylo tímto prohlášením předáno světu, je takové, že lidé páchající zločiny proti lidskosti v podstatě žádné zločiny nespáchali a zločiny spáchané totalitním komunistickým režimem v Číně mají být prostě zapomenuty. Tímto má být komunistickému režimu bezpodmínečně odpuštěno.
Prohlášení „Já nemám žádné nepřátele - to je moje definitivní vyjádření" pronesl Liu Xiaobo 23. prosince 2009 před soudem poté, co byl celý rok protizákonně vězněn. Jakmile bylo toto prohlášení zveřejněno, zvedla se vlna protestů prodemokratických aktivistů v Číně i mimo ni.
V době, kdy lidé protestovali proti nezákonnému uvěznění Liu Xiaoboa, vylíčil Liu dokonce humánní charakter věznice a vypověděl, že „čínská komunistická strana udělala ve svém vládnoucím konceptu značné pokroky" a že „lidská práva se stala základním principem čínské jurisdikce".
Smutná pravda: Co ukazuje lidem letošní Nobelova cena za mír?
Právem se tedy ptáme, proč komunistická strana Liua zatkla a odsoudila ho za tento projev k 11 letům vězení, jestliže udělala takové pokroky, jak říká Liu.
Skutečnost je však taková, že situace lidských práv se v Číně stále zhoršuje. V čínských věznicích skončilo mnohem více lidí než kdy předtím. Jejich obviněni zní, že jsou „pro společnost rizikovým faktorem". Již jedenáct let také pokračuje neustálé pronásledování duchovní školy Falun Gong, které si vyžádalo tisíce obětí na životech.
Následkem toho se stali občanští aktivisté, novináři, bloggeři, věřící lidé a všichni ti, kteří se odvážili hájit svá vlastní zákonná práva, politickými vězni nebo vězni z náboženských důvodů. Také pronásledování lidí zapojených do hnutí 4. června 1989 je stále aktuální. Toto vše jen dokazuje, že komunistická strana nikdy nepřestala porušovat lidská práva a nikdy nesplnila daný slib ohledně respektování lidských práv.
10. prosince 2010 napsal Wu Wenjian, který byl obžalován jako „povstalec 4. června" a strávil mnoho let ve vězení: Včera večer jsem poprosil jednoho přítele, aby mi poslal přímou nahrávku z předávání Nobelovy ceny za mír. Orosily se mi oči. Už je to 21 let... Když přečetli Liu Xiaobovo prohlášení „Mé definitivní vyjádření", byl jsem šokován. Obětoval jsem své mládí a 21 let snášel krutosti, abych potom uslyšel takové poselství světu jako „já nemám žádné nepřátele" a „necítím žádnou nenávist". „Mé definitivní vyjádření" není nic jiného než kompliment komunistické straně za její pokroky ve věci lidských práv. A toto bylo ještě během předávací ceremonie vysíláno do celého světa.
Je Charta 08 nepodařený plán čínské vlády?
Výrok „Já nemám žádné nepřátele" je zradou všech vězňů svědomí, je zostuzením všech těch, kteří položili život při masakru 4. června a je urážkou těch, kteří pro demokratizaci v Číně tak mnoho obětovali. Je to pokračování Liuova přikrášlování bilance lidských práv v Číně za posledních dvacet let a opět ho zase jednou ukazuje jako pokrytce, který se neustále snaží uspokojit čínský komunistický režim. Toto je repríza jeho projevu v čínské národní televizi před 20 lety, kdy veřejně popřel, že na náměstí Nebeského klidu byli i mrtví.
Před dvaceti lety vyslovil Liu svým výrokem „žádný nepřítel" mravní zásadu, především nepovažovat komunistickou stranu za svého nepřítele. Dnes ho obhajují umírnění kolaboranti a vysvětlují, že došel k poznání poté, co se osvítil. Toto je záměrné směšování náboženských a právních pojetí a nasazuje náboženské odpuštění namísto moderní jurisdikce a staví ho před ochranu lidských práv.
Všichni víme, že národ nemá žádnou budoucnost, jestliže zapomene na svou vlastní historii. Památníky, které byly židovským národem postaveny po celém světě, mají lidem říci, že „ti, kteří si nevzpomínají na minulost, jsou zatraceni k tomu, aby ji prožili ještě jednou".
Přesně ve chvíli, kdy komunistická strana v Číně zašlapává lidská práva, vyzývá Liu Xiaobo lidi k tomu, aby nepovažovali komunismus za svého nepřítele. Lidé mají zapomenout na zločiny spáchané režimem. Mají zapomenout na nevýslovné utrpení stovek milionů Číňanů pod totalitní komunistickou nadvládou, a naopak mají komunistickému režimu, který nadále páchá zločiny, odpustit.
Dnes provozuje Západ s čínským komunistickým režimem obchody, a proto změnil svůj postoj k lidským právům kvůli svým vlastním hospodářským zájmům, a pod nátlakem KS Číny ho zmírnil. Před takovýmto pozadím dostává Liu Xiaobo, navýsost kontroverzní osoba, propůjčením Nobelovy ceny za mír a přednesením jeho výroku „Já nemám žádné nepřátele - mé definitivní vyjádření" opět možnost přikrášlit bilanci lidských práv komunistického režimu v Číně.
Škodí to nejen věci čínské demokracie a aktivistům, kteří jsou v Číně pronásledováni a perzekuováni, a přenáší to i hanbu na samotné udílení Nobelovy ceny za mír.
Diane Xiaodong Liu je spisovatelka na volné noze, pseudonym: San Mei. Stojí na červené listině komunistické strany za podporu a účast na čínském prodemokratickém hnutí. Nyní žije v Chicagu, USA.
Související články:
Je Charta 08 nepodařený plán čínské vlády?
Smutná pravda: Co ukazuje lidem letošní Nobelova cena za mír?
Nobelovu cenu za mír dostal čínský disident Liou Siao-po
Vzpomínka na Tiananmen 89: osmnácté výročí krvavého potlačení studentského povstání
Pohřešovaný čínský právník byl poctěn Cenou lidských práv
