Darování orgánu, tak jak jej chápe většina uznávaných transplantačních ústavů na světě, je postup, při kterém dobře poučený dárce orgánu učiní za jasného duševního stavu aktivní rozhodnutí, jež je prosto nátlaku.
DAFOH chce lékařské veřejnosti a zbytku společnosti poskytnout objektivní závěry o neetickém a nelegálním odběru orgánů. Za neetický odběr orgánů považuje jakoukoli formu vyjmutí orgánu, která ohrozí život a blaho dárce nebo která ukončí život dárce proto, aby se orgán pro transplantaci či jiný účel získal.
Churchillová se domnívá: „Vzdělávání je klíčem k zastavení toho, co přerostlo do kvetoucího obchodu s orgány."
Počet transplantovaných orgánů v Číně nesouhlasí
Podle vládní stránky organdonor.gov čeká ve Spojených státech na transplantaci přes 108 000 lidí, přitom provedených transplantací bylo od ledna do června 2010 jen 14 140. Když poptávka po orgánech daleko přesahuje nabídku, lidé hledají pomoc v zahraničí. Tomu se říká transplantační turistika.
V USA je podle ministerstva zdravotnictví průměrná doba čekání na ledvinu nebo plíce kolem tří let. U jater je průměrná čekací doba něco přes dva roky. Naopak v Číně je čekací doba na ledvinu, srdce, játra nebo oční rohovku mezi jedním týdnem až jedním měsícem.
Eric Goldberg, bývalý transplantační chirurg uvedl na tiskové konferenci 22. prosince 2010, že pro vytvoření tak rychlé dostupnosti orgánů by bylo třeba zřídit „banku orgánů" sestávající z desítek či dokonce stovek tisíc dárců.
Etická otázka, kterou DAFOH nadneslo, je, jak je možné, že je v Číně taková zásoba orgánů, když tam lidé mají vůči darování orgánů takovou averzi. I když byl v Číně systém dárcovství orgánů v srpnu 2009 ustanoven, od roku 2003 se do programu zapsalo pouhých 130 dobrovolníků.
Čínský ministr zdravotnictví, Huang Jiefu, v roce 2005 uvedl, že 95 procent všech transplantovaných orgánů pochází z popravených vězňů.
Podle bývalého kanadského ministra zahraničí, Davida Kilgoura, a mezinárodního obhájce lidských práv, Davida Matase, tyto čísla ale nesedí. Společně vyšetřovali odběr orgánů v Číně a přišli na to, že zatímco počet popravených odsouzenců zůstává každý rok přibližně stejný, počet transplantací narůstá.
Podle bývalého kanadského ministra zahraničí, Davida Kilgoura, a mezinárodního obhájce lidských práv, Davida Matase, tyto čísla ale nesedí. Společně vyšetřovali odběr orgánů v Číně a přišli na to, že zatímco počet popravených odsouzenců zůstává každý rok přibližně stejný, počet transplantací narůstá.
Ačkoli je přesný počet popravených vězňů v Číně a počet vydaných rozsudků smrti považován za „státní tajemství", organizace Amnesty International ve výroční zprávě uvádí odhad mezi 400 a 2 500 zabitými vězni ročně.
Tyto čísla nemohou vysvětlit obrovskou banku orgánů, které je potřebná k poskytování orgánů doslova „na objednávku".
Vyšetřování Kilgoura a Matase objevilo, že z 90 tisíc transplantací, které proběhly v letech 1999 a 2005, zbývá po vyjmutí popravených vězňů a dalších objasněných zdrojů kolem 41 500 transplantátů, u nichž nelze zjistit zdroj. Vyšetřovatelé si myslí, že nejpravděpodobnějším zdrojem těchto orgánů jsou praktikující Falun Gongu, kteří jsou v procesu odběrů zabíjeni. Falun Gong je starobylá duchovní disciplína založená na principech pravdivosti, soucitu a snášenlivosti.
Tyto čísla nemohou vysvětlit obrovskou banku orgánů, které je potřebná k poskytování orgánů doslova „na objednávku".
Vyšetřování Kilgoura a Matase objevilo, že z 90 tisíc transplantací, které proběhly v letech 1999 a 2005, zbývá po vyjmutí popravených vězňů a dalších objasněných zdrojů kolem 41 500 transplantátů, u nichž nelze zjistit zdroj. Vyšetřovatelé si myslí, že nejpravděpodobnějším zdrojem těchto orgánů jsou praktikující Falun Gongu, kteří jsou v procesu odběrů zabíjeni. Falun Gong je starobylá duchovní disciplína založená na principech pravdivosti, soucitu a snášenlivosti.
Kilgour s Matasem vydali v listopadu 2009 knihu s názvem Krvavá sklizeň, kde uvádí 52 důkazů, jež podporují obvinění, že za nárůstem transplantací během uplynulých deseti let stojí praktikující Falun Gongu umístění v čínských pracovních táborech a nápravných zařízeních, kteří tvoří obří banku orgánů, díky níž je obchod s orgány možný.
Co s tím?
DAFOH a autoři Krvavé sklizně cítí povinnost o svých zjištěních a doporučeních informovat lékařskou veřejnost i světové vlády.
V srpnu 2010 navrhl David Kilgour ve svém proslovu na konferenci OSN v Austrálii, patnáct opatření, která by zabránila zneužívání transplantace orgánů v Číně. Jedním z těchto doporučení bylo legislativně zakázat přeshraniční transplantační turistiku.
„Belgický senátor Patrik Vankrunkelsven a kanadský poslanec Borys Wrzesnewskyj ve svých zemích navrhli exteritoriální zákony zakazující transplantační turistiku. Navržená legislativa by po schválení umožnila sankcionovat všechny transplantační pacienty, kteří obdrží orgán bez souhlasu dárce v případě, že pacient věděl nebo měl vědět, že takový souhlas chybí," prohlásil Kilgour.
19. října 2010 představila členka francouzského Národního shromáždění, Valerie Boyerová, návrh, který bude po francouzských občanech cestujících do jiných zemí za získáním orgánu požadovat poskytnutí důkazu o zdroji takového orgánu.