Příběhy ze staré Číny: Nestranný Konfucius

 

Konfucius, velký čínský filozof a učitel, který žil před dvěma a půl tisíci lety, měl hodně žáků. Mnozí z nich za ním do Království Lu přišli z velké dálky, aby je učil. Byl mezi nimi i jistý Čchen Kchang.

Ten pocházel z Království Čchen. Protože byl mladý a čerstvý student, neměl příležitost slyšet Konfucia učit individuálně. Protože byl Čchen od přírody přecitlivělý, myslel si, že mu Konfucius nevěnuje pozornost, protože není z království Lu. I když se zdálo, že Konfucius přistupuje ke všem svým žákům během přednášek stejně, stejně si Čchen myslel, že o něj nestojí.

Jednoho dne se Čchen Kchang otázal Konfuciova syna Po Jü: „Dal ti otec nějaké speciální lekce?“

Po Jü se na chvíli zamyslel a pravil: „Ne. Jestli to chceš opravdu vědět, dvakrát mi dal pokyny. Jednou stál otec o samotě, a když jsem rychle procházel po dvoře, zeptal se mě: „Studoval jsi už Knihu básní*?“ Odpověděl jsem: „Ne, ještě ne.“ Otec pověděl: „Jak budeš moci správně reagovat při rozpravách, když ses nenaučil básně?“ A tak jsem se šel učit Knihu básní. Podruhé otec opět  postával o samotě na dvoře a když jsem procházel, zeptal se: „Už jsi studoval  Knihu obřadů**?“ Odvětil jsem: „Nestudoval“. Otec pravil: „Jak bys mohl obstát ve společnosti, když jsi dobře nestudoval obřady?“ A tak jsem se vrátil učit se Knihu obřadů. Tohle jsou jediné dva případy, kdy mě učil individuálně.“

Když to Čchen Kchang uslyšel, zaradoval se a povídá: „Dnes jsem získal opravdu hodně. Zeptal jsem se ho jen jednu věc a naučil se hned tři: Mám studovat Knihu básní a Knihu obřadů a naučil jsem se, že čestný muž je nestranný i ke svému vlastnímu synovi.“

 

Zdroj: Upraveno z Lun Jü neboli Konfuciových Rozprav, záznamu slov a činů Konfucia a jeho učedníků a debat, které mezi sebou vedli

 

---

*Kniha básní (Š´-ťing), také někdy překládaná jako Kniha písní. Sbírka obsahuje básně vzniklé z lidových písní, dvorní básně, rituální chvalozpěvy a zpěvy při obětních ceremoniích. Kniha se stala vzorem pro pozdější čínskou poezii a nazpaměť se ji učily generace učenců ve staré Číně.

**Kniha obřadů (Li-ťi) , také překládaná jako Zápisy o ritech nebo Kniha zvyků, popisuje společenské normy, vládní systém a starověké ceremonie a rituály dynastie Čou.