
Světovou jedničkou v pěstování pomerančů je Brazílie, resp. její jižní cíp. Následují ji se zhruba polovičním objemem Spojené státy americké. V Evropě je největším producentem Španělsko. Produkce Brazílie je bezmála celá exportována, zatím co USA spotřebují téměř vše pro svou potřebu. Tyto dvě země se spolu podílejí zhruba 85% na produkci jedné z komodit newyorské burzy – pomerančové šťávy.
Využití
Pomeranče jsou samozřejmě určeny především ke konzumaci a produkci pomerančové šťávy, resp. jejího koncentrátu. Významnou roli ale hrají i jeho další produkty.
Ze slupek se lisováním získává olej, který se pak používá jako ochucovadlo do jídel a nápojů, a díky své vůni jako složka parfémů a aroma-terapeutických olejů. Jeho hlavní složka limonen se používá i při výrobě léků, insekticidů i jako aroma v čistících prostředcích.
Květy pomerančovníků jsou dalším významným prvkem v parfumerii. Ve Španělsku se používají i k přípravě horkých nápojů (nečajů). Produkty z okvětních lístků se dokonce využívají v některých kuchyních světa jako přísady dezertů, pečených výrobků a v USA známých marshmallow. Specifické využití má i dřevo pomerančovníků.
Výživová hodnota pomerančů*
Podíl sušiny v pomerančích je asi 15 %. V čerstvé hmotě tohoto ovoce je kolem 13 – 15 g sacharidů na 100 g, přičemž převažujícími jsou glukóza, fruktóza a sacharóza. Díky cukrům mají také pomeranče energetickou hodnotu kolem 150 kJ na 100 g čerstvé hmoty. Pomeranče působí příznivě na střevní peristaltiku, protože jsou bohatým zdrojem vlákniny. Upravují trávení díky vysokému obsahu kyselin, z nichž jednoznačně dominuje kyselina citronová.
Bílkovin bychom v plodech našli málo. Na druhou stranu jsou pomeranče bohaté na minerální látky. Z nich je to opravdu vysoké množství draslíku (až 500 mg ve 100 g čerstvé hmoty) a vápníku (až 400 mg ve 100 g čerstvé hmoty). Pomeranče jsou také výborné při aktivaci svalové činnosti a jako prevence proti kardiovaskulárním onemocněním. Látkou, která podporuje tyto pozitivní účinky na lidský organismus, je vitamin C. Pomeranče jsou jeho hodnotným zdrojem – obsah kolem 100 mg ve 100 g čerstvé hmoty.

Květy pomerančů mají výjmečnou vůni, projít se rozkvetlým sadem je sen... (wikimedia/Ellen Levy Finch)

Svěžest barev. (Darren Hester/vmiramontes)
Odrůdy a dostupnost
Odrůdy pomerančů spadají do tří základních skupin. První z nich jsou tzv. pupečné (Navel, Navelina, Navelate). Vyznačují se tím, že jejich bliznová strana má tvar pupku a uvnitř pomeranče je základ druhého plodu. Tyto odrůdy jsou rozmnožovány vegetativně pomocí roubů. Druhou skupinou jsou tzv. obyčejné pomeranče (např. Valencia, Murcia, Jaffa), vyznačující se relativně tenkou slupkou. Pěstují se hojně ve Španělsku, Severní Africe a Blízkém Východě. Třetí skupinou jsou červené resp. krvavé pomeranče (např. Moro, Ruby, Taroko), které jsou charakteristické červenou dužinou. Poslední skupinou jsou pomeranče s minimálním obsahem kyselin. Jsou velmi sladké a vhodné takřka jen ke konzumaci, protože právě nízká hladina kyselosti má vliv na jejich rychlé znehodnocení.
Na náš trh se dováží především vzhlednější pomeranče určené ke konzumaci. Naproti tomu v jiných zemích Evropy je trendy i „džusování“. Obvykle je naše poptávka po pomerančích uspokojována dovozem z evropských států. V letních měsících se import přepíná na zámořské státy:
|
I | II | III | IV | V | VI | VII | VIII | IX | X | XI | XII |
Španělsko | x | x | x | x | x | x | |
|
|
x | x | x |
Maroko/Turecko | x | x | x | x | x | |
|
|
|
x | x | x |
Egypt/Řecko | x | x | x | x | x | |
|
|
|
|
x | x |
Izrael | x | x | x | x | x | x | |
|
|
|
|
x |
Kypr | |
x | x | x | x | |
|
|
|
|
|
|
Chile, JAR | |
|
|
|
|
x | x | x | x | |
|
|
Uruguay/Brazílie | |
|
|
|
x | x | x | x | x | x | x | |
Tipy
- Při koupi pomerančů si vybírejte těžší plody, můžete se tak vyhnout starému dehydrovanému ovoci.
- Používání pomerančové kůry se raději vyhněte, téměř všechna produkce je chemicky ošetřovaná.
Recepty
* Část "Výživová hodnota pomerančů" vznikla ve spolupráci s doc. Ing. Otakarem Ropem, Ph.D., z Ústavu potravinářské technologie a mikrobiologie, Univerzity Tomáše Bati ve Zlíně.