Zatímco Spojené státy a další země přemýšlejí, jak nejlépe zabránit Íránu v obohacování jaderných zbraní, vysoce postavený čínský kontraadmirál a vojenský komentátor Zhang Zhaozhong, šokoval prohlášením, že „Čína nebude při ochraně Íránu váhat začít třetí světovou válku".
Komentář Zhang Zhaozhonga byl 4. prosince citován státní íránskou televizí Press TV. Zatím není jasné, kdy k výroku došlo, ani v jakém kontextu byl učiněn, ovšem na internetu, a nejenom čínském, se mu dostalo značné pozornosti.
Zhang, kromě mnoha jiných aktivit, píše několik vojenských blogů, které sledují miliony čtenářů, a pravidelně se objevuje na státní čínské televizi CCTV. Zhang se o potencionálním konfliktu kvůli Íránu zmiňoval už dříve. V roce 2009 například ve své knize „Příští válka" předpověděl, že terčem dalšího ozbrojeného konfliktu bude islámský stát. Podle něj je nemožné, aby se Írán svého jaderného programu vzdal. Letos v listopadu opět v pořadu čínské státní televize CCTV prohlásil, že válka je na spadnutí a že na rozdíl od povrchního stoupence Ruska je Čína pro zemi opravdovým pilířem.
Jisté je to, že čínský režim považuje Írán za strategicky důležitý. Čína potřebuje ropu a Írán je její třetím největším dodavatelem. Pro Írán je asijská velmoc jeho největším odběratelem ropy. Protože na straně Íránu nestojí příliš mnoho světových vlád, je pro něj mocný asijský zastánce nanejvýš důležitou zbraní.
Mezinárodní agentura pro atomovou energii v listopadu 2011 vyjádřila své znepokojení nad „nevyřešenou otázkou íránského jaderného programu". USA, Kanada a EU hned nato spustily další přísné sankce, které mají ochromit naftařský průmysl v zemi. V posledních dvou týdnech došlo v iránském vojenském prostoru, kde se vyvíjejí rakety, a v zařízení na přeměnu uranu k záhadným explozím. Izraelský deník Haaretz situaci dokonce okomentoval titulkem „Válka proti íránskému jadernému programu už začala."
Joseph A. Bosco, poradce vlády USA v bezpečnostních otázkách, v reakci na výrok Zhang Zhaozhonga poznamenal, že ho jeho prohlášení sice zneklidnily, ale nepřekvapily. Podle něj je to v souladu s výstředními prohlášeními čínských armádních špiček i s podporou Íránu, kterou komunistická garnitura v Číně diktátorskému režimu projevuje.
„Čína Írán chrání, stejně jako jiné země, které jsou proti Spojeným státům," prohlásil v telefonním rozhovoru Bosco a dodal, že pro soudruhy ve vládě platí heslo: „Nepřítel mého nepřítele je můj přítel."
Podle Bosca je významným faktem také to, že generál, který s podobnými výhružnými slovy přijde, se dočká povýšení, což se událo přinejmenším v jednom případě. Působí to dojmem, jako by vůdci strany takovou rétoriku schvalovali. „Kdyby se takových výroků dopustil americký generál, dlouho by si svůj post neudržel," míní konzultant.
Když roku 1995 Čínská komunistická strana přikázala vypálit raketovou střelu k Tchaj-wanu jako odvetu za to, že si tchajwanský prezident „dovolil" navštívit USA, Spojené státy do oblasti vyslaly letadlovou loď.
Čínský generál Xiong Guangkai tehdy řekl americkému náměstkovi ministra obrany, Chasovi Freemanovi, že pokud vypukne válka o Tchaj-wan, Čína na Ameriku zaútočí a velmi pravděpodobně jadernými zbraněmi.
„Nakonec vám stejně víc záleží na Los Angeles než na Tchaj-pej," uvedl podle Freemana Xiong. V lednu 1996 se Xiong Guangkai dočkal povýšení na zástupce náčelníka generálního štábu Lidově osvobozenecké armády.
Související články:
Ďalšia povinnosť vojaka v Číne: Brániť svoj domov
Čína zrušila kvůli dalajlámovi summit s Indií, ale z odřeknutí obviňuje indickou stranu
Čínský režim padne kvůli znečištěnému životnímu prostředí – říká bývalý zpravodaj