Ilustrační foto. (GuyLunardi/ flickr.com)

Prodrat se dopředu záleží v Číně často na konexích a dávání „dárků", ať už chcete popohnat věci na úřadě nebo nechat zapsat dítě do školky.

Hodnota těchto dárků, které nejsou v podstatě ničím jiným než úplatky či praním špinavých peněz, dosáhla v loňském roce 122 miliard amerických dolarů. Alespoň to tvrdí odborný týdeník China Economic Weekly.

Propracovanost podplácení a obřady, jež se k němu pojí, jakož i obrovský objem zboží, které se předává, dalo za vznik černé ekonomice, ve které hrají hlavní roli luxusní a drahé výrobky. Podle zprávy United Daily News, která cituje funkcionáře Komise pro kontrolu disciplíny města Pekingu, se při „podmazávání" státních úředníků z hlediska hodnoty nejvíce osvědčily starožitnosti a obrazy. Nemovitosti se umístily na druhém místě, zatímco drobné luxusní zboží se co do oblíbenosti dočkaly místa třetího.

Oficiální noviny Čínské komunistické strany, People's Daily (Lidový deník), uvedly, že Čína pravděpodobně předežene v letošním roce Japonsko jako největší odběratel luxusního zboží na světě. Ten samý deník také uvedl, že 40 tisíc členů komunistické strany a stranických funkcionářů poskytlo v roce 2011 dárky a dárkové certifikáty v hodnotě 386 milionů jüanů (asi 1,2 miliardy Kč).

Nedávná zpráva konzultační firmy McKinsey & Co předpověděla, že se asijská velmoc stane do roku 2015 největším trhem s luxusním zbožím na světě, což má představovat více než 20 procent celosvětových prodejů.

Otevírání dveří

China Economic Weekly napsal, že sběratel umění Lang Chua-tung z města Li-nan v provincii Če-ťiang, jezdí téměř každý měsíc na aukce do Pekingu. Nenakupuje dárky jen pro sebe, ale také jako formu úplatku a dokonce dopředu pátrá po tom, jaké preference příjemce úplatku má.

Článek také zmiňuje, že trh s tabákem a likéry se v pevninské Číně změnil z obecného spotřebitelského trhu na trh pro movitější zákazníky, kteří kupují výrobky, jako Mao-tchaj – drahý čínský destilát, aby si pootevřeli dveře ve své honbě za mocí.

Lang se svěřil, že když před pěti lety procházel trh nemovitostí boomem, zákazníci měli v oblibě dekorativní textilie, drobnou elektroniku a kuchyňské nádobí. V poslední době se preference více přiklonily k videokamerám, fotoaparátům, elektronickým čtečkám knih a tabletům. Například 60 procent čteček e-knih značky Hanwang se nakupuje jako dárky. Ti superbohatí dávají přednost luxusnímu oblečení, hodinkám a autům.

Metody uplácení se různí. Známý obchodník s uměním, Lang Jung, China Economic Weekly řekl, že když si přes něj lidé objednávají obrazy nebo kaligrafii, často ho žádají, aby se do názvu přidalo něčí jméno. Na jednu stranu to kupujícímu zmenšuje pocit viny z uplácení, a na stranu druhou nemá příjemce jinou možnost než dar přijmout, protože jeho jméno už na uměleckém kuse je.

Některé podniky kupují stovky nebo i tisíce předplacených dárkových kupónů. Jedna z firem, která takovéto kupóny prodává, má 5 800 podnikových klientů a vydala 900 tisíc předplacených karet. Na programu se účastní přes čtyři tisíce obchodů a jejich kupony vlastní více než 1,15 milionů jednotlivců.

Uplácení, zpronevěry a protekce jsou mezi čínskými funkcionáři rozšířené. Televize NTD informovala, že podle čínských státních médií bylo jen v roce 2010 potrestáno za disciplinární přestupky více než 140 tisíc úředníků, z nichž pět tisíc pracovalo na krajské či vyšší úrovni.

English

Čtěte také:

Čínští turisté utratí za luxusní zboží až 7 miliard USD měsíčně (video)

Budovatelské písně z Číny se v Hongkongu nelíbily

Výroba iPadů v Číně stojí lidské zdraví i životy: reakce spotřebitelů (video)