Zákon nebe a země se nezmění podle přání a myšlenek lidí
Lao-c' (571 - 470 př. n. l.) v Číně považován za světce a ve světě je uznáván jako velký filozof a zakladatel školy taoismu. Tao znamená v čínštině "cesta".
Pravým jménem mudrce Lao-c' bylo Li Er. Říká se o něm, že měl při narození bílé vlasy i obočí a to je důvod, proč se stal známým jako Lao-c', což v čínštině znamená "starý mudrc". Od mládí byl velmi chytrý a pilný v učení.
Lao-c' sloužil za dynastie Čou v období Jara a Podzimu (770 - 481 př. n. l.) jako správce muzea historie. Byl tak obeznámen s historickým pozadím zvyků i obřadů a měl rozsáhlé znalosti přírody.
Když v roce 520 př. n. l. vypukla občanská válka o trůn, Lao-c' byl z úřadu propuštěn kvůli tomu, že se zapojil do války. V tomto bodě svého života se rozhodl skrýt svou totožnost a odešel do anonymity, toulajíc se z místa na místo.
Lao-c' věřil, že Tao je kořenem všech věcí. Říkal lidem, že zákon nebe a země se nezmění podle přání a myšlenek lidí. Život a smrt všech věcí i každodenní život lidí se musí řídit přirozenou cestou.
Říká se, že když pohraniční voják kdysi střežil horský průsmyk, spatřil, jak od východu stoupá fialová aura, což se ve staré Číně považovalo za znamení, že příchází svatá bytost. Při pohledu směrem na východ lidé uviděli, jak se k nim blíží mudrc jedoucí na vodním buvolu.
Strážce hranic si uvědomil, že se Lao-c' chystá zemi opustit, a tak mu nakázal, aby své moudrosti vepsal na papír. Mudrc tedy po sobě spěšně zanechal pět tisíc slov, které jsou obsahem známého klasického pojednání „Tao te ťing“, což v překladu znamená „Cesta a její moc“.
Lao-c' uvedl, že neštěstí je předpokladem štěstí a štěstí obsahuje prvky neštěstí. Jinými slovy, dobré a špatné věci jsou zaměnitelné. Za určitých podmínek se může štěstí proměnit v neštěstí a naopak. Jeho základní filosofickou myšlenkou bylo vládnout nečinností. Při řízení státu by mělo být vše v souladu s přírodou a úspěchy měly pocházet z nečinnosti (pozn. tedy nezasahování do přirozeného běhu věcí).
Lao-c' také zmínil, že vývoj civilizace vede k lidské honbě za slávou a ziskem a lidé tak ztrácejí svoji nevinnou povahu. Vytrácení laskavosti, počestnosti, lásky k rodičům a loajality poukazuje na zhoršování společenské morálky. Pokud by každý mohl být laskavý k druhému a vládní úředníci by byli slušní a čestní, morálka by byla součástí každodenního života a nebylo by třeba ji prosazovat.
Aby se lidé mohli vrátit ke své pravé povaze, Lao-c' šířil Tao během velmi chaotického období. V pouhých pěti tisíci slovech sdělil lidem význam Taa, vztah mezi Taem a vznikem vesmíru a původ všech věcí. Napsal také poučení, jak by se měl člověk chovat a jak se nakonec vrátit ke svému původnímu, pravému já. Všechna lidská práce je tedy pouze dlážděním cesty, která má jen jeden konečný účel - návrat ke svému původnímu, pravému já.
Čtěte také:
Příběhy z Číny: Úcta k učitelům a zachovávání ctnosti
Čínské znaky: Tao - cesta, průběh, stezka, taoismus
Nejkrásnější příběhy z Číny: Vyhloubit jeskyni a kultivovat Tao
