Bohatá země a silná ekonomika může být zruinována v rukou nemorálních lidí.
Naopak chudá země si může vybudovat silné vnitřní vazby, zdravou ekonomiku a uznání díky dodržování a prosazování morálních a etických hodnot. To jsou myšlenky některých světových myslitelů a veřejných postav.
Když přijde finanční nebo ekonomická krize, někteří lidé hledají záchranu ve změně systému, jiní říkají, že problémem není samotný systém, ale úpadek morálky společnosti.
Nemusíme za názory postav současných i historických chodit daleko, níže jsou citace několika z nich, ať už českých či světových, tak jak mi vytanuly na mysli nebo jak snadné pro mě bylo je vyhledat. Co všechny spojuje, je poukazování na stejný druh příčiny společenské krize, a sice na úpadek morálních, etických či duchovních hodnot společnosti.
Český podnikatel Tomáš Baťa
Příčinou krize je morální bída. Přelom hospodářské krize? Nevěřím v žádné přelomy samy od sebe. To, čemu jsme zvykli říkat hospodářská krize, je jiné jméno pro mravní bídu. Mravní bída je příčina, hospodářský úpadek je následek. V naší zemi je mnoho lidí, kteří se domnívají, že hospodářský úpadek lze sanovat penězi. Hrozím se důsledku tohoto omylu. V postavení, v němž se nacházíme, nepotřebujeme žádných geniálních obratů a kombinací. Potřebujeme mravní stanoviska k lidem, k práci a veřejnému majetku. Nepodporovat bankrotáře, nedělat dluhy, nevyhazovat hodnoty za nic, nevydírat pracující, dělat to, co nás pozvedlo z poválečné bídy, pracovat a šetřit a učinit práci a šetření výnosnější, žádoucnější a čestnější než lenošení a mrhání. Máte pravdu, je třeba překonat krizi důvěry, technickými zásahy, finančními a úvěrovými ji však překonat nelze, důvěra je věc osobní a důvěru lze obnovit jen mravním hlediskem a osobním příkladem.
-- Tomáš Baťa, 1932
Český podnikatel a mecenáš Karel Janeček
Jev korupce a nejenom korupce, ale obecně fakt toho, že se mnoho lidí chová neeticky a nemorálně, souvisí s tím, že takoví lidé nemají kvalitní systém hodnot, nejsou vyspělí a žijí v bludu, že když budou dělat špatnosti, když se budou přiživovat, že se jim bude dařit lépe. Blud, ve kterém žije mnoho lidí je, že na to, aby byli spokojení a šťastní, si potřebují vydělat co nejvíce peněz. Jejich hlavní cíl je zbohatnout a jsou pro to ochotni udělat cokoliv – různé prasárny, zlodějiny, korupci a tak dále. Takže fakt, že korupce existuje, vyplývá z toho, že si mnozí lidé myslí, že potřebují ke štěstí takové množství peněž, že musejí krást.
-- Karel Janeček, 2012
Čínský císař Kchang-si
Když Kchang-si vybíral kandidáty pro vládní pozice, díval se nejprve na jejich ctnost a charakter. Když vybíral úředníky, trval na následujících principech: „Morálka člověka, upřímnost a velkomyslnost ducha jako první, jeho talent a dovednosti jako poslední. Měl by to být ideál osoby vládnoucí ctností a talentem. Avšak je důležitější vlastnit ctnost, nežli talent. Talent člověka musí být zakořeněn v jeho ctnosti. Pokud má více ctnosti, než talentu, je to skutečný rytíř. Pokud má více talentu, než ctnosti, je to zlomyslný člověk."
-- Kchang-si, 1654-1722
Indický duchovní učitel Gándhí
Lidé ze Západu si obvykle myslí, že štěstí spočívá jen v hmotném blahobytu a ekonomické prosperitě.
-- Mahátma Gándhí, 1869 - 1948
Řecký filosof Sókratés
Nevzniká z peněz ctnost, ale z ctnosti vznikají peníze i všechny ostatní pro lidi dobré věci, v soukromí i v obci.
-- Sókratés, 399 př. n. l.
Článek byl aktualizován 21.5.2012
Čtěte také:
Příběhy ze staré Číny: Kdo povýší ty, kdo mluví upřímně, získá cenné rady
Odnesl si čínský premiér z Osvětimi ponaučení, jak se vypořádat se zločiny komunistické strany?
Příběhy ze staré Číny: Rádce kárá krále i po smrti
