Toto je čtvrtá část čtyřdílné série. První část naleznete zde.
Abnormální nálady poškozují vnitřní orgány
Jedno čínské přísloví praví: „Prudká zuřivost a vztek škodí jinu, zatímco náhlá a přehnaná radost škodí jangu.“
Jak v moderním lékařství, tak i v tom tradičním čínském se klade důraz na vyhýbání se nezdravým návykům. Například se obecně má za to, že ti, kdo trpí koronárními chorobami, by se neměli přehnaně emocionálně vzrušovat, a ti, kdo mají problémy s játry, by se neměli rozčilovat.
Podle tradiční čínské medicíny ovlivňuje štěstí srdce, zloba játra, zármutek a úzkost plíce, myšlenky slezinu a strach zase ledviny. Těchto „pět příznaků“ jsou příslušnými reakcemi pěti orgánů na různé emoce, které zažíváme. Trvale silné citové reakce vyústí ve škodlivou vitální energii a krevní oběh, čímž tělu způsobí vážné následky.
Také moderní lékařská věda objevila, že neustálé změny temperamentu vedou k různým reakcím v endokrinním tělesném systému, což má neblahé účinky na tělo člověka. Na rozdíl od našich předků je dnes spousta lidí přehnaně soupeřivých, závidí, jsou plni napětí a v depresi. Někdy jsme hodně ambiciózní, málo se ovládáme a máme silnou touhu se prezentovat.
Pokud jsme pořád zatrpklí, možná zjistíme, že ze všech životních situací se snažíme vybruslit jako vítězové, lidem kolem sebe ubližujeme a z dlouhodobého hlediska ubližujeme i společnosti. Navíc si moderní lidé dělají chronické starosti o zisk a ztrátu, a to se odráží na jejich psychice. Takovéto nezdravé nálady naruší endokrinní systém a bez výjimky vyústí do nemoci.
Lidé ve starověku naopak velmi dbali na pravidla chování a morálku a dokázali se ovládat. Jejich chování se řídilo tím, čemu říkali vůle nebes. Lidé dřív žili ve větší pohodě a spokojenosti sami se sebou. Neměli přehnané ambice, nežádali to, co nebylo možné, a nedělali si hlavu s křivdami. Také díky tomu necítili zášť. Soupeřivost a sebechvála prakticky neexistovaly a prostředí nebylo tak stresující jako dnes. Naši dávní předkové nevykazovali nervózní, úzkostlivé nebo utrápené chování ani neměli pocity rozhořčení. Proto můžeme říct, že lidé ve starověku si zpravidla neubližovali myšlenkami ani chováním.
Zato dnes si lidé navzájem ubližují a páchají bezpočetné množství skutků, které způsobují karmu. V buddhismu věří, že lidské činy mají za následek buď dobrou karmu (v čínštině se jí říká „de“) anebo špatnou karmu (Číňané ji nazývají prostě karma). Požehnání a neštěstí, jako například bohatství a nemoc, pocházejí podle buddhismu z de anebo z karmy, které jsme si nahromadili.
Ve skutečnosti naše oči nevidí celý vesmír. Existuje spousta dimenzí, které lidstvo vidět nemůže. Hlavní a vedlejší energetické dráhy stejně jako akupunkturní body, o kterých se v čínské medicíně hovoří, neexistují v těle v této dimenzi, a proto je moderní přístroje nedokáží najít. Přesto však existují.
De a karma jsou taktéž dvě látky, které jsou součástí těla, ale existují v jiné dimenzi. Když člověk udělá dobrý skutek, získá de. Když udělá špatný skutek, získá karmu. De a karma člověka následují jeho prapůvodní duši navždy.
Moderní věda zatím nedokáže jiné dimenze zaznamenat ani nedokáže potvrdit existenci osvícených (vyšších) bytostí. Moderní lidé dnes často udělají pro osobní zisk cokoliv, aniž by zvažovali následky. Ubližují druhým a tím nabírají karmu. Nevědí, že karma je kořenem všech nemocí, utrpení a trápení.
To se koneckonců píše i ve starých knihách. Známý lékař Sun S'-miao ve své knize „Cenné předpisy pro případ nouze“ praví, že důvod, proč je třeba lékařů, je ten, že lidé onemocní v důsledku toho, že jejich chování a mysl sejdou na scestí. Lidé jsou velmi tvrdohlaví a omezeni rámcem svého vnímání. Nedokáží vyřešit křivdy, které jim sedí v mysli, a opustit své předsudky. I když jsou nemocní, stále ještě nejsou ochotni si zlepšit svou morálku.
Vítr je příčinou všech chorob. Když se člověk utiší, svalstvo ztuhne a silný vítr ani choroba mu neublíží. Tak se to alespoň říká v tradiční čínské medicíně. Z pohledu moderního lékařství znamená „vítr“ všechny patogenické mikroorganizmy a příznaky nemocí, které se rychle vyvinou a mění. Domnívám se, že vítr je vlastně karma. Když se člověk ztiší a uklidní, přirozeně nebude konat špatné skutky, nebude se obávat, že si nahromadí karmu a jedovaté a zlé vlivy na něj nemohou působit. Proto se nepáchání špatných skutků považuje za důležitější než pouhé následování zdravých životních návyků.
Při rozvoji společnosti se stalo materiální pohodlí nutným předpokladem moderního životního stylu a exponencionálně narůstá důležitost materiálního bohatství. Mravní měřítka spadla na tu nejnižší úroveň. Lidé se víc a víc odklání od své vrozené povahy. V krátkosti řečeno se lidé čím dál víc odchylují od Tao a Fa (zákona a principů ve škole buddhismu). Vezměte si malé děti. Ty si v sobě zachovaly prostotu a nevinnost. Ať jsou z chudé či bohaté rodiny, ať si mají kolik chtějí nejmodernějších hraček, nejraději si hrají s hlínou, pískem a jednoduchými věcmi, které najdou v okolí.
Jeden starý mudrc prohlašoval: „Princip jinu a jangu je základním principem vesmíru. Je to zákon stvoření. Přináší přeměnu na rodičovství. Je to kořen a zdroj života a smrti a nachází se v chrámech bohů. Aby člověk mohl vyléčit a uzdravit nemoc, musí se vrátit k tomu, co je základní.“
Život moderních lidí se odchýlil od jinu a jangu a narušil pět prvků. Lidé se kvůli sobectví nezastaví před ničím, klesnou k nízkým úrovním a spáchají všechny možné zločiny. Takové chování má za následek choroby, které je těžké nebo dokonce nemožné vyléčit.
Mudrcové ve starých dobách lidi učili, že škodlivé vlivy a zlé větry je něco, čemu je třeba se vyhýbat, hlavně v určitých časech. Protože lidé tehdy byli klidní, vždy je obklopovala vitální síla a netrpěli nemocemi tak jako lidé dnes. Dovedli se ovládat, měli silnou vůli a málo tužeb. Pracovali tvrdě, ale nebyli strhaní. Žili v souladu s okolním prostředím a řídili se zákony nebes. Se svým životem byli spokojeni, ať už byli bohatí anebo chudí. Bohatství ani zlo je nemohlo zlákat. Neměli strach, protože žili v harmonii s Tao. Dožívali se dlouhého věku, někdy i přes sto let, byli hodně aktivní a málokdy byli na stáří neduživí.
Jak člověk následuje Tao a Fa? Předně by se měl řídit zákonem přírody, žít čistý, morální život a duševně se zušlechťovat. Lidské chování se odchýlilo od jinu a jangu a narušilo pět prvků. Přesto lidé stále vlastní vrozenou touhu vrátit se ke svému původnímu, opravdovému já. Zkrátka je na čase, aby se lidé vrátili ke své původní povaze a sladili se s okolním prostředím.
Pokud však společnost bude i nadále přehlížet svou opravdovou povahu, přežití lidstva bude ohroženo a cesta k návratu ke svému pravému já bude užší a užší.
Čtete také:
Moderní civilizace, moderní lidé a moderní nemoci (část I.)
Moderní civilizace, moderní lidé a moderní nemoci (část II.)
Moderní civilizace, moderní lidé a moderní nemoci (část III.)
Čínští lékaři mívali nadpřirozené síly
Problémy se spánkem aneb Také jste se včera nevyspali?
