Vědci studující rostliny kukuřice objevili, že rostliny vydávají pomocí kořenů cvakací zvuky. (Selahattin BAYRAM/Photos.com)
Vědci studující rostliny kukuřice objevili, že rostliny vydávají pomocí kořenů cvakavé zvuky. (Selahattin BAYRAM/Photos.com)

Některé rostliny mohou komunikovat pomocí klikotu kořenů, tvrdí nový mezinárodní výzkum.

Vědci za pomoci mikrosnímacícho laseru Dopplera vibrometru (zařízení měřící vibrace) zjistili, že mladé rostliny kukuřice vydávají svými kořeny zvuky připomínající klikání nebo cvakání. Když pak výzkumníci podobné zvuky vysílali, rostliny nahýbaly kořeny směrem k nim.

„Každý ví, že rostliny reagují na světlo, a vědci také vědí, že rostliny používají nestabilní chemické látky, aby spolu komunikovaly, když se například objeví nebezpečí, řekněme býložravec,"napsala v tiskovém prohlášení spoluautorka studie Monica Gaglianová z Univerzity Západní Austrálie.

„Jednou jsem pracovala na své bylinkové zahrádce a začala jsem přemýšlet, zda by rostliny také mohly být citlivé na zvuky. Proč ne? A tak jsem se to jako vědec pokusila zjistit,"objasnila podnět ke vzniku k výzkumu Gaglianová.

Je známo, že mnohé rostliny na zvuk reagují. Například citlivé rostliny mohou ohýbat listy při vibracích, zatímco květy borůvek a rajských jablíček uvolňují pyl jen při ultrazvukové frekvenci třepotání včelích křídel. Vědci se domnívají, že by rostliny mohly mít i uši, ačkoliv velmi odlišné od těch našich, a upozorňují, že zvuk je mnohem jednodušší forma komunikace než uvolňovat do vzduchu chemické látky.

„Ušní bubínky a hlemýžď ucha jsou jen jedním možným, i když nepopiratelně vyspělým řešením, ale rozhodně nepředstavují nezbytný požadavek pro slyšení,"píše se ve studii, kde vědci mimo jiné zmiňují jako příklad mechanicky citlivý Johnstonův orgán u kořene tykadel u komárů a octomilek nebo čelisti hadů, kteří je používají jako spojovací prvky k detekování zemských vibrací. Rovněž podle expertů je důležité uvědomit si, že zvuk si vyžaduje méně energie než chemické látky.

Takže o čem se rostliny baví? Vědci tvrdí, že je toho hodně, například jak si rozdělit dostupný prostor pro růst a kam umístit kořeny.

Už od 60. let vědci spekulují, že rostliny představují daleko složitější systém, než který lidé mohou vidět svýma očima. Několik badatelů včetně Cleve Backstera objevilo, že testy na detektoru lži dokáží u rostlin zaznamenat city, stejně jako je tomu u nás lidí. Jiní vědci tvrdí, že rostliny mohou číst lidskou mysl.

Tým odborníků z Oxfordské univerzity v lednu dospěl k názoru, že tráva a hrášek vědí, když okolní rostliny čelí suchu. Přestože tyto rostliny měly samy dost vody, uzavřely póry na listech v okamžiku, kdy jejich sousedům došla voda. Po několika hodinách si očividně uvědomily, že již nejsou v nebezpečí a póry zase otevřely.

Gaglianová a její kolegové vybízejí k dalším výzkumům k určení toho, jak přesně rostliny slyší. Jejich studie byla publikována v Trendech rostlinné vědy (Trends in Plant Science).

small United Kingdom

Související články:

Rostliny rozpoznají své sourozence, říkají kanadští vědci

Zelená inteligence: Překvapivý svět rostlin

Mozartův efekt – má hudba proslulého skladatele zázračné účinky

Výzkum: Tajemný svět primárního vnímání, část I.

V Singapuru byla otevřena zahrada „superstromů“