Letos jsem prošla opravdu velkou změnou životního stylu. Přestala jsem sledovat televizi, konzumovat maso pocházející od čtyřnohých i dvounohých zvířat, pít Coca-Colu, kávu a kravské mléko a konzumovat samostatně bílý cukr.
Obloukem se vyhýbám geneticky modifikovaným potravinám, aspartamu a glutamanu sodnému a dávám si veliký pozor na ostatní škodlivé emulgátory a barviva. Ponechala jsem si jen sporadicky konzumaci ryb v mém oblíbeném Sushi.
Nikdy jsem se nemohla smířit s tím, jak bezcitně a surově se na jatkách zabíjejí zvířata pro maso. Z tohoto důvodu jsem již několikrát přemýšlela o změně svých stravovacích návyků. V mém podvědomí tedy tato myšlenka krystalizovala nějakou dobu, změna však byla velmi rychlá.
Díky změně postoje ke konzumaci masa jsem si uvědomila ještě jednu zásadní skutečnost. Všichni z nás máme velikou schopnost a moc zlepšit nejen naše vlastní zdraví, ale snížit i negativní dopad na životní prostředí, který je s komerčním chovem zvířat spojený, a tím se můžeme přímo podílet na tom, že naše děti po nás budou tuto planetu jednou přebírat ve stavu, za který bychom se nemuseli stydět.
Co nás vlastně taková konzumace masa stojí a proč s tím něco neuděláme?
Není asi známým faktem, že chov hovězího dobytka je pro naši planetu velmi zatěžkávacím procesem, nemluvě o tom, že konzumace masa a masných výrobků pro nás v dnešní vysoké míře je naprosto zdraví škodlivá. Informace o těchto skutečnostech uvádí stránky vegsource.com.
Nejenže se kvůli chovu dobytka musí vykácet cenné plochy pralesa, ale také spotřeba vody je enormní a metan, který hovězí dobytek produkuje, se podle OSN až z jedné pětiny podílí na produkci skleníkových plynů.
Myslím, že dříve či později se bude lidstvo s touto komoditou muset stejně rozloučit. Na jednu porci hovězího totiž padne podle vědeckých propočtů nejméně 4 500 litrů vody, a to je naprosto nevídaný luxus. Její výše je ve skutečnosti mnohem vyšší a je spojená především s pěstováním obilí, jehož celá 1/3 světové produkce slouží právě pro chov dobytka.
Nikoho pochopitelně nenutím k tomu, aby se stal veganem, ale na jeho celý oběd stačí „pouhých“ 370 litrů!
Potraviny jako lék
Konzumace dnešních průmyslově vyráběných potravin s nízkým obsahem pH, masa, bílého cukru a mouky, mléčných výrobků, pití kávy, sodovky a alkoholu náš organizmus překyseluje a vytváří tak ideální prostředí pro vznik obezity a různých nemocí včetně tolik obávané rakoviny.
Naproti tomu alkalické potraviny (mají vysoké pH), kterými zelenina a ovoce jsou, jsou velmi cenným zdrojem vitamínů, minerálů, přírodních antioxidantů, vlákniny a jsou také mocnými pomocníky v boji proti stresu a výkyvům nálad. Umějí výborně pečovat jak o naši pleť, nehty i vlasy, ale hlavně umí udržet naše vnitřní prostředí ve zdravé acidobazické rovnováze.
Je libo hovězí, vepřové či kuřecí? Jsme to, co jíme
Naše zdraví a zdraví naší planety je tedy plně v našich vlastních rukou a dalo by se říci, že to, jestli budu zdravá či nikoliv, záleží na mně samotné, tedy na tom, jak se rozhodnu. Nepodceňujme tedy naše moudrá rozhodnutí, i když se nám bude okolí na začátku posmívat, protože pouhá jediná správná myšlenka vedoucí ke správné aktivitě má moc od základů změnit nejen celý náš život, ale i celý náš svět.
Jsem upřímně ráda, že jsem se rozhodla již maso hovězí, vepřové, ani kuřecí nejíst, za tu škodu na životním prostředí a vlastním těle mi ten kousek na talíři opravdu nestojí. A tak zkouším nové vegetariánské recepty, které jsou opravdu velmi chutné a i rodina si již začíná pomalu zvykat.
K tomu jsem ještě zahájila intenzívní detoxikační program, který zabere několik měsíců a který mému tělu uleví od všech nahromaděných toxických látek a těžkých kovů, které se léty v těle usadí.
O své se opět hlásí jóga, kterou jsem poslední léta dosti zanedbávala, pravidelné meditace a stále silněji se také ozývá volání po vycházkách v přírodě.
Cítím, jako by se s nástupem roku 2012 uvolňovaly zastaralé a již nefunkční pohledy na život a změna postoje k systému, který nás nutí k nezdravému spotřebnímu chování.
Pomalu se začíná ukazovat nová, mnohem etičtější cesta, která nám umožnuje pocítit hluboké spojení s přírodou a učí nás respektu a soucitu se všemi živými tvory této nádherné planety.
------
Marie Copps je česká módní návrhářka žijící v Kanadě. Dále je výtvarnicí, zakladatelkou projektu Give Help a Chance – FASHION FOR HELP a vzdělávací platformy Manuál osobního úspěchu. Spolupracuje s iDNES.cz v rubrice Ona – jako módní poradkyně. Pro českou pobočku The Epoch Times pracuje jako externí dopisovatelka.
