Otisk nohy v žulové skále nacházející se ve Východním Transvaalu v Jihoafrické republice by mohl poskytnout důkaz, že naši Zemi kdysi obývali obři.
Obřímu otisku místní lidé říkají „boží stopa" a měří kolem 1,2 metru na výšku.
Na videu jihoafrického publicisty a dobrodruha Michaela Tellingera si lze šlépej prohlédnout podrobněji. Je otištěna do horninové vyvřeliny (batolitu) Mpuluzi, jejíž stáří geologové odhadují na 3,1 miliardy let.
Rakouský badatel Klaus Dona místo navštívil také a odhaduje, že autor šlápoty by musel měřit mezi 7 až 7,5 metru. Dona vychází z objevu obřích kostí, které nalezl v roce 1964 na jihu Ekvádoru. Podle něj se stopa jeví, jako když člověk šlápne do bahna a pak nohu vytáhne, čímž se trochu poškodí jasný obrys otisku u prstů.
Tellinger popisuje skálu jako fenokryst neboli hrubou porfirovou žulu, která prošla několika fázemi ochlazování, čímž vznikla zrnka o různých velikostech. Poukazuje také na to, že jak otisk, tak jeho okolí prošly podobně rozsáhlým zvětráním a není tudíž pravděpodobné, že by byl otisk do skály vytesán. Takováto skála se tvoří, když se magma v zemské kůře postupně ochlazuje, říká Tellinger. Jinými slovy to znamená, že hornina byla zřejmě v době, kdy do ní údajný obr stoupl, měkká.
Vědec má za to, že přirozená eroze je značně nepravděpodobná a cituje matematika Pietera Wagenera z University of Port Elizabeth: „Je větší pravděpodobnost, že z kosmu přiletěli malí zelení mužíci a vylízali to svými jazyky, než že se (otisk) utvořil přírodní erozí."
Tellinger i Dona vyzývají k bližšímu vědeckému prozkoumání šlépěje, aby se mohl zjistit její původ.
Čtěte také:
Teorie tří lidských druhů – lidé, obři a trpaslíci
Existovali trpaslíci? Hobiti z Indonésie mění zažité představy o evoluci
Záhadné obří koule z Kostariky
