Nový výzkum amerických vědců ukazuje, že pokud donutíte mozek, aby pracoval rychleji, používá jiný druh rozhodovacího procesu.
Dva neurovědci z Vanderbilt University studovali vztah mezi rychlostí a přesností rozhodovacího procesu tím, že zkoumali, jak opice řeší vědomostní test pod různým druhem nátlaku. Současné matematické modely mají za to, že mozek používá stejnou metodu pro pomalé i rychlé rozhodování, a je-li potřeba, jednoduše sníží mozkovou aktivitu.
Opice si musely z počítačové obrazovky vybrat cílený předmět. Při jednom pokusu dostaly odměnu jen za přesné odpovědi, zatímco u druhého pokusu měly povoleno udělat několik chyb, pokud se rozhodly rychle. Vědci jim při rozhodování měřili aktivitu v neuronech prefrontální kůry mozkové.
U prvního pokusu mohly opice odpovědět, jen pokud zmáčkly bzučák jako první, zatímco u druhé varianty se mohly hlásit kdykoliv, aby mohly otázku zodpovědět, ovšem mělo to jeden háček. Špatná odpověď měla za následek trest. U prvního testu žádný trest nebyl stanoven ani za špatnou odpověď, ani za to, zda je jiný účastník pokusu rychlejší.
Identická informace prezentovaná mozku se analyzuje jinak pod rychlostním stresem a jinak pod stresem správnosti.
Co tedy vědci zjistili? U prvního testu se zvýšila mozková aktivita opic ještě předtím, než jim byla otázka oznámena. Naopak u druhé hry se aktivita mozku při čekání na zmáčknutí bzučáku snížila.
„Co to znamená, je to, že identická informace prezentovaná mozku se analyzuje jinak pod rychlostním stresem a jinak pod stresem správnosti,“ uvedl zástupce vědců, doktor Shall.
Vědci vlastně jen potvrdili, i když jen při testech na opicích, známé staré přísloví. „Práce kvapná, málo platná, pokud omyl přinese neblahé následky,“ podotýká Shall, avšak zároveň dodává, že v životě jsou situace, kdy je lépe zareagovat rychle, namísto vyčkávání.
„Například pokud se máte rozhodnout, zda uzavřít anebo neuzavřít jaderný reaktor, kde hrozí potencionální roztavení, pak bych preferoval pospíšit si,“ uzavírá vědec s úsměvem.
Čtěte také:
Vědci zjistili, že střed galaxie Mléčné dráhy má více než 84 milionů hvězd
Vědci potvrzují existenci třetího oka. Funkce epifýzy může být mnohem hlubší
