Pověsti vypráví, že jídelní hůlky jsou na světě už více než pět tisíc let. Přesné údaje o tom, kdy se objevily poprvé, však scházejí.
Podle jedné z nejznámějších čínských pověstí dostal vojenský velitel jménem Ta Jü příkaz od svého panovníka, císaře Šuna, aby vyhloubil řeku, která způsobovala v oblasti rozsáhlé povodně. Ta Jü přísahal, že problém rychle vyřeší.
Po cestě na místo se velitel se svými muži zastavil na malém ostrůvku. Protože měl hlad, vytáhl kotlík a začal si vařit maso. Zatímco se jídlo vařilo, uvědomil si, že vlastně nemá nic, čím by ho z nádoby vytáhl. Bylo mu jasné, že když použije ruce, popálí se. Normálně by musel čekat, dokud pokrm nevychladne. Spěchal však a chtěl svěřenému úkolu věnovat co nejvíce času. Dostal nápad. Uřízl dvě dřívka a těmi maso z vařícího kotle vytáhl. Mohl tak pokrm brzy sníst a dát se znovu do práce.
Velitelovi podřízení si Ta Jüovi šikovnosti všimli. Viděli, že se nemusí starat o to, jestli má špinavé ruce nebo že se popálí. Všichni ho začali napodobovat, díky čemuž se zkrátil čas, který museli jídlu věnovat.
Etiketa při zacházení s hůlkami
Existuje několik pravidel, kterými bychom se měli při používání jídelních hůlek řídit. Například by se neměly zapíchnout do misky s rýží, jelikož se to považuje za neuctivé a urážlivé. Má to své historické důvody. Při tradičním čínském pohřbu se zapalují vonné tyčinky a zapichují se přímo do obětních misek předků, takže udělat totéž s hůlkami je jako byste přáli smrt kuchaři nebo osobě, se kterou jíte. Dalším příkladem nevhodného chování a neúcty je ťukat hůlkami o jídelní misku. Tuto metodu používají žebráci, aby přilákali pozornost kolemjdoucích.
Při používání hůlek bychom měli dodržovat společenské zásady:
- mělo by docházet k minimálnímu kontaktu hůlek s ústy.
- cucání konců hůlek se považuje za velmi neslušné.
- pokud je na servírovacích talířích lžíce a vidlička, použijte je, ne vaše hůlky. Není dovoleno jídlo míchat nebo otáčet podnos s jídlem, dokud neskončila se servírováním druhá osoba.
- pokud příbory k servírování chybí, použijte hůlky, ale jídlo nabírejte druhým koncem, ne stranou, kterou si strkáte do pusy.
- při jídle se u stolu nepoužívají nože. Narozdíl od nás Číňané a ostatní východoasijské národy nakrájí ingredience na kousky ještě předtím, než je přinesou na stůl, abyste si je mohli nabrat hůlkami.
- čínské zvyky považují použití nožů a vidliček u stolu za barbarské. Propichovat a krájet maso u stolu se považuje za neurvalé a přirovnává se k válečnému použití nožů jako zbraní.
Druhy jídelních hůlek
Zajímavým faktem, který není příliš znám, jsou rozdíly mezi hůlkami čínskými, japonskými, korejskými a vietnamskými.
Číňané používají dlouhé dřevěné hůlky zužující se do kulatého konce. Japonské hůlky, zvané haši, jsou dlouhé a úzké se špičatým koncem. Kromě toho v Japonsku používají také daleko delší hůlky saibaši určené na vaření a servírování pokrmů. Korejské hůlky jsou krátké s tupým koncem a obvykle se vyrábí z kovu, i když se najdou i dřevěné varianty. Vietnamské hůlky jsou střední délky, s tupým koncem a ploché.
Na trhu dnes najdete celou řadu nejrůznějších typů hůlek, dokonce i skládací, které se vám vejdou do pouzdra a do kapsy. Abyste se stali profesionály v zacházení s jídelními hůlkami, vyžaduje to čas a spoustu praktikování.
Jak tedy používat jídelní hůlky? Nejdřív si umístěte jednu hůlku na hřbet dlaně, aby spočívala mezi kořenem palce a prsteníčkem. Neměla by se hýbat. Druhou hůlku si dejte mezi ukazováček a prostředníček stejné ruky. Širší konec spočívá u kořene ukazováčku a konec palce hůlku přidržuje. Pohybovat nahoru a dolů by se měla jen tato druhá (horní) hůlka. Začátečníci mohou hůlky držet uprostřed, bude to jednodušší. Postupně se posouvejte až nahoru k širšímu konci. Konce hůlek by měly být v jedné rovině, aby bylo nabírání jídla snadnější. Pokud stále ještě tápete, zkuste se podívat na tato videa:
