Národní divadlo 17. 5. 19,00 hod.
Hudební nastudování: Bohumil Kulínský
Dirigent: Jan Chalupecký, Jaroslav Kyzlink
Režie: Jana Kališová
Scéna: Miloň Kališ
Kostýmy: Jan Růžička
Nastudování sboru: Milan Malý
Sbormistr: Pavel Vaněk
Choreografie: Jaroslava Leufenová
Hraje: Orchestr, sbor a balet opery Národního divadla
Květina kamélie je půvabnou sestrou čajovníku, jednou z nejušlechtilejších pokojových rostlin. Původem přišla z Japonska a z Číny, její květy okouzlovaly člověka již před tisíci lety. Jako svoji osobitou květinu si kamélii vybrala hlavní postava románu Alexandra Dumase ml., krásná pařížská kurtizána Markéta Gautierová, která měla předobraz ve skutečné osobě, v kurtizáně Marii Duplessiové, kterou Alexandre Dumas mladší miloval. Jen málo lidí vědělo, že její život doprovází zničující plicní choroba.
Příběh lásky Dumase ml. a dámy s kaméliemi se odehrává v Paříži počátkem 19. století, zčásti je vyprávěn autorem a obsahuje rovněž pasáže z deníků a dopisů. Giuseppe Verdi si námět vybral především proto, že podobnost příběhu s jeho vlastním životem jej velmi oslovila. Žil tehdy s krásnou sopranistkou Giuseppinou Strepponi, matkou tří nemanželských dětí z předchozích vztahů, na venkovském statku. Posléze v roce 1859 bylo uzavřeno jejich manželství, které následně trvalo až do smrti Giuseppiny v roce 1897.
La Traviata. (© Národní divadlo/Hana Smejkalová)
Učinkují:
Violetta Valéry: Marie Fajtová / Simona Procházková
Flora Bervoix: Jitka Soběhartová / Yvona Škvárová / Sylva Čmugrová
Annina: Stanislava Jirků / Jana Levicová / Yvona Škvárová
Alfréd Germont: Valentin Prolat / Tomáš Juhás / Aleš Briscein / Jaroslav Březina
George Germont: Roman Janál / Ivan Kusnjer
Gaston: Václav Lemberk
Baron Douphal: Aleš Hendrych / Jiří Kubík
Markýz d'Aubigny: Miloslav Podskalský / František Zahradníček
Doktor Grenville: Oleg Korotkov / Zdeněk Plech
Giuseppe: Roman Janoušek / Václav Hajduch
Sluha: Jindřich Průša / Pavel Novák
Dumasova románu složil Verdi roku 1853 operu, již nazval La traviata, italsky Zbloudilá. Na českých jevištích bývala uváděna též jako Traviata nebo Violetta. Úspěch opery se však dostavil až po druhém nastudování v květnu 1854. Neúspěch prvního nastudování pramení z několika příčin. Jednou z nich je, že Verdi byl znám především jako autor oper s historickým námětem, ale zde sáhl po moderním tématu, což diváci nedokázali přijmout. V současnosti náleží La traviata ke stálému repertoáru mnoha operních divadel po celém světě. Autorem libreta je Francesco Maria Piave.
Příběh začíná tím, jak se významná kurtizána nechává vidět v lóžích pařížských divadel, většinou doprovázena svými milenci. Podle svého zvyku se zdobila bílými kaméliemi, jen pětkrát do měsíce kaméliemi červenými. Pro tento zvyk se jí začalo říkat Dáma s kaméliemi.
Dumasův román zakončuje autorova úvaha nad životem kurtizán a vydržovaných žen a Alexandre Dumas ml. zdůrazňuje, že když takováto dívka pozná pravou lásku a chce se změnit, nemělo by jí v tom být bráněno odkazem na její dřívější život, protože by neměla za svou minulost trpět až do konce svého života.
Operní příběh, jenž Verdi volně zpracoval podle románu Dáma s kaméliemi o nemocné kurtizáně a její marné touze vymanit se z dobové konvenční společnosti, dojímá posluchače již více než 150 let. Opera představuje romantický sloh, zkoumající a velmi často obhajující život člověka, který je společností respektován pouze tehdy, pokud jí přináší zisk, a který se nakonec stává obětí bezohlednosti a společenských pravidel. Jímavá Verdiho hudba romanticky idealizuje nešťastnou lásku dvou lidí, jež je jim konvencemi zapovězena, a více než teatrální efektností oslovuje především hlubokou a emotivní lyrikou.
Opera je nastudována v italském originále a v představení jsou použity české a anglické titulky.
Čtěte také:
Aida od Guisepe Verdiho ve Státní opeře
Jakobín – jedna z nejuváděnějších oper Antonína Dvořáka
Tosca, oblíbená opera od Giacomo Pucciniho ve Státní opeře již 18. dubna
