„Světová populace do roku 2050 naroste podle odhadů ze současných sedmi miliard na devět miliard. To nemusí znamenat, že současně vzroste i počet hladovějících. Dokážeme-li snížit plýtvání a ztráty potravin, ušetříme peníze i zdroje, snížíme dopad na životní prostředí a především učiníme krok směrem ke světu, v němž má každý dostatek jídla.“ Pan Ki-mun, generální tajemník OSN

 

Plýtvání jídlem je ekonomický, sociální i environmentální problém

20130604popelnice-jidlo-gi
Ilustr. foto. (Photo by Jasper Juinen/Getty Images)

OSN poukazuje na to, že každoročně skončí v popelnicích nebo je jinak znehodnoceno až 1,3 miliardy tun potravin, což je třetina všech vyrobených potravin. Podstatný rozdíl mezi rozvojovými zeměmi a vyspělými státy je v tom, že v rozvojových zemích jde z 95 procent o neúmyslné ztráty, na nichž se podílí hlavně špatné technologie pro sklizeň, nevhodné skladování nebo obaly. V zemích bohatých jde většina ztrát na vrub přílišnému nakupování, velkým porcím nebo nesrozumitelnému označování data spotřeby.

Ještě než se jídlo zkazí…

Na 300 milionů tun potravin za rok je likvidováno ve fázi, kdy ho lze ještě konzumovat. To je víc, než je produkce potravin v subsaharské Africe, a bylo by to dost pro 870 milionů hladových současného světa. V Evropě a v Severní Americe připadá na jednoho člověka 95 až 115 kg vyhozeného jídla. V subsaharské Africe, jižní a Jihovýchodní Asii pouhých 6 – 11 kg.

„Plýtvání jídlem je jednoduše nesmyslné, a to z ekonomického hlediska, z hlediska životního prostředí i z pohledu etického. Vizi udržitelného světa naplníme pouze za předpokladu, že dokážeme zcela změnit způsob, jakým nakládáme s přírodními zdroji,“ říká šéf Programu OSN pro životní prostředí (UNEP) Achim Steiner.

Změňme návyky

Jednoduchými změnami našich návyků lze však současný stav poměrně jednoduše změnit. Organizace spojených národů proto plýtvání potravinami zvolila jako ústřední téma letošního Světového dne životního prostředí, 5. června.

Kampaň Myslete, jezte a šetřete je společným projektem UNEP, Organizace OSN pro výživu a zemědělství (FAO) a skupiny Messe Düsseldorf. V jednotlivých státech světa probíhá celá řada místních kampaní, které upozorňují na plýtvání jídlem tam, kde k němu nejvíce dochází - v hotelech, restauracích, supermarketech i samotných domácnostech.

Několik statistik o plýtvání potravinami:

· V České republice se vyprodukuje odhadem 729 tisíc tun potravinového odpadu ročně, což představuje víc než 69 kg na osobu (víc než 5 300 kg za život)

· V Evropské unii je ročně vyhozeno asi 89 miliónů tun potravin, a to zejména na úrovni domácností (43%) a v potravinářském průmyslu (39%)3

· Potravinové ztráty v Evropě a Severní Americe představují 280-300 kg a v subsaharské Africe a jižní a jihovýchodní Asii 120-170 kg na osobu za rok

· Každoročně se v bohatých zemích vyhazuje téměř stejné množství potravin (222 milionů tun), jaké se vyprodukuje v subsaharské Africe (230 milionů tun)

· 300 milionů tun potravin ročně je likvidováno ve fázi, kdy je možné je ještě konzumovat. To je víc, než je produkce potravin v subsaharské Africe

· Nejvíce se plýtvá ovocem, zeleninou, jedlými kořeny a hlízami rostlin.

 

Důsledky plýtvání:

Environmentální dopady mají za následek zbytečné využívaní chemikálií při pěstování a vysokou spotřebu pohonných hmot při přepravě. Během hniloby jídla vzniká metan, jenž významně přispívá ke globálnímu oteplování. Tomu se dá zamezit kompostováním. Plýtvaní potravinami je zároveň plýtváním vodou, např. na výrobu 1 kg brambor = 287 litrů vody.

Ohledně sociální otázky plýtvání potravinami v době, kdy 12% světové populace trpí podvýživou, je neetické.

Snížení současných celosvětových ztrát a plýtvání potravinami jen o čtvrtinu by výrazně pomohlo řešit situaci 870 milionů hladových ve světě.