20130910-janecek1
Karel Janeček. (KJ)
 
Karel Janeček vydělal jmění aplikací své lásky k matematice ve světě financí. Teď zaměřuje svůj intelekt k problémům společnosti a otázkám demokracie.
 
Jeho láska k řešení logických hádanek ho přivedla na cestu, která z něj učinila miliardáře. Od ranného dětství si byl jist tím, že chce být matematikem.
 
Dnes Janeček přednáší finanční matematiku a svou schopnost řešit problémy, které pomohly revolucionizovat obchod na burzovním trhu, převedl k problémům lidské společnosti. Jak říká, klíčem k vyřešení společenských otázek jsou hodnoty, kterých si společnost váží a se kterými souhlasí – souběžně s jasně odůvodněným zlepšením volebního systému.
 
„V dnešní době se stále zajímám o matematiku, ale o co se zajímám především, je společnost a lidé. Pět let nazpátek jsem si ani nepomyslel, že se budu zajímat o věci, o které se zajímám teď. Bylo to něco, co se naprosto vymykalo rozsahu mé představivosti."
 
Vášnivý parašutista a náruživý sportovec Janeček možná nezapadá do stereotypu matematického podivína. A ani nezapadá do stereotypu mladého miliardáře včetně boháče filantropa. V současné době podporuje výzkum v lékařství, matematice, ekonomii, a bojuje proti korupci. Nicméně nemá pouze v úmyslu nalévat peníze do společenských záležitostí. Chce se přímo zapojit, pomoci najít řešení skrze svou schopnost dedukce.
 
Nyní čtyřicetiletý Janeček se narodil v roce 1973 v Plzni. Rychle zachytil potencionál, které mohou algoritmy přinést na burzovní trh, a ve věku 22 let založil společnost RSJ, která se stala jednou z nejúspěšnějších společností obchodujících pomocí algoritmů na finančních trzích.
 
Zatímco filantrop připouští, že honba za penězi souběžně s láskou k matematice, byla klíčovou motivací, zdůrazňuje, že nejvíc si váží osobní svobody, kterou mu finanční zajištění dává. Ta svoboda, říká, mu teď umožňuje soustředit se na projekty, na kterých mu opravdu záleží. „Je rozhodující, že mám svobodu, že se nemusím starat o své živobytí, a je rozhodující, že mám tu energii, protože bez toho by to nebylo v dnešní společnosti možné provést.“
 
 
„Byl jsem prvním, kdo otevřeně mluvil o korupci, a začal jsem otevřeně mluvit o konkrétních lidech – nazýval jsem je zloději.“
 
 
Lidé se ho snažili přesvědčit, aby se do toho nepletl, ale on byl plný odhodlání. „Byl jsem prvním, kdo otevřeně mluvil o korupci, a začal jsem otevřeně mluvit o konkrétních lidech – nazýval jsem je zloději. V rozhovoru s  novinami jsem mluvil velmi otevřeně. Bylo to něco, co lidi ohromilo, a nerozuměli tomu. Ale potom viděli, že to fungovalo, a nic se mi nestalo.“
 
Janečkův zájem přímo se pustit do společenských problémů začal před třemi lety v Praze s protikorupčním úsilím, kterým se projevil jako mužodvahy a přesvědčení. Řekl, že čím víc pozoroval stav v Praze, tím víc cítil, že něco není v pořádku. Město s  inteligentním primátorem a s tolika věcmi, které se nabízely, nenaplňovalo svůj potenciál. „Praha by měla být velmi atraktivním městem, má být bohatá. Ke svému překvapení jsem viděl, že to vůbec nefungovalo. Strana byla tak zkorumpovaná, jen kradli peníze, zneužívali své moci. To mě štvalo tak moc, že jsem se rozhodl s tím něco udělat.
 
Spíš než používat energii na bojování proti negativním věcem se renesanční podnikatel rozhodl soustředit na pozitivní způsoby, jak zlepšit společnost. Ústředními motivy jeho aktivit jsou dvě klíčová témata. Hodnoty společnosti a efektivita jejího volebního systému.
 
20130910-janecek2
Karel Janeček. (KJ)

„Když se začnete chovat podle hodnot – nekrást, nelhat, žít život v pravdě – váš život je ve skutečnosti šťastnější,“ říká Janeček. V jistém smyslu je to jako návrat k tradičním hodnotám, říká. „Na druhou stranu, jsme v  moderním věku, a máme technologii, máme informace, můžeme komunikovat, což zde v  minulosti nikdy nebylo. Proto teď máme šanci. Jsme ve světě, kde lidé nepotřebují trpět.“

V květnu 2013 inicioval projekt, který si dává za úkol diskutovat a stanovit dohodnutý soubor národních hodnot Čechů. Janeček zdůrazňuje, že spíše, než aby jeden člověk podsouval soubor hodnot společnosti, má se na nich společnost domluvit. „Lidé by měli volit. Demokracie je principem dneška, je to ta nejdůležitější věc – dobrá, dobře fungující demokracie. Problém v České republice je, že tam nejsou žádná sdílené národní hodnoty kromě podpory sportů. Cesta není v tom, aby někdo přišel s  tím, co je správné, ale aby lidé hlasovali.“

Milionář odkazuje na slavnou citaci Winstona Churchilla: „Demokracie je nejhorší forma vlády kromě těch všech ostatních forem, které se občas zkoušely.“ Janeček je ovšem toho názoru, že volící systémy demokracie je potřeba vylepšit. Jako matematik je na domácí půdě, zabývající se logickými mechanismy voleb, mluví rychle a přesně o nedílných nedostatcích těchto systémů. Jeho doporučení je dát každé osobě čtyři hlasy.

„V Británii je systém voleb prostě hrozný. Byl tam 300 let, ale stejně je hloupý. Není prostě správný.“ Dnešní systém jednoho hlasu na člověka podle něj nezaručuje dát sílu do rukou těch, které by většina lidí ráda volila. Říká, že jeden hlas na osobu nemůže protřídit populistické politiky manipulující voliči, kteří si nelustrují situaci tak opatrně.

„Řešením je, že každá osoba nemá pouze jeden hlas, ale více. Takže jednoduchá otázka by byla: každý člověk zvolí čtyři zástupce. Co se stane? Ti vědomí lidé, zodpovědní lidé, ti, kteří se zajímají a jsou zodpovědní za to, co dělají, ti by zvolili čtyři nejlepší kandidáty. Na druhé straně, osoba, která je manipulována, dá jeden hlas populistovi, nebo komukoli, kdo jí manipuloval – co udělá s dalšími třemi hlasy? Prostě je náhodně rozdělí.

Takže ten zodpovědný, vědomý člověk, který nejlíp ví, co dělá, má čtyřikrát víc síly, než člověk, který prostě slepě dá hlasy populistům,“ říká matematik a dodává: „Další důležitou složkou je mínusový hlas, takže nevolíte jen pro toho, koho chcete, ale také koho nechcete.“

Janečkovo přesvědčení, že systém voleb se může zlepšit aplikací logické dedukce, je hmatatelný. „Řešení je skutečně velmi prosté. Nerozumím tomu, že to nikde jinde nebylo uskutečněno,“ říká. Může se zdát těžké si představit, že Janečkovy nápady, testované jen v oblasti matematické logiky, by mohly mít reálné užití.

Ale stejně tak před Janečkovou generací nikdo nevěřil, že algoritmy vytvořené matematiky budou jednoho dne zodpovědné za většinu obchodování na burzovních trzích a učiní z těch, kdo je ovládají, pohádkové boháče.

Rozhovor byl uskutečněn britskou edicí Epoch Times.

Přeložil Pavel Porubiak