CAVALESE, Itálie – Amerika byla objevena Evropany v roce 1492, což je historicky nejznámější letopočet. Podle knihy italského fyzika a filologa jménem Lucio Russo mohl být tento „Nový svět" už dávno před tím znám starověkým Řekům.
Přeložený titulek Russoovy knihy zní „Zapomenutá Amerika: Vztah mezi civilizacemi a chyba učiněná Ptolemaiem." V rozhovoru pro Epoch Times autor knihy uvedl, že název anglické verze, která ještě není hotová, bude nejspíše: „Když se zmenšil svět."
Pátrání v historii
Mezi mnohé stopy dokazující kontakt mezi starověkými Evropany a domorodými Američany patří několik před-kolumbovských textů, které přežily pustošení španělských dobyvatelů.
V knize o původu Mayů, konkrétně lidí zvaných K'iche' nebo-li také lidí z území současné Guatemaly, můžeme narazit na mnoho zajímavých faktů. Otcové této civilizace prý byli „černí lidé, bílí lidé, lidé mnoha tváří i lidé mnoha jazyků," kteří přišli z Východu. Lze se zde dočíst i o tom, že „není jasné, jak přepluli moře. Přepluli ho, jako kdyby tam žádné nebylo", říká text knihy. Vědci se později rozhodli, že budou překládat mayské slovo, které má obvykle význam „moře" jako „jezero".
Je možné narazit na mnoho mayských vyobrazení a textů o mužích s vousy. Ale domorodí Američané žádné vousy nemívali.
Některá umělecká díla starověkých Řeků také vyobrazují ananasy, což je ovoce, které pochází z Jižní Ameriky.
Způsoby myšlení
Russo, který v současnosti vyučuje na Univerzitě Tor Vergata v Římě, říká, že hlavním důvodem, proč si vědci myslí, že Amerika nebyla starověkým Řekům známa, není nedostatek důkazů. Má to na svědomí vědecké dogma.
Po celé roky byla dominantní teorie, že se civilizace vyvíjí na základě předem daných stádií. Například, že nejdříve objeví oheň, poté vynalezne kolo, písmo, a tak dále, celou cestu až k moderní technologii a demokracii. Všechny civilizace údajně projdou těmito třemi stádii a mohou být členěny podle úrovně jejich vývoje.
Ale Russo nabízí jiný scénář: Vynálezy, jako písmo nebo chov, se nevyvinuly nezávisle, zvlášť v každé rozdílné civilizaci, ale předávaly se mezi nimi navzájem, od jedné ke druhé.
Není také pravdou, že věda se časem stává lepší a lepší. Bylo například mnoho případů vědeckého a kulturního úpadku, jako je destrukce Kartága a pád řecké civilizace, po kterých Římané zdědili jen malou část jejich vědeckých znalostí a tak dále.
Je však důležité, že jedna z těchto schopností, kterou z Řecka nezdědili, byla schopnost navigace při plavbě po oceánech.
Russo tuto myšlenku podporuje také tím, že když zvážíme, jaké rozměry měly lodě v helénské kultuře, „velikost lodí v helénské éře byla překonána až v éře Napoleona". Potom se tedy zdá, že podle knihy o původu Mayů založil Kolumbus svoji výpravu na částečném znovunabytí helénistické matematiky a jejich schopnostech navigace. Řekové byli, jak se zdá, ve svém období jedinou civilizací, která byla schopna rozumět tomu, že Země je kulatá, a toto porozumění bylo později pro další následující kultury při zániku Řecka ztraceno.
I dnes se nacházíme v období „vědecké krize," řekl Russo v rozhovoru pro Epoch Times. Ale je to krize, která se liší od té v římském období. Moderní úpadek prý maskuje a schovává sám sebe za využití technologických pokroků a vede ke zmenšování dostupnosti znalostí, které se staly majetkem jen malého množství lidí.
Chyba, kterou učinil Ptolemaios
Takže jak mohli lidé zapomenout na Ameriku, pokud je pravdou, že byla existence tohoto kontinentu známa lidem ve starověku? Za chybu je dle autora zodpovědný hlavně Ptolemaios, který vypracoval mapu světa učiněním kompromisu mezi tvrzeními z různých starověkých zdrojů. Ptolemaios byl řecký geograf, matematik, astronom a astrolog, který pravděpodobně žil a pracoval v egyptské Alexandrii.
Klíčovým problémem je poloha Ostrovů štěstí, na které starověcí Řekové někdy odkazovali, stejně jako poloha Kanárských ostrovů (poblíž západního pobřeží Afriky). Řekové totiž podle Russoa ve skutečnosti odkazovali na souostroví Antily v Karibiku, v nejjižnější části Severní Ameriky. Nedorozumění bylo způsobeno v důsledku nepochopení Římanů a jiných „po-řeckých" kultur a jejich neschopnost navigovat se při plavbě v oceánech.
Russo vede čtenáře za pomocí filologického a matematického odůvodnění k porozumění významu všech Ptolemaiových chyb – které jsou obecně považovány za poměrně velké – a ukazuje, že znalosti planety starověkých Řeků byly velmi precizní.
Ptolemaios minul zeměpisnou šířku Kanárských ostrovů o patnáct úhlů zeměpisné šířky, díky čemuž je zakreslil na mapě v místě, kde bychom jinak očekávali Antily. Amerika samozřejmě na jeho mapě nebyla zobrazena.
Reakce
Podle Russoa vyvolala jeho kniha dva druhy odlišných reakcí. Vědci a filologové projevili entuziasmus, zatímco historikové a zeměpisci byly vesměs negativní a často nedokázali porozumět některým logickým aspektům jeho prací.
Russo si myslí, že se máme od starověkých Řeků „mnoho co učit". Například bychom se měli „snažit omezit nadměrnou specializaci", protože nejzajímavějším věcem mohou porozumět jen ti, kteří mají pochopení pro více než jeden aspekt lidského vědění.
Přeložil: Pavel Porubiak 
