Ilustrační foto. Německý farmář Armin Meitzler-Stoehr při práci na svém sojovém poli ve Freimersheimu v jihozápadním Německu; 26. září 2013. (DANIEL ROLAND/AFP/Getty Images)
Pomalu a nesměle se naši ekofarmáři začínají prosazovat i v obchodních sítích. Často však nedokáží uspokojit poptávku a prohrávají se zahraničními biopotravinami. Teď jim navíc začínají konkurovat i ne-bio, zato regionální výrobky.
Podle posledních informací českého ministerstva zemědělství se snížil podíl finálních zahraničních biopotravin v českých maloobchodech na 40 % (v roce 2011 to bylo 46 %). To je rozhodně dobrá zpráva. O čem se však už tak často nehovoří, je fakt, že když zahrneme biopotraviny, které se u nás přebalují a zpracovávají, stoupne podíl importovaných biopotravin o několik desítek procent.
Ani u čerstvých prvovýrobků, jako jsou zelenina, ovoce, maso a mléko není lehké se v cizí konkurenci prosadit. „Když jsem vloni dodával dýně Hokaido do jednoho bio velkoskladu, řeknu vám, že moje dýně tam byly jediný produkt v celém velkoskladu, který pocházel z Česka. Nejblíž od nás byly brambory ze Slovenska. Denně se vozí tuny mrkve z Rakouska," konstatuje ekologický zemědělec Bohumil Pileček z Hodonínska.
Firmy se sice snaží odebírat také od našich biofarmářů, ale ti leckdy nedokáží uspokojit stoupající poptávku anebo danou surovinu nejsou vůbec schopni vypěstovat. „Pokud lze, využíváme sezónní a lokální potraviny, snažíme se tyto produkty do nabídky maximálně zařazovat," říká Helena Mišková z Country Life, jednoho z našich největších velkoobchodů s ekologickými potravinami.
Pileček je však jiného názoru. „Když jsem CountryLife nabídl moje české produkty, tak mně řekli, že mají dost. Zkrátka mě odbyli," stěžuje si.
Velkoobchodníci uvádějí jako důvod preference cizích biopotravin neschopnost farmářů zajistit trvalou a vyváženou dodávku. „Mnohdy se stává, že máme tuzemskou nabídku na určitou plodinu, ale zemědělec není schopen zajistit stálou nabídku z hlediska objemu," objasňuje Mišková.
Prodejci neberou ohledy na sezónní výkyvy v zemědělství také proto, že zákazníci už jsou dnes naučeni, že mohou dostat jakékoliv zboží po celý rok. Předseda Svazu ekologických zemědělců PRO-BIO Zdeněk Perlinger farmáře hájí: „Je třeba si uvědomit, že kozy dojí jen od do, ovce to stejné, a když si obchodník navymýšlí: 'My vás chceme, ale budete mi dodávat 300 kg kozího sýra každý měsíc', tak kozu nepřemluvíte, aby dojila v listopadu a v prosinci."
„Je třeba si uvědomit, že kozy dojí jen od do, ovce to stejné, a když si obchodník navymýšlí: 'My vás chceme, ale budete mi dodávat 300 kg kozího sýra každý měsíc', tak kozu nepřemluvíte, aby dojila v listopadu a v prosinci." - Ing. Zdeněk Perlinger, Svaz ekologických zemědělců PRO-BIO
Hezky česky
Naši biofarmáři se snaží po zkušenostech s velkoodběrateli diverzifikovat prodej a nespoléhat se na jeden odbytový kanál. Někteří jezdí prodávat na trhy do okolních měst, jiní nabízejí prodej přímo na farmě či rozvážku takzvaných bedýnek. „Když se napíchnete na nějakou velkou restauraci nebo síť, je to dobrý, ale ta morálka je tam jinde, než když prodáváte mouku do malé pekárničky, tam si dodavatelský vztahy hýčkají. Tam to není ani tak o velkým obchodě jako spíš o kolegialitě," poznamenává Perlinger.
V současnosti se také objevuje zajímavý trend, kdy bioproduktům začínají konkurovat regionální potraviny. „Lidi už se neklaní jen k biopotravinám, ale sáhnou i po konvenční potravině, která je vyrobena z produktů kolem města nebo v okrese," upozorňuje ředitel svazu.
Spojení regionality, bio a dohledatelnosti se rozhodla využít společnost PRO-BIO, s. r. o. (odlišný subjekt od Svazu ekologických zemědělců, pozn. red.), která před nedávnem přišla s projektem NAŠE BIOFARMA. Jejich řada výrobků Bioharmonie nabízí potraviny, u nichž se zákazník na obalu dozví jméno farmáře i lokalitu, kde působí. Jeden z nich dokonce pěstuje na Moravě biosóju, čímž úspěšně popírá argument některých prodejců, že naši sedláci nedokáží luštěniny vypěstovat.
„Propojení pěstitelů a konečného spotřebitele považujeme za velmi přínosné pro obě strany. Chceme je proto v jejich úsilí co nejvíce podporovat," citoval server Bio-info.cz zakladatele firmy PRO-BIO, s. r. o. Martina Hutaře.
Národní či regionální plodiny v ekologické kvalitě jsou přesně to, co si český zákazník přeje, domnívá se Perlinger. „Lidi na to slyší. Oni nechtějí pohanku z Číny," říká.
Čtěte také:
Šokující fakta o bio potravinách z Číny hovoří o korupci, nedbalosti a podvodech
Nejakostní biopotraviny ze zahraničí mají na český trh příliš snadnou cestu
