20131109-rceni
Příběh o přestřihnutí nedokončené látky vyjadřuje smysl rčení „vzdát to v půli cesty“ aneb jak je důležité věci dotáhnout až do konce. (Zhiching Chen / Epoch Times)

Rčení 半途而廢 (bàn tú ér fèi), v doslovném překladu „vzdát to v půlce“ neboli nechat něco nedokončeno, pochází ze spisu „Cesta středu“, jednoho ze čtyř konfuciánských kánonů.

Během období Válčících států (475 – 221 př. n. l.) žil muž jménem Jüe Jang-c', který se svojí manželkou žil ve státu Jüe.

Jednoho dne uviděl Jüe Jang-c' kus zlata povalujícího se na cestě, a tak ho sebral a vzal domů, kde zlato ukázal své choti. Ta se na kov podívala a řekla: „Slyšela jsem, že muž s morálkou nebude pít zlodějovu vodu a poctivý muž odmítne přijmout almužnu. Jak se díváš na to vzít si, co někdo ztratil, a přivlastnit si to?“

Jüe se zastyděl a vzal zlato zpět tam, kde ho našel. Přivedlo ho to k rozhodnutí vyhledat učence a rozšířit si znalosti. Za podpory manželky se vydal na cestu.

O rok později se Jüe náhle vrátil domů. Jeho žena, která právě tkala hedvábnou látku, poklekla, aby ho pozdravila a překvapeně se zeptala: „Strávils studiemi jen jeden rok. Proč jsi zpět?“

Jüe odpověděl: „Přišel jsem zpět domů, abych tě viděl. Moc si mi chyběla.“

Žena beze slova uchopila nůžky a šla ke tkalcovskému stavu, na kterém pracovala. Ukázala na zpola dokončený brokát a jemně řekla: „Tento brokát je utkán z nejjemnějšího hedvábí. Spřádala jsem ho vlákno po vláknu, abych jej mohla vyrobit. Když ho teď přestřihnu, celá moje práce bude znehodnocena. Je to jako s tvými studii. Znalosti můžeš získat pouze díky píli. Ty jsi teď přestal v půlce. Není to totéž, jako přestřihnout látku na tkalcovském stavu?“

Jüe byl velmi dojat tím, co řekla. Znovu svůj domov opustil, tentokrát odhodlán, že to v půli studií nevzdá. Za několik let se stal velmi učeným mužem.

Fráze vzdát to v půlce se používá pro popsání činnosti, která se zastaví uprostřed procesu. Varuje, že všechno úsilí vyjde nazmar, pokud nejsou věci dokončeny.


Poznámka: Cesta středu - Věřilo se, že byla sepsána okolo roku 450 př. n. l. synovcem Konfucia, „Cesta středu“(中庸) byla nejdříve kapitolou v konfuciánském textu „Kniha obřadů“. Později byla považována za jednu ze čtyř hlavních konfuciánských kánonů. Překládá se také jako „Nauka rovnováhy“, „Nauka středu“, „Střední cesta,“ nebo „Nauka harmonie“.

Přeložil: Pavel Porubiak small United States

 

Další příběhy ze staré Číny