Když svět zahalí temnota a ovládne ho zlo, povstanou hrdinové
Při pohledu na plakát snímku jsem se široce pousmál nad tím, že Hollywoodu už docházejí nápady, ale při sledování traileru mě zaujala a do děje vtáhla přítomnost Keanu Reevese v hlavní roli, zdařilé efekty a bojové scény, připomínající legendární počítačové hry.
Filmoví tvůrci do hlavní role filmu z japonského prostředí vybrali Reevese mimo jiné proto, že při filmování trilogie Matrix získal poměrně dobrou průpravu v bojových uměních. Prozatím nepřišel do většího kontaktu s chladnými zbraněmi, jako je například japonská katana, a tak dostal do kalendáře hodiny šermu, protože ve snímku ji bude muset hojně používat.
Samozřejmě katana je zbraní japonských samurajů, přičemž róninem je podle japonských zvyklostí označován samuraj, který ztratil svého pána. Ve snímku se jedná o bohatého a významného pána, který si mohl dovolit platit 47 samurajů, knížete Asanu, jenž přijde o život v důsledku intrik knížete Kiry. Kira se spolčil s čarodějnicí, která mu pomohla získat Asanovo panství, a Asanova dcera se má nyní stát jeho ženou. 47 Róninů se rozhodne pomstít svého pána a zachránit jeho dceru Miku.
Japonská kultura pro evropana
Jedná se již o sedmou filmovou adaptaci původního japonského příběhu. Oproti oskarovému Poslednímu samurajovi, se nepodařilo v tomto případě filmařům zdaleka uspět. Hollywood sice použil podobný přístup jako v Posledním samurajovi, kde pomocí hlavní postavy Toma Cruise provedl diváky světem dávných japonských zvyklostí a kultury, ale nevzal to úplně za správný konec.
Filmový štáb oslovil japonské herce, kteří hráli v Posledním samurajovi, po boku Keanu Reevese si jich zahrálo celkem pět. Reeves má všechny předpoklady roli dobře odehrát, vystřihl zajímavé akční scény a podal obstojný herecký výkon, ale snímek mu nevěnuje hlavní pozornost a japonská kultura je zde představena jakoby bez duchovní složky, která by snímek naplňovala.
Zde je hlavní rozdíl 47 Róninů oproti Poslednímu samurajovi. Snímek postrádá jasně kladnou a ctnostnou postavu v hlavní roli, a je ochuzen o magickou duchovní atmosféru, kterou obsahovaly například snímky Tygr a drak nebo Hrdina.
Při tvorbě snímku se navíc dostala produkce do problémů. Byl překročen rozpočet a režisér Carl Rinsch neměl dovoleno dohlížet na finální sestřih snímku. Konaly se přetáčky a datum uzávěrky se stále posunoval, to vše se na snímku také podepsalo.
Z atmosféry filmu jsem měl pocit přiškrcenosti, ve filmu úplně chyběla jakákoliv humorná složka a usmíval se pouze kníže Kira, což byl zlovolný padouch. Emociálně sterilní prostředí zaměřené pouze na povinnosti samuraje a pravidla společnosti, zůstalo bez radosti ze života nebo krásy a duchovního rozměru světa.
Potenciál, který snímek z počátku vzbuzoval, a dojem, jaký filmové upoutávky vytvořily, postupně slábly a až na pár několikaminutových scén, které naděje přiživovaly, pohasínal až do konce. Největším zklamáním byl pro mne odpad japonské kultury, kterou představuje praktikování rituální sebevraždy. I v tomto snímku je jí věnováno hodně pozornosti. Šógun prokáže svoje slitování a pochopení tím, že dovolí bojovníkům se zasebevraždit, a oni jsou tím tak dojati, že by jej nejraději objali a utrousí i tu a tam nějakou tu slzu.
Závěrečná scéna, kdy se vlastnoručně propíchne zbytek bojovníků, mě nedojala. Pouze jsem zakroutil hlavou nad tím zmarem a zasmál se nad takovým odpadem lidství, jakým je společnost, která takovou věc praktikuje. Na chvíli jsem pookřál, když šógun přerušil průběh hromadné sebevraždy a dal milost synovi knížete Asana. Myslel jsem, že milost dostanou i jeho bojovníci, ale ti se potom bohužel stejně propíchli.
Reeves hraje míšence, společenského outsidera jménem Kai, který má vynikající stopařské nadání a zdá se, že i nadání pro boj s mečem. Takzvaní samurajové jej však neustále potlačují na okraj společenského života a žebříčku, takže se mu většinu snímku nedostává žádného uznání ani pozornosti. Navíc někteří samurajové jsou vykresleni jako nečestní nebo nemoudří a až ke konci příběhu to sami přiznávají, což mi vytvářelo řadu překážek najít si v příběhu alespoň jednoho kladného hrdinu. Nakonec kladní a lidští zůstávají pouze Kai a Mika.
V popředí snímku stojí japonští herci. Hirojuki Sanada jako velitel róninů, kterého jsme viděli ve vedlejší roli ve snímku Poslední samuraj, je v podstatě hlavní postavou snímku, režie a kamera se ho drží více než Reevese, a je to pochopitelné. Zfilmovat příběh tak, jak ho tvůrci napsali, a najít v něm pro Reevese hlavní roli, by bylo těžko proveditelné, úpravy původního příběhu by musely být daleko větší. Problém je, že Hirojuki Sanada Reevese nepřevyšuje ani charismatem, ani hereckým uměním, tak snímek opanovává jakési podivné "bezvládí".
Ani šógun, kterého zahrál Cary-Hiroyuki Tagawa, jehož jsem dosud bohužel viděl pouze v řadě negativních rolí, snímek nezachránil. Tvářil se jako zarputilý necita, chvílemi šílenec, a podle logiky příběhu by měla jeho rozhodnutí být podle spravedlnosti jiná, než jaká učinil. Takže ani nejvyšší autorita společnosti nepůsobí jako kladný hrdina, což mě mate a táhne snímek dále k zemi.
Celkově je pro mě film zklamáním. Japonská kultura v něm na mě působí krutě a přiškrceně, bez života a kouzla. Více práce by zasloužil především samotný příběh, jeho vyprávění a jasnější odlišení dobra od zla. Nejprve velká očekávání, ale na konec dávám snímku tak 30% za Keanu Reevese, zvláštní efekty a bojové scény.
Hodnocení: 
Původní příběh
Snímek je založen na skutečné události, ke které došlo v 18. století v Japonsku. Mladý Damjó Asano z provincie Harima odmítl uplácet zkorumpovaného dvorského hodnostáře Kiru, vyprovokován jeho urážkami na něj přímo v šógunově paláci v Edu zaútočil mečem. Asano pak za to zaplatil z vůle Šóguna životem a celý jeho rod přišel o veškerý majetek. Hodnostář Kira, který útok přežil však potrestán nebyl.
Z Asanových samurajů se stali róninové - bojovníci bez pána. Skupina nejvěrnějších z nich pak čelila klíčovému dilematu. Měli by se podřídit vůli šóguna, který ztělesňuje ústřední vládu, nebo zachovat věrnost Asanovi jako svému jedinému pánovi.
Rozhodnou se pro pomstu, ačkoli vědí, že jakmile vztáhnou na dvořana Kiru ruku, čeká i je bez výjimky smrt. Postava Keanu Reevese je fiktivní a byla vytvořena pouze pro toto filmové zpracování.
