Člověk truchlící před velkým portrétem bývalého představitele čínské komunistické strany Čao C´-janga v roce 2005. Po masakru studentů na Náměstí nebeského klidu v Pekingu v roce 1989 žádal Čao dvakrát o svolení vystoupit ze strany, ale byl odmítnut. (Mike Clarke/AFP/Getty Images)
Člověk truchlící před velkým portrétem bývalého představitele čínské komunistické strany Čao C´-janga v roce 2005. Po masakru studentů na Náměstí nebeského klidu v Pekingu v roce 1989 žádal Čao dvakrát o svolení vystoupit ze strany, ale byl odmítnut. (Mike Clarke/AFP/Getty Images)

 

Ještě předtím, než se Čínská komunistická strana (ČKS) stala masovým hnutím, přáli si tři z vůdců strany vyjádřit svoje zavržení strany tím, že z ní vystoupí.

Když list Epoch Times publikoval dokumentární sérii nazvanou Devět komentářů ke komunistické straně, zasáhl tím „nervový systém” čínských lidí. Dokumentární série jim pomohla mnohem jasněji si uvědomit povahu a historii Strany. Následně mnozí z nich odpověděli veřejným vystoupením ze strany.

Od roku 2004 již veřejně oznámilo 154 milionů lidí svoje vystoupení ze strany a jejích přidružených organizací.

Tři jednotlivci, kteří měli příležitost poznat ČKS tak, jako několik málo dalších, byli někdejšími vysokými představiteli - Chua Kuo-feng a Čao C´-jang a bývalý místopředseda Žung I-že-n. Jen málokdo zná tuto kapitolu dějin ČKS, že každý z těchto tří vysokých funkcionářů hledal cestu, jak vystoupit ze Strany.

Níže uvádíme jednotlivé příběhy každého z nich. Je třeba objasnit, že podle stanov komunistické strany musí člen strany v případě, že z ní chce vystoupit, požádat stranu o svolení, které může být zamítnuto.

Čao C´-jang

Čao C´-jang byl reformátor, premiér pod vládou Teng Siao-pchinga v letech 1980 - 1987 a byl generálním sekretářem vůdce strany v letech 1987 - 1989.

Ze své pozice byl sesazen v březnu 1989 a uzavřen do domácího vězení kvůli jeho sympatiím vůči studentským demonstracím na Náměstí nebeského klidu. V domácím vězení strávil téměř 16 let, dokud v lednu 2005 nezemřel.

Podle on-lineových zpráv stránky Kan Zhong Guo, zdroje s přístupem do vysokých úrovní ČKS, doručil Čao dvakrát svoji rezignaci generálnímu tajemníkovi Ťiang Ce-minovi.

Ťiang, který byl podporovatelem masakru studentů na Náměstí nebeského klidu a „lovu“ disidentů následně po masakru v červnu 1989, nikdy na jeho žádosti neodpověděl.


Čtěte také: Paměti Čao C'-janga: Kniha, která změní Čínu?


Na této fotografii, zveřejněné v březnu 1997 v Pekingu čínskou státní tiskovou agenturou Sin-chua drží Chua Kuo-feng dítě za ruku. Na začátku roku 2001 chtěl Chua vystoupit ze strany, ale strana mu to nepovolila. (AFP/Getty Images)
Na této fotografii, zveřejněné v březnu 1997 v Pekingu čínskou státní tiskovou agenturou Sin-chua drží Chua Kuo-feng dítě za ruku. Na začátku roku 2001 chtěl Chua vystoupit ze strany, ale strana mu to nepovolila. (AFP/Getty Images)

Chua Kuo-feng

V roce 1978 byl Chua Kuo-feng vrcholovým vůdcem strany. Zastával pozici generálního sekretáře strany, předsedal centrální vojenské komisi a Státnímu shromáždění.

Byl rovněž nemanželským synem Mao Ce-tunga, pod jehož patronátem se rychle vyšplhal vzhůru po hierarchii strany.

Hongkongský magazín Chengming uvedl, že v roce 2001 se Chua, který v té době zastával pozici člena Centrální komise, nezúčastnil 16. Národního kongresu. Následně na to podal Chua předsedovi Ťinag Ce-minovi svoji první žádost o povolení vystoupit ze strany.

Na tiskové konferenci 6. října 2001, uspořádané čínským ministerstvem zahraničních věcí, položili japonští novináři mluvčímu ministerstva Ču Pang-caovi otázku: “Požádal Chua Kuofeng o vyloučení ze strany?”

Ču Pang-cao odpověděl: „Toto je mimo rozsah mojí pravomoci. Nikdy v budoucnosti nepokládejte takovéto otázky na tiskové konferenci ministerstva zahraničí." Čuova vyhýbavá odpověď vyvolala u pozorovatelů dojem, že jsou zprávy o Chuově vystoupení ze strany pravdivé.

V roce 2005 uvedlo několik mediálních výstupů, že Chua podal stejnou žádost následujícímu předsedovi strany Chu Ťin-tchaovi. Chua obvinil ČKS, že zrazuje zákonná práva farmářů a administrativních pracovníků, zatímco upřednostňují zájmy zkorumpovaných úředníků a kapitalistů.

Podle mediálních výstupů podali členové celé Chuovy kanceláře, osobní strážci, sekretáři a šofér, žádost o vystoupení ze strany společně s Chuem.

NA této fotografii, zveřejněné v březnu 1997 v Pekingu čínskou státní tiskovou agenturou Sin-chua drží Chua Kuo-feng dítě za ruku. Na začátku roku 2001 chtěl Chua vystoupit ze strany, ale strana mu to nepovolila. (AFP/Getty Images)
Muž držící portrét Žung I-že-na, bývalého vicepremiéra Národního lidového kongresu, na vzpomínkové akci 3. listopadu 2005 v Pekingu. Před svojí smrtí Žung I-že-n učinil prohlášení, že čínská komunistická strana je beznadějná. (Photo by China Photos/Getty Images)

Žung I-že-n

Žung I-že-n zemřel v září 2005. Na pohřbu byla jeho rakev zabalena do vlajky ČKS, což je pocta prokazovaná pouze členům Stálého výboru politbyra, skupině nejvyšších vůdců strany. Pokud by komunistická strana respektovala přání Žung I-že-na, nikdy by ho nemohla pohřbít tímto způsobem jako jednoho z jejích členů.

Podle zprávy hongkongského magazínu Trend ze září 2005 žádal Žung celkem čtyřikrát o svolení vstoupit do Strany. První čtyři žádosti byly odmítnuty, protože Strana věřila, že Žung I-že-n jí může prospět mnohem více, pokud nebude jejím členem.

Žung byl bohatým obchodníkem a ekonomickým poradcem loajálním Straně. V roce 1978, následně po rozhodnutí Teng Siao-pchinga otevřít čínskou ekonomiku, založil Žung organizaci, která pomáhala přivést do Číny první zahraniční investice.

Členství ve straně mu bylo dáno až po jeho čtvrté žádosti v dubnu 1985.

O několik let později podal Žung postupně celkem tři žádosti o vystoupení ze Strany. První po masakru na Náměstí nebeského klidu 4. června 1989. Ještě před tím žádal vedení Strany, aby se studenty vyjednávalo.

Strana Žung I-že-na za jeho rozchod se Stranickou linií nepotrestala, nýbrž jej v roce 1993 jmenovala místopředsedou Národního lidového kongresu.

Druhou žádost podal po své hádce s Ťiang Ce-minem v roce 1996. Na setkání politbyra Žung kritizoval stranickou korupci a jeho poznámky tehdy urazily Ťiang Ce-mina.

Po další roztržce s Ťiang Ce-minem v červnu 2000 podal Žung svoji třetí žádost o svolení vystoupit z ČKS.

Ráno 19. října 2005, když Žung I-že-n umíral, učinil svoje poslední prohlášení. Řekl, že politická strana, která ztratila své principy, již není ovládána zákonem, odvrací se od lidí a upřednostňuje peníze a zisky, je beznadějná.

 

Z čínštiny přeložil Hsin-yi Lin. V angličtině napsal Stephen Gregory. Do češtiny přeložil Milan Kajínek

 

Čtěte také:

Tuidang - část 1. Proč 100 milionů Číňanů vystoupilo z KS Číny

Bývalý čínský politik vystoupil z komunistické strany. Štvala ho korupce

Policejní důstojník z Pekingu po sesazení Po Si-laje vystoupil ze strany

Tajný agent ČKS vystoupil z komunistické strany

Bývalý milionář vystoupil z komunistické strany

Náměstek ředitele veřejné bezpečnosti v Xinjiangu vystoupil ze strany

Novinář největšího deníku v Číně veřejně vystoupil z komunistické strany