I když císařství Číny trvalo velmi dlouho, žádná jiná země neutrpěla tak nevyrovnovanými informacemi z oblasti umění a dějin jako Čína. Autor anglicky psané knihy „Čínské dynastie“ se pokusil o nápravu a domnívám se, že s úspěchem. Poutavě podává výstižný přehled událostí období tři a půltisíce let čínské imperiálmí kultury v průběhu osmi dynastií.
Tento dlouhý příběh začíná kolem roku 1600 před naším letopočtem panovnickým rodem Šang. Následující dynastie Zhou položila základy čínské filosofie prostřednictvím Konfucia, tvůrce politicko-etického učení, které v jistých obměnách trvalo až do zániku čínské monarchie v minulém století.
Dále mne upoutalo vyprávění o banditovi jménem Kao-ču, zakladateli dynastie Chan. Mezi stoupence napraveného loupežníka patřilo mimo jiné „několik statkářů, psí řezník a hrobař“. K nejmocnějším postavám dynastie Chan patřil císař Wudi. Vládl 54 roků, rozšířil císařství o rozlehlá teritoria a provedl vládní reorganizaci podloženou konfuciánstvím.
Další kapitola popisuje mongolského panovníka Kublajchána v době dynastie Yuan. Ke konci 13. století n. l. se zmocnil celé tehdejší Číny, založil hlavní město, dnešní Peking, jeho říše obsáhla Koreu, Barmu a sahala až k Černému moři. I když v té době v Číně převládal buddhismus, pozval do země katolické misionáře.
Během následující dynastie Ming došlo ke svržení panovnictví Kublajchána, vzestup zaznamenal kulturní život a kvalitu umění, zejména potom rozvoj ve výrobě porcelánu. Přes izolovanost Číny byl tehdy navázán obchodní kontakt s Evropou.
Vzhledem k tomu, že trvale žiji v Austrálii, nemohu si odpustit několik řádků o eunuchovi popisovaném jako admirál Čeng Che. Objevení Austrálie v roce 1770 se připisuje britskému námořnímu kapitánu jménem James Cook, i když se dnes vyskytují zprávy, že se na tomto světadílu již před Cookem vylodili Španělé a Portugalci. Australské noviny však přinesly zprávu, že penzionovaný kapitán anglické ponorky po déletrvajícím výzkumu zjistil, že v roce 1421 k severovýchodním australským břehům dorazila flotila admirála Čeng Cheho s tisícem námořníků.
Autor publikace, která vyšla poprvé v roce 2003 v jiném britském nakladatelství, připojil k těmto stručným, ale velmi výstižně a čitelně koncipovaným dějinám imperiální Číny nový doslov. Zabývá se převratnými událostmí 20. století v přesvědčení, že tyto zvraty mají daleko více společného s minulostí, než jim přisuzují jiní badatelé.
Obrazový doprovod poblikace odráží význam umění v časových úsecích jednotlivých dynastíi. K vidění je například známá plastika bronzového koně vyrobená za vlády dynastie Chan, svitkové obrazy dynastie Tang nebo fotografie císařské rodiny na začátku minulého století.
B. Cascoigne také vtipně vzpomíná v nově koncipované předmluvě na svoji cestu do Číny v roce 1981, pět let po smrti Mao Ce-tunga, kdy mu jeden taxikář řekl, že by chtěl být kapitalistou, ale neví, jak na to.
Miloš Ondrášek je externím dopisovatelem Epoch Times, který žije v australském městě Melbourne.
