Pokud chcete najít tajemství vesmíru, berte v potaz vše, co se týká energie, frekvence a vibrace. - Nikola Tesla
Ucho je cesta. Tak tvrdili staří Číňané i Indové. A skutečně, zatímco oko je těkavé a hledající, ucho je soustředěné a nalézá. 55 procent naší pozornosti je věnováno právě sluchovým vjemům.
Člověk slyší zvuk v rozsahu 15 – 20 000 Hz, ale vnímá i ultrazvuk (nad touto hranicí) a infrazvuk (pod ní). Kmitočty od 2 do 15 Hz byly donedávna považovány za nejškodlivější, protože prý vyvolávaly „chorobné příznaky v ústní dutině, hltanu, močovém měchýři a tlustém střevě“.
Hudba z pohledu náboženství a duchovních nauk
Čínský systém hudební teorie byl úzce spojen s filosofií a je neuvěřitelně propracovaný. Hudba je podle starých Číňanů darem z nebes, její řád pochází z harmonie vesmíru a na člověka má silný vliv.
Odtud pochází symbolika spojující každý hudební tón s určitými představami. Dvanáct stupňů jako dvanáct měsíců, dvanáct hodin dne. Šest lichých tónů představuje aktivní mužský prvek jang a sudé tóny pasivní ženský prvek jin. Hudba byla brána jako součást vesmírné harmonie a byla společně se zpěvem součástí taoistických obřadů.
Čínská pětitónová stupnice (pentatonika) je spojená s teorií tchaj-čchi, v níž jsou základem vesmíru dvě protichůdné energie jin a jang. Tyto dvě energie se poté vzájemně kombinují a vytvářejí pět prvků, které se navzájem zrozují a potlačují, čímž vzniká pohyb, koloběh podobný oběhu lidského metabolismu. Pět tónů stupnice souvisí s pěti lidskými orgány a pěti smysly, pěti náladami, ročními obdobími, barvami i planetami.
Tibeťané říkají, že zvuky hudebních nástrojů vytváří protipól zvukům těla. Dokážeme-li ztlumit zvuky okolního světa, uslyšíme tlukot vlastního srdce, šumění krve, zkušení mniši slyší i vibrace jednotlivých orgánů. Podle původního tibetského náboženství bön, které splynulo s buddhismem, má každá bytost i každá věc svůj zvuk, který se mění v závislosti na jejím momentálním stavu. Vše se skládá z atomů a ty „tančí“, vibrují a produkují tak zvuk. Všechno bylo podle nich stvořeno kombinací zvuků a existuje-li tvůrčí zvuk, pak musí existovat i zvuk destrukční. Kdo zvuk ovládá, dokáže zničit všechno, a také vše znovu vystavět.
Známé jsou tibetské mísy a kartále nebo tingšá, což jsou malé činelky. Mísy i činelky jsou vyráběny ze slitiny sedmi kovů, každý z nich symbolizuje určitou planetu. Zlato - Slunce, stříbro - Měsíc, rtuť - Merkur, měď - Venuši, železo - Mars, cín - Jupiter a olovo - Saturn. Mísa má být prostředníkem mezi člověkem a harmonií vesmíru, protože železo v ní je meteorického původu. Každý z kovů má svůj vlastní zvuk, vytváří se tím charakteristický bohatý zvuk, který má pode Tibeťanů synchronizovat činnost mozkových hemisfér a dodávat pocit klidu.
Tibetské mísy, činelky tingšá a trouby dung jsou také nástroji produkujícími zvuk bohatý na alikvótní tóny. Zvuk je vibrace a vibrace se velice snadno šíří vodou. Téměř 70 procent našeho těla tvoří voda, zvuk mís je tedy jakousi vnitřní masáží.
Tibeťané říkají: „Poslouchej zvuk mísy, a když přestane, poslouchej dál“. Jak už bylo řečeno, každý orgán funguje svým rytmem, vibrace je možnou cestou jak nemocnému orgánu, který má porušený rytmus, vrátit ten správný.
Tingšá jsou používány na začátku a na konci meditace. Jejich zvuk má meditující zbavit všeho, co mají v mysli, uvědomit si přítomnost a dosáhnout stavu: teď a tady.
Aboridžinci (původní obyvatelé Austrálie) mají pro změnu pověst, která říká, že velký duch Biame stvořil nejprve muže a ženu a ti pak svými písněmi stvořili duše ptáků a zvířat, zvukem didgeridoo pak jejich skutečné podoby.
Prví ze šesti šamanských základních pravidel zní: „Zvuk je základem všeho“. A skutečně, šamani používali tzv. šamanské bubny (produkující tóny velice nízkých frekvencí) a různá chřestidla (tóny vysokých frekvencí). Byli tak schopni, podle nauky o různých vibracích lidských orgánů, ovlivnit celé tělo. Hluboké tóny podle šamanů ovlivňují dlouhé kosti a větší části těla, zatímco vysoké působí na jednotlivé buňky a neurony.
V indické hudbě se můžeme setkat se sítárem. Je to strunný nástroj, hraje se na čtyři až sedm hlavních strun a další (je jich pod hlavními sedm až devatenáct) znějí původním tónem. Má pohyblivé pražce, aby bylo možno ho přeladit podle příslušné rágy pro příslušnou denní hodinu nebo roční dobu. Tabla jsou indické bubny, jejichž rytmika je snad jednou z nejsložitějších na světě. Jsou složeny ze dvou bubnů, basového a dřevěného, který je naladěn do příslušného tónu rágy.
V příběhu od J.R.R.Tolkiena nazvaném Silmarillion je původcem dějin vesmíru také zvuk. Bytosti Valar, jak je Tolkien nazval, zde podle not nejvyššího pána Ilúvatara předzpívaly dějiny světa.
Závěr
V souladu s tvrzením různých náboženství a filosofických směrů lze odvodit, že hudební zvuk je fyzický jev, a proto také vyvolává fyzické změny v organismech. Umělecká hudba tedy, podle některých teorií ale i praxí, působí regulačně na akustickou bioenergii člověka neboli vibrace jeho těla.
Terapeutické schopnosti hudby pomáhají v praxi léčit různá onemocnění v psychické i fyzické sféře. Hudba spojená s pohybem má podle výzkumů též kladný vliv na celou soustavu psychofyzického rozvoje dětí a mládeže.
Čtěte také:
Vliv hudby na lidské zdraví II – Hudba jako terapeutická metoda
