Transparent byl obřadně přenesen ze Sněmovní ulice na dům, kde kdysi bydlel exprezident Václav Havel. (Tomáš Pikola)
Čeští podporovatelé Tibetu a ochránci lidských práv vnímají tento politický krok jako nevhodný odklon od dosavadního postoje České republiky a obecně uznávaných morálních hodnot.
K reakci se odhodlali zejména česká protibetsky orientovaná občanská sdružení a bývalý ministr životního prostředí Martin Bursík (LES). Kromě vyvěšení protestního transparentu na protějším domě Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR zobrazujícího exprezidenta Václava Havla při jeho oficiálním setkání s dalajlámou spustili čeští podporovatelé Tibetu také internetovou petiční akci. V organizačním výboru petice přijal čestné místo také český podnikatel Martin Hausenblas nebo herci Bára Hrzánová a Jiří Mádl.
„Václav Havel vtiskl České republice obraz země, která je principiálním ochráncem lidských práv. Byl první, kdo pozval Jeho svatost dalajlámu na oficiální návštěvu. Tibet měl v České republice silného zastánce,“ uvádějí organizátoři petice.
Náklonnost občanů české republiky je skutečně poměrně vysoká, důkazem toho je také to, že v letošním roce si okupaci Tibetu připomnělo vyvěšením tibetské vlajky šest set jedna českých radnic a více než sto škol, včetně Karlovy univerzity.
Také v řadách současné politické scény si kroky ministerstva zahraničí vysloužily kritiku. Například opozice obvinila vládu Bohuslava Sobotky, že vyměnila obranu lidských práv v Číně za peníze. Prohlášení českého a čínského ministra zahraničí k Tibetu vyvolalo konkrétně kritiku českých pravicových stran a Strany zelených, prohlášení naopak podpořili čeští komunisté a také prezident Miloš Zeman, který označil politiku Prahy vůči Pekingu za rozumnou a realistickou.„Pane premiére, pane Zaorálku, nepřejeme si změnu politiky ve vztahu k Tibetu! Mýlíte se, Češi Tibet podporují!“ - prohlašují organizátoři petice, která dosud získala více než patnáct tisíc podpisů.
Změna politiky byla podle analýzy Epoch Times iniciována především českými podnikateli, sdružujícími se převážně okolo Česko-čínské komory obchodní spolupráce, kteří vidí v prohlubování vztahů s Čínou možnost pro zvýšení exportu jejich zboží do ČLR.
Radek Špicer, viceprezident svazu průmyslu a dopravy, prohlásil, že „představa, že vláda podnikatelům domluví v takhle konkurenčním prostředí [Číny] nějaký obchod, je do značné míry iluzorní“.
Změna politiky českého ministerstva zahraničí podnítila také Martu Kubišovou, bývalou mluvčí Charty 77 a blízkou kamarádku exprezidenta Václava Havla k veřejnému prohlášení. „Kvůli změně politiky vůči Tibetu nenecháme shnít advokáta Kao Č'-šenga ve vězení,“ uvedla Marta Kubišová, která v roce 2012 společně s dalšími českými umělci pořádala benefiční koncert v Senátu PČR, věnovaný vězněnému čínskému advokátovi Kao Č'-šengovi a pronásledovaným stoupencům duchovní školy Falun Gong[1] (Fa-lun kung) v Číně. K podpoře zmiňovaného advokáta a Falun Gongu se v minulosti přihlásila také řada českých umělců a politiků. Podporu čínského režimu v otázce násilného připojení Tibetu k Číně a jeho následná „převýchova“ prostřednictvím represí je podle kritiků postupu české vlády možné chápat jako obecné ustoupení od podpory lidských práv.
Podle části české veřejnosti je nutné provázat prohlubování obchodních vztahů s čínským režimem s ochranou morálních hodnot a lidských práv. Zástupci české vlády jsou nakloněni diskusi a jejich mluvčí se účastní na veřejných diskusích na téma změny politiky vůči Číně a otázkám okupace Tibetu.
Co se děje v Tibetu
Vyhrocenost situace v Tibetu dokládá fakt, že na protest proti genocidě původního tibetského obyvatelstva se podle organizace International Campaign for Tibet upálilo celkem 126 Tibeťanů. Dokument, který byl propašován ven z prefektury Ngaba v provincii Sečuán, obsahuje nařízení místních úřadů k zavedení tvrdých opatření vůči rodinám, komunitám a lidem spojeným se všemi, kdo se v oblasti uchýlili k protestnímu sebeupálení.
Pokud hovoříme o protestním sebeupálení, česká společnost si dobře pamatuje protestní upálení Jana Palacha za dob komunistické totality v bývalém Československu. Není tedy třeba motivaci Tibeťanů dlouze vysvětlovat. Největší množství sebeupálení se objevilo v tibetské prefektuře Ngaba a autonomní prefektuře Čchi-ang východně od Tibetu, kde jsou represe čínského režimu nejsilnější.
Čínský režim nezačal s Tibeťany otevřený dialog o zlepšení situace, nýbrž přijal ještě tvrdší represivní politiku. „Toto varování je velmi prosté,“ říká TCLD (Tibetské centrum pro lidská práva a demokracii). „Pokud se objeví sebeupálení, místní vláda zaútočí na tvoji rodinu, vesnici a chrám." Oficiální dokument zveřejněný a analyzovaný na internetových stránkách TCLD má datum vydání 8. dubna 2013, zahrnuje 16 článků opatření a trestů pro rodiny, vesnice a chrámy těch, kdo se upálí. (Více..)
Čínský soudní systém je řízený čínským režimem a za jeho vlády se neobjevil jediný případ, kdy by soud přijal žalobu občana vůči vládnímu úředníkovi nebo vládnoucí komunistické straně. Tato situace vedla oběti represivní politiky čínského režimu k podání žaloby v zahraničí, konkrétně u španělského soudu, který má zákonnou možnost soudit zločiny vykonané v zahraničí.
Po měsících průtahů byl soudní případ přijat a soudce nejvyššího španělského soudu vydal koncem roku 2013 oficiální zatykač na pět vysoce postavených úředníků čínského režimu včetně exprezidenta Ťiang Ce-mina. Zatykače byly předány Interpoolu, který má provést následné zadržení jmenovaných osob. Případ vyvolal silný nátlak čínského režimu na stažení zatykačů. Zatykač na Ťiang Ce-mina vydal v podobném případu obvinění z genocidy následovníků duchovní školy Falun Gong již v roce 2009 argentinský soudce Octavio Araos de Lamadrid, jemuž byl poté případ odebrán a jeho rozhodnutí anulováno.
Soudní rozhodnutí vydané v listopadu 2013 vyvolalo hlasité stížnosti diplomatů Čínské lidové republiky. Velvyslanec ČLR v Madridu podal podle deníku El Pais „silně formulovaný protest“ španělské vládě. Čínský režim opět nezačal žádný dialog ani nevyslal úředníky, aby předstoupili před soud a podali důkazy o svojí nevině. Pouze podle obvyklého vzorce zvýšil nátlak, tentokrát na španělskou vládu, aby změnila zákony a soudní případ stáhla. (Více..)
Tibeťané usilují zejména o kulturní a náboženskou svobodu. Podle výpovědí Tibeťanů se čínský režim zaměřuje na potlačování původního obyvatelstva a vymýcení místní kultury a náboženství pomocí násilných represí, ničení kulturního odkazu a přesídlování původního obyvatelstva. Původní tibetská vláda po vpádu vojsk čínského režimu do Tibetu v padesátých letech minulého století uprchla z paláce Potála přes Himálaje do Indie. Tibetská exilová vláda dnes sídlí ve Švýcarsku, zatímco duchovní vůdce Tibeťanů Jeho svatost dalajláma přebývá v Indii.
[1] Falun Gong je metoda pro rozvoj těla a mysli obsahující meditativní cvičení a nauky o rozvoji charakteru. Falun Gong patří mezi takzvané čchi-kungy a vyzývá k následování principů pravdivosti soucitu a snášenlivosti. V Číně bylo podle vládních statistik v roce 1998 přibližně 70 milionů příznivců Falun Gongu. Tehdejší předseda komunistické strany prosadil zákaz Falun Gongu a spustil represivní kampaň na jeho potlačení.
Čtěte také:
Marta Kubišová: Kvůli změně politiky vůči Číně nenecháme advokáta Kao Č'-šenga shnít ve vězení
Prohlášení: Svědomí nelze koupit
Proč se morální zásady stávají přítěží pro obchod s Čínou?
Kdo stojí za prohlubováním česko-čínských vztahů a kdo z toho získává výhody?
Věznění čínského obhájce lidských práv Kao-Č´šenga má skončit 7. srpna
