Chemoterapie je pro tělo velká zátěž, dochází i k vypadávání vlasů, ilustr. foto. (just chel/flickr.com)
Po chemoterapii vám vypadají vlasy. Potom nosíte paruky, šátky. Chodíte na spoustu kontrol. Berete množství drahých léčiv; v některých případech následuje předepsání protézy.
Někteří pacienti jsou opuštěni partnerem, který nedokáže jejich nemoc unést. Změna dosavadního života je dost podstatně zasáhne. Pak se změní hodnocení důležitosti různých aspektů života. Pro někoho se onemocnění stane výzvou, že má změnit svůj život.
Podle psychosomatiky je onemocnění rakovinou prsu následkem stresu z partnerského vztahu.
Pacienti, kteří se (vy)léčili z onkologického onemocnění, vypravují své příběhy.
Ber to jako angínu
Paní AB, 45 let: Na vyšetření mne původně poslala moje dcera. Paní doktorka mi potom řekla, ať si dceru hýčkám, protože mi vlastně zachránila život. Kdybych tehdy nešla, pak už mohlo být pozdě.
Doma jsem zprvu prožívala to, že partner mne zcela opustil. Nezvládl to, když jsem onemocněla.
Dcera byla na mne „tvrdá“ - řekla mi, ať to beru jako angínu! Abych to zkusila brát lehčeji.
Na první operaci mi odňali část prsu, ale nevzali ho celý. Potom jsem musela podstoupit další operaci, při níž mi prs zcela odstranili.
Někdy jsem po chemotorapii nemohla vstát z postele. Po chemoterapii je vám špatně a člověk je rád, když se dostane aspoň na záchod... Nohy se vám pletou. Když jsem po dvou dnech šla ven na procházku, nesmírně jsem si toho vážila. Byla jsem tak vděčná, že mne nohy nesou... Takové přirozené věci jsem si předtím vůbec neuvědomovala. Chodila jsem sice krátké úseky, ale prostě chodila jsem. Člověk pak kouká po stromech, po kytkách.. Je to dennodenně kolem nás, ale teď to člověk opravdu prožívá.
Někdo vás hodně zlobil...
Když jsem onemocněla, volala mi kamarádka Jana, že zná ještě jednu a pak další s podobným problémem. V den, kdy jsem šla na chemoterapii, volala mi, že má pro mne vzkaz. O dva dny později přijela, postavila se v kuchyni a zpoza bundy vytáhla... Řekla mi:
´Mluvila jsem s jedním pánem, kterého máš moc ráda několik let. Potkala jsem ho na knižním veletrhu a sdělila mu, že mám nemocnou kamarádku. On za mnou pak vyběhl a řekl, že ´ji asi někdo hodně zlobil, když je nemocná´!´
Paní AB dodává: Jmenuje se Honza Volf (Ten, co neumí hrát golf) a chtěl mi darovat nějaké věci, kalendáře. Kreslí obrázky, které prodává v knihkupectvích. Ještě se omlouval, že už jsou to loňské kresby. Slzy mi tekly dojetím... Asi to tak mělo být.
Pro mne to hodně znamenalo. Těšila jsem se z těch osobních dárečků. Poděkovala jsem mu, že mi hodně pomohl ve chvíli, kdy mi bylo mizerně, přítel mne opustil a za sebou jsem měla chemoterapii. Honza Volf mi vzápětí mobilem odpověděl, a od té doby jsme v kontaktu. On věří, že jsem v dobrých božích rukou, že to ví. Že si člověk musí něčím projít, aby pochopil... Když jsem se pak v Telči pak s Honzou Volfem setkala osobně, zeptala jsem se ho, zda nám udělá pozvánku, kdybychom chtěli uspořádat setkávání onkologických pacientů. Aby to žluté sluníčko zářilo na všechny lidi... Řekl, že v pohodě, a zanedlouho mi poslal pozvání, které jsme vytiskli.
Nemoci nám vzkazují...
Pak jsem se dostala do knihovny na přednášku o čínském cvičení (Falun Gong). Vždy jsem tam na přednášky chodila, ale nikdy mne tak nezaujaly jako tato. Nějak mne to... vnitřně naplnilo. Zde se cvičí venku v parku. Kamarádka chodívala z toho cvičení vždy nabitá. Když jsem s nimi začala cvičit, hodně mi to pomohlo i psychicky. Také fyzicky, protože jak máme vybrané ty uzliny v podpaží, musíme se věnovat i speciálnímu cvičení.
Jeden hodný známý poskytl prostor, kde se setkávání onkologických pacientů může uskutečňovat. Předtím ve městě nic takového nebylo. Jsem ráda, že ještě dnes takoví hodní lidé fungují...
Nemoc mi vzkázala, že mám asi něco dělat jinak, než jsem dělala. A že se mám zklidnit.
Přátelé v obavách
Jana, kamarádka pacientky AB: Za sebe mohu říct upřímně, že jsem jednu dobu měla velké obavy o své přátele. Ve stejné době mi onkologicky onemocněly tři kamarádky! Dělala jsem si o ně starosti a zvažovala, jak jim mohu pomoci, snažila jsem se potěšit a povzbudit je.
Jsou plné života a plánů do budoucna. Vyléčené ženy, které se scházejí, se jeví, jakoby se znovu narodily. „Posilujeme svoji víru, že ze tmy opět vysvitne slunce,“ říkají na svém setkávání.
Epoch Times děkuje pacientům za jejich příběhy.
Pomoc lze také nalézt:
- v Praze na adrese: www.lpr.cz nebo v Brně www.mou.cz
- Klub Naděje, Velké Meziříčí, tel 566 522 442
- Nádorová linka Praha tel. 224 920 935
- klub Zacheus, Komenského 20, Jihlava
- Brno Žlutý Kopec, tel. 800 222 322
Čtěte také:
Obávané onemocnění „ve znamení raka“ a jeho příběhy (1)
