Čou Jung-kchang, bývalý člen stálého výboru politbyra a šéf bezpečnostních složek v zemi, kdysi nedotknutelná osoba, stanul letos před soudem v Tchien-ťinu, ilustr. foto. (Feng Li / Getty Images)
Bývalý šéf čínských bezpečnostních složek, Čou Jung-kchang, byl 11. června 2015 odsouzen k doživotí na základě obvinění z korupce. Tato skutečnost je pomyslným triumfem kampaně vedené generálním tajemníkem Komunistické strany Číny Si Ťin-pchingem zaměřené na eliminaci extrémní frakce politických rivalů.
Čou Jung-kchang je bývalý člen stálého výboru politbyra a bývalý šéf vnitřního bezpečnostního aparátu. Lze konstatovat, že byl nejvyšším cílem Si Ťin-pchingovy kampaně, která by měla ukončit dlouhodobou éru přijímaní úplatků mezi stranickými úředníky.
1. okresní lidový soud v Tianjinu uvedl, že obžalovaný byl již souzen během uzavřeného procesu 22. května, a to na základě obvinění z přijímání úplatků, zneužití státní moci a vyzrazování státních tajemství. Soud dodal, že obviněnému nebude umožněno podat odvolání.
Obžalovanému původně hrozil rozsudek smrti. Avšak jelikož projevil lítost, přiznal své činy a přikázal svým příbuzným předat většinu ukořistěného majetku, byl nakonec odsouzen „pouze“ k doživotnímu pobytu ve vězení. Rozsudek zahrnuje zabavení veškerého majetku, který činí v Čouově případě závratné jmění.
Zatímco státem řízené sdělovací prostředky líčí Čouovo odsouzení jako vítězství v boji proti korupci, představuje jeho uvěznění ve skutečnosti mnohem významnější krok. Obzvláště z pohledu dvouleté kampaně Si Ťin-pchinga, jejímž cílem bylo rozložit mocenskou frakci kolem bývalého vůdce strany Ťiang Ce-mina. Ačkoliv působyl Ťiang v úřadu oficiálně v letech 1989-2002, jeho politický a ekonomický vliv nad stranou přetrval prostřednictvím jeho přívrženců (včetně Čoua) dalších deset let.
Jak se ovšem zdá, do jeho pomyslné "rakve" se nyní zatloukají poslední hřebíky.
Dle tvrzení soudu obdržel Čou úplatky přímou či nepřímou cestou v hodnotě zhruba 21 milionů amerických dolarů, čímž přispěl k obohacení ostatních subjektů v celkové hodnotě 343 miliónů amerických dolarů.
K odsouzení tak vysokého stranického úředníka jakým je Čou Jung-kchang, došlo naposledy v roce 1981. Tehdy byl za zradu souzený tzv. „gang čtyř“ - Mao Ce-tungova manželka a další členové, kteří během Kulturní revoluce pronásledovali politické oponenty. Ťiangova frakce zas nechvalně proslula pronásledováním duchovního hnutí Falun Gong (Fa-lun-kung).
Kdysi obávaný a mocný straník je od konce roku 2013 vyšetřován a od té doby se neukazoval na veřejnosti. Předmětem vyšetřování jsou také jeho bývalí straničtí přívrženci a spojenci z odvětví ropného průmyslu.
Převážnou část své kariéry trávil v odvětví ropného průmyslu, kde se během několika desetiletí dostal na pozici generálního ředitele společnosti China National Petroleum Corp., jedné z největších světových energetických společností v roce 1996.
Čou Jung-kchangův vliv a pád
Dle tvrzení soudu obdržel Čou úplatky přímou či nepřímou cestou v hodnotě zhruba 21 milionů amerických dolarů, čímž přispěl k obohacení ostatních subjektů v celkové hodnotě 343 miliónů amerických dolarů.
Jeho činy způsobily dle rozsudku publikovaného na internetových stránkách „obrovské škody veřejnému sektoru, zájmům národa a lidu“.
Jakožto vysoce postavený úředník, šéf bezpečnostních složek a člověk ovlivňující ropný průmysl v kombinaci s protekčním vlivem pokrývajícím jihozápadní provincii S'-čchuan, byl vnímán jako nedotknutelný muž. Připočtěme k tomu, že byl chráněncem předchozího vůdce strany Ťiang Ce-mina, kterému pomáhal udržovat podstatný vliv ve stranických záležitostech, dokonce i po jeho oficiálním odchodu z funkce v roce 2002.
Dopad jeho působení ve straně
Od roku 2007 byl členem Výboru pro politické a právní záležitosti.
Jeho dychtivost pokračovat v pronásledování duchovní disciplíny Falun Gong činila hlavní faktor jeho užitečnosti bývalému vůdci Ťiang Ce-minovi, který osobně nařídil toto pronásledování v roce 1999.
Exprezident Ťiang Ce-min údajně posouval Čou Jung-kchanga na vyšší pozice, protože měl vůli řídit jeho politickou kampaň proti duchovnímu hnutí Falun Gong, během níž několika desítkám milionů jeho stoupencům zabavili majetky, umísťovali je jako levnou pracovní sílu do pracovních táborů a podle zahraničních vyšetřovatelů později zneužívali jako nedobrovolné dárce orgánů pro komerční transplantace.
Mocenská frakce okolo Ťiang Ce-mina si udržovala značný vliv nad Čínou i poté, co se vůdcem strany stal Chu Ťin-tchao. Nicméně na konci jeho funkčního období nastal obrat.
Zlomovým obdobím se stal únor 2012, kdy Wang Li-ťün, policejní šéf provincie Čchung-čching, utekl na americký konzulát v Čcheng-tu, za čož dostal 15 letý trest vězení. Klíčovou skutečností bylo jeho blízké spojení s Po Si-lajem, členem politbyra a chráněncem Čou Jung-kchanga a Ťiang Ce-mina.
Wang údajně sdělil americkým úředníkům důležitá tajemství včetně informací vztahujících se k plánovanému odstranění tehdy nastupujícího vůdce strany Si Ťin-pchinga a ozbrojeného převzetí moci frakcí Ťiang Ce-mina.
I když se o tomto spiknutí oficiálně nikdy nemluvilo, byl Po Si-laj ze své pozice sesazen a nakonec odsouzen za korupci, zpronevěru a zneužití pravomoci k doživotnímu vězení.
Co se týče Čou Jung-kchanga, jeho sesazení trvalo déle. Nicméně zvěsti o krocích podnikaných proti němu, se začaly šířit nedlouho po Wangově pokusu o zběhnutí. Oficiálně začal být vyšetřován až v červenci 2014.
Avšak ani poté nepadla jediná zmínka o údajném plánovaném převratu. První náznak se objevil až v článku státních sdělovacích prostředků z března 2015. Předseda Nejvyššího soudu čínské komunistické strany Čou Čchiang v něm prohlašuje, že Čou a Po se zabývali „neorganizovanou politickou činností".
Ve stejný měsíc se objevila další zpráva napsaná Chuang Ťie-fuem, náměstkem ministra zdravotnictví ČLR. Ten Čoua obvinil, že jako zdroj orgánů určených pro transplantace ve vojenských nemocnicích využíval vězně. Tento krok sice umožnil Číně vydělat miliardy dolarů, ale na mezinárodním poli byl značně kritizován. Několik dalších nezávislých vyšetřování ukázalo, že početným nedobrovolným zdrojem těchto orgánů byli také následovníci Falun Gongu.
Přeložil: Petr Matějček
Čtěte také:
Od roku 2007 byl členem Výboru pro politické a právní záležitosti.
Jeho dychtivost pokračovat v pronásledování duchovní disciplíny Falun Gong činila hlavní faktor jeho užitečnosti bývalému vůdci Ťiang Ce-minovi, který osobně nařídil toto pronásledování v roce 1999.
Exprezident Ťiang Ce-min údajně posouval Čou Jung-kchanga na vyšší pozice, protože měl vůli řídit jeho politickou kampaň proti duchovnímu hnutí Falun Gong, během níž několika desítkám milionů jeho stoupencům zabavili majetky, umísťovali je jako levnou pracovní sílu do pracovních táborů a podle zahraničních vyšetřovatelů později zneužívali jako nedobrovolné dárce orgánů pro komerční transplantace.
Mocenská frakce okolo Ťiang Ce-mina si udržovala značný vliv nad Čínou i poté, co se vůdcem strany stal Chu Ťin-tchao. Nicméně na konci jeho funkčního období nastal obrat.
Zlomovým obdobím se stal únor 2012, kdy Wang Li-ťün, policejní šéf provincie Čchung-čching, utekl na americký konzulát v Čcheng-tu, za čož dostal 15 letý trest vězení. Klíčovou skutečností bylo jeho blízké spojení s Po Si-lajem, členem politbyra a chráněncem Čou Jung-kchanga a Ťiang Ce-mina.
Wang údajně sdělil americkým úředníkům důležitá tajemství včetně informací vztahujících se k plánovanému odstranění tehdy nastupujícího vůdce strany Si Ťin-pchinga a ozbrojeného převzetí moci frakcí Ťiang Ce-mina.
I když se o tomto spiknutí oficiálně nikdy nemluvilo, byl Po Si-laj ze své pozice sesazen a nakonec odsouzen za korupci, zpronevěru a zneužití pravomoci k doživotnímu vězení.
Co se týče Čou Jung-kchanga, jeho sesazení trvalo déle. Nicméně zvěsti o krocích podnikaných proti němu, se začaly šířit nedlouho po Wangově pokusu o zběhnutí. Oficiálně začal být vyšetřován až v červenci 2014.
Avšak ani poté nepadla jediná zmínka o údajném plánovaném převratu. První náznak se objevil až v článku státních sdělovacích prostředků z března 2015. Předseda Nejvyššího soudu čínské komunistické strany Čou Čchiang v něm prohlašuje, že Čou a Po se zabývali „neorganizovanou politickou činností".
Ve stejný měsíc se objevila další zpráva napsaná Chuang Ťie-fuem, náměstkem ministra zdravotnictví ČLR. Ten Čoua obvinil, že jako zdroj orgánů určených pro transplantace ve vojenských nemocnicích využíval vězně. Tento krok sice umožnil Číně vydělat miliardy dolarů, ale na mezinárodním poli byl značně kritizován. Několik dalších nezávislých vyšetřování ukázalo, že početným nedobrovolným zdrojem těchto orgánů byli také následovníci Falun Gongu.
Přeložil: Petr Matějček
Čtěte také:
Programátorští mágové neúnavně útočí na Velkou internetovou zeď
Evropský parlament zápasí s odpovědností za neetické transplantace v Číně
