Úřad práce, ilustr. foto. (Z. Danková / Epoch Times)
Podmínky na trhu práce již delší dobu zneklidňují více občanů v ČR, zejména ty starší, kterým byl prodloužen věk odchodu do důchodu. Často říkají, že nemohou sehnat tzv. normální práci. Mít stálé místo, denní pracovní dobu, stálý příjem, což zaručuje smlouva na dobu neurčitou.
Práce, která byla kdysi běžná, se hledá hůř. Tím je myšleno – nedělat dealera, který nabízí nějaké produkty, pojišťovacího agenta anebo finančního poradce na živnostenský list. (Mnoho měst již podomní prodej zakázalo a udělalo opatření, a to vzhledem ke špatným zkušenostem s podvody starších lidí.)
Ti, kteří vyrostli v čsl. totalitním režimu a byl jim prodloužen odchod do důchodu, se nenaučili dost pružně reagovat na změnu situace na trhu práce, nebo ani nemohou. Některé ročníky, asi tak od 1955 a mladší, mají méně šancí sehnat stálé zaměstnání.
Navíc firmy, které nevyrábějí produkty na sklad, způsobují přelévání lidí tam a zase sem, když nabírají zaměstnance a propouštějí podle potřeb své výroby.
Motivace pracovat
„To vás má motivovat, abyste – pracovala,“ odpověděla úřednice s bezelstným výrazem na oddělení hmotné nouze úřadu práce a vyhlížela, že to myslí vážně.
„Motivovat?“ hlesla 55letá Daniela, žadatelka o sociální dávky, která si nedávno k sociálním dávkám našla přivýdělek, který poctivě nahlásila.
Protože kdyby si nenašla brigádu a seděla nečinně doma, peníze by dostávala téměř vlastně ve stejné výši, jako u tohoto přivýdělku.
Když nastoupila na brigádu (DPP), slýchala lidové rady: „To nenahlašuj, nebo ti pokrátí dávky!“
Počítala s tím, že jí dávky pokrátí, ale tak o 30 %, to by se dalo snést, když člověk potřebuje nezbytně mobil a internet. Ale sebrat 70 %? S tím nepočítala a pak dostala vysvětlení o „motivaci“.
Uvědomila si, že je na tom téměř stále stejně, pouze stát na ní ušetřil. Šla se zeptat na úřad: „Koho má takovýto zákon vlastně ochraňovat?“
„Stát vám ponechává 30 % z přivýdělku, to je odměna, že jste si našla práci a snažíte se pracovat,“ zněla formulace z úst úřednice. Avšak obyčejný člověk se cítí jinak.
Podle pravidel úřadu práce si nezaměstnaní během pobírání podpory v nezaměstnanosti nemohou přivydělat nic. Když skončí doba podpory a pokud nadále neseženou práci, pobírají sociální dávky, pokud jsou jim přiznány. K dávkám si mohou přivydělat do poloviny minimální mzdy, tedy částku 4 500 Kč za měsíc, ne více (platilo do konce roku 2015).
„Ale upřímně – mne tohle demotivuje!“ odcházela s tím, že je opět na nule. A brigádu šla ukončit.
„Ukažte mi, kdo by pracoval za 30 % výdělku?“ ptá se Daniela.
Inzeráty s nabídkou práce (podvody) a odpověď z ministerstva
Jitka N. – 54 let, 2 roky nezaměstnaná, získala na ¾ roku dohodu o provedení práce (DPP), plat vycházel do 8 tisíc měsíčně, z toho si sama platila zdravotní pojištění. Pak zkusila sehnat domácí práci přes internet.
Narazila na podmínku dát předem platbu, zaplatila na účet a poté se dověděla, že v nabídce nebyly zveřejněny všechny podmínky práce a že ji nemůže plnit.
Prostě inzerát sdělí „A“, ale neřekne vám „B“. Jde např. O to, že na ty vyrobené propisovačky, které doma poskládáte, nebo vyplněné obálky si musíte sami sehnat odbyt. To je ta informace „B“, kterou vám inzerát prvotně nesdělí.
Poté, co zaplatila a peníze byly pryč, našla jméno a IČ podnikatele, který byl v diskuzi na internetu přetřásán jako – podvodník. Pozdní informace. Nezbylo než napsat mu na email anebo na adresu firmy a požádat o vrácení zálohy. Podnikatel se neozval.
Přišla na policii nahlásit svůj případ. Policista na příjmu sdělil, že: „Policie nemá žádné páky, jak to zastavit.“ V policejní kanceláři s ní sepsali protokol, pak šla domů. Podvody a nabídky s neúplnými informacemi běží na internetu dále.
„Vážené ministerstvo práce a sociálních věcí,“ napsala jiná nezaměstnaná M. K. v krizovém věku, „je mi 55 let, odpracovala jsem v životě 35 let, doba odchodu do důchodu se mezitím prodloužila, mám ji odloženou nejméně o 7 let. Současně však zmizela normální práce. Chci od vás zkorigovat 3 pravidla:
- Zpřísnit pravidla na trhu práce s inzeráty
- Umožnit lidem sehnat normální práci a brát za ni slušnou mzdu, která postačí na pokrytí důstojného života, bez nouze
- Změnit zákon o práci v důchodě, protože zatímco jsou tu nezaměstnaní, někteří důchodci, pobírající penzi, stále pracují na různých pozicích.
Ilustr. foto. (JEAN-SEBASTIEN EVRARD / AFP / Getty Images)
„Letadlo“
„Například pod inzerátem práce asistentky v salóně zdraví a krásy anebo welnees studia se často skrývá jedno opakující se „letadlo“ – firma Herbalife. Snad proto, že má požehnání ministerstva zdravotnictví? Letos jsem opět byla oklamána nabídkou seriózní práce, ze které se nakonec vyklubala práce s produkty Herbalife, což opět nebylo nikde dopředu řečeno,“ dodává 56letá M. K.
„Dále – ve všech nabídkách domácích prací (a nejen domácích) se mluví předně o příslibu velkého výdělku, když – dopředu zaplatíte. Informace o domácí práci se skládají z A, ale není tam řečeno B. Prostě uchazeč o domácí práci se na první pokus nedozví všechny podmínky, které ta práce obnáší. Ale má dopředu zaplatit. Tak zaplatí a dozví se, že si musí sehnat sám odbyt zboží anebo že má zaplatit další částku anebo zjistí, že vlastně nemá podmínky na to, aby tu práci mohl vůbec splnit atd., atd.
Proč ministerstvo práce nezpřísní podmínky, za jakých se mohou inzerovat pracovní nabídky nebo poptávky?
Když např. na Aukro mají přísná pravidla, která když někdo poruší, je mu zrušen účet a nemůže již více inzerovat na jejich portálu. Proč může být na trhu práce takový chaos, dezorientace, podvody, klamavé sliby apod.? Je to nutné při současné nezaměstnanosti? Co brání ministerstvu práce a sociálních věcí opatřit přesnými pravidly i pracovní portály?“
Nezaměstnaná M. K. obdržela odpověď z ministerstva: „Inzeráty na trhu práce musí splňovat podmínky nediskriminace podle zákona 435/2004 a 198/2009 Sb a… úřad práce ČR může porušení zákazu přímo potrestat pokutou.
Nabídky pracovních míst zveřejněných prostřednictvím webových stránek soukromých agentur či individuální novinové inzerce, které splňují nediskriminaci podle výše uvedených zákonů nejsou protizákonné. Jestliže se zadavatelé chovají nemorálně, nemůže MPSV situaci ovlivnit, neboť portály a vydavatelství nejsou v jeho vlastnictví (oproti Aukru).“
„Uchazeči o zaměstnání musejí být sami obezřetní, nic předem neplatit, neboť vždy i za jakéhokoliv zpřísnění se najdou podvodníci, kteří zneužívají tíživé situace uchazeče o zaměstnání. V případě zjištění nemorálního jednání mohou uchazeči o zaměstnání podat podnět ÚP ČR k prošetření,“ dodává ing. Štefan Duháň, ředitel odboru trhu práce.
Dotace APZ
Pro lidi nad 50 let je nabízena tzv. APZ dotace. Firma, která se nechá zlákat možností zaměstnat 50letého člověka na dotaci, si však musí dobře spočítat, jak jí to finančně vyjde. Dotace následuje poté, co firma zaměstnanci vyplatí první výplatu. Současně se musí řídit podmínkami a pravidly, které získání dotace přináší.
„Měla jsem tu zaměstnankyni na plný úvazek, s dotací, ale málem mne to zruinovalo,“ říká s povzdechem majitelka živnosti s čajovnou a knihkupectvím. Domnívala se, že v průběhu oslabené sezóny převede pracovnici na kratší úvazek, méně hodin a bude tedy vyplácet méně. Avšak to pravidla dotace nedovolují.
„Tak jsem nakonec zůstala sama bez výplaty,“ říká živnostnice, protože k dotaci zaměstnance musí zaměstnavatel ještě přispívat určitou částkou. Částka od firmy je sice menšinou dotovaného platu zaměstnance, ale překvapivě táhne malou firmu dolů.
Takže – dotace i zaměstnanci nad 50 let náleží jen bohatým firmám. „Bohatým se dává, chudým bere,“ konstatovala živnostnice.
Mnoho zaměstnavatelů by rádo zaměstnalo lidi nad 50 let a získalo na ně dotaci APZ, protože se domnívají, že touto dotací pokryjí celou pracovníkovu mzdu. Avšak – vládní nařízení řídká, že tento dotovaný zaměstnanec má pobírat vyšší mzdu, než je dotace. Zaměstnavateli to dojde, až když má doplácet na jeho mzdu, a pokud to jde, vycouvá z takového úvazku.
Lada S., 54 let, původně pracovala řadu let jako účetní u vojska. Poté, co byla vojenská posádka v místě zrušena, začala její pouť.
„Ano, dotované místo jsem získala. Jednalo se o dotaci APZ pro lidi nad 50 let. Prodávala jsem v butiku módní oblečení, docela mne to bavilo. Místo platilo na 8 měsíců. A po 8 měsících? Nazdar!“ zakončila vyprávění o ukončení dotovaného poměru, kdy se za necelý 1 rok ocitla znovu na úřadu práce.
Pokud neodpracujete 12 měsíců, úřad práce vás sice přijme do evidence, ale pouze platí zdravotní pojištění, podporu v nezaměstnanosti vám nepřizná.
Úřednice na úřadě práce sděluje: „Není to tak, že se nedaří získávat dotovaná místa ve firmách. Máme zde plno šanonů s daty lidí nad 50 let, kteří se na takovém místě s dotací APZ umístili.“ Na otázku, kolik jich bylo například za poslední měsíc, úřednice odpovídá, že to neví.
Ve státě nejde pouze o nezaměstnané lidi. Ti, kteří pracují, jsou na tom mnohdy hůře než ti, kteří pobírají sociální dávky.
Jaroslav N. (49 let) pracuje jako nástrojař, do práce dojíždí, je rozvedený, má v péči dva syny. Od manželky dostává 700 Kč na jednoho syna, jenž není ještě dospělý, plat v továrně bere do 12 tisíc.
„Ve svém věku, po letech praxe, bych si představoval vyšší plat, než co mám. Poohlížím se po lepší práci nebo aspoň bez dojíždění,“ sdělil ET.
Jarek (56 let) vdovec, pracuje jako údržbář, na jednoho syna pobíral sirotčí důchod. Jeho plat po letech práce činí 10 tisíc. Prodal své dvě motorky, aby si trochu přilepšil. Avšak takový příjem je pouze jednorázový.
Mnoho firem doufá, že koupěschopnost obyvatelstva se zvýší. Těžko říci, jakým způsobem mohou narůst platy za stávajících podmínek.
