Průhlednost vody našich rybníků ukázala Secchiho deska (2. díl)

ČSO má bližší starost o svoje svěřence – opeřené živočichy, v tomto případě vodní ptactvo. Průhlednost vody je limitujícím faktorem pro výskyt ptáků zejména během hnízdního období, kdy potřebují krmit svá mláďata. To platí zvláště pro potápku černokrkou, Ptáka roku 2015, která se při lovu potravy orientuje pomocí zraku.

Měření proběhla pomocí jednoduchého zařízení – Secchiho desky. Cílem bylo upozornit na špatný stav našich rybníků zejména jako důležitého biotopu pro vodní ptáky.

ČSO se vyjadřuje k loňskému měření: „Potápka černokrká, Pták roku 2015, má pro loňský červen kritické období za sebou. Eutrofizované* rybníky to nejhorší ale teprve čeká. Akce ´Měření průhlednosti vody v rybnících´ tak vstupuje do další etapy. Zařízení od konce dubna přibližuje problematiku kvality vody a ochrany mokřadů široké veřejnosti i v ČR.“

Akce tak hlavní metodou následuje obdobný vzdělávací a výchovný program „World Water Monitoring Challenge“, který je globálním. Jen v roce 2013 se do monitoringu kvality vod zapojilo jeho prostřednictvím asi 185 tisíc účastníků z 51 zemí světa. 150 let po Secchiho standardizaci je tak na výsost jasné,  jakou sílu s sebou nese zapojení široké veřejnosti do ochrany jezer, řek, přehrad, moří a oceánů díky jednoduché metodě.

Sníženou průhlednost vody v rybnících má u nás na svědomí zejména nepřirozeně vysoká obsádka komerčně chovaných kaprovitých ryb. Příliš vysoký počet nasazených ryb dokáže zcela zlikvidovat drobné vodní bezobratlé (zooplankton), což má za následek přemožení drobných řas (fytoplankton) a následnou sníženou průhlednost vody. Kapři při hledání potravy ryjí v bahně na dně, čímž ničí vodní rostliny a zároveň dále zvyšují zákal vody.

1) Zeptali jsme se: Jaké jsou povinnosti majitele nebo správce o hygieně v rybníku?

„Pokud jde o rybníky, tak zde je komplikovaná situace, protože se zde legislativa rozděluje do čtyř oblastí,“ odpovídá RNDr. Mojmír Vlašín ze sdružení Veronika, který je zároveň soudním znalcem v oboru ochrany přírody.

„První je rybník jako vodní dílo a zde je kompetentní vodoprávní úřad. To je typicky Krajský úřad, příslušný odbor, ale může to být i jinak (takže zde je možné zjistit povinnosti majitele).

Pak je to zemědělství, většinou také reprezentované statní správou na úrovni kraje nebo ministerstva zemědělství, a pak je to hygiena, která je reprezentovaná Hygienickou správou. A úplně na konec je to ochrana přírody, která tady tahá za nejkratší konec provazu (info na AOPK ČR),“ uvádí Vlašín.

„Nakládání se závadnými látkami (sypanie hnoja do rybníka) a prikrmovanie rýb upravoval § 39 ods. 8 vodního zákona,“ uvádí ČSO.

Náležitosti havarijního plánu a nakládání se závadnými látkami včetně požadavků na odborně způsobilou osobu a záchytné vany podle odstavce 4 písm. d) stanoví Ministerstvo životního prostředí vyhláškou. Zásady pro stanovení podmínek pro použití závadných látek v případě výjimek (podle odstavce 7 písm. b), d) a e) a při nakládání s vodami za účelem chovu ryb nebo vodní drůbeže, popřípadě jiných vodních živočichů a vymezení kategorií rybníků z hlediska rybářského hospodaření) stanoví Ministerstvo životního prostředí a Ministerstvo zemědělství vyhláškou.

„Vyhlášku sa MŽP kvôli rozporom s MZe vydať nepodarilo, platí metodický pokyn,“ upřesňuje Katarína Slabeyová z ochrany mokřadů. „V praxi to znamená, že ak chce rybnikár dodať do rybníka hnoj, musí požiadať o povolenie príslušný vodoprávy úrad kraja. Ten v povolení stanoví podmienky.

Čo sa týka prikrmovania, nepriamou novelou zákona v roku 2014 sa doplnil do § 39 ods. 12 a tým pádom prikrmovanie rastlinnými krmivami z ods. 8 vypadlo a už nepodlieha povoľovaciemu procesu.V praxi to znamená, že si rybnikár môže do rybníka nasypať toľko rastlinného krmiva, koľko len chce. Podmienky sú smiešne a sankcie pre ods. 12 neexistujú.“

„To, že je znečištění povrchových vod v českých zemích i na Moravě tak naprosto obecným jevem, je skutečný, naprostý průšvih,“ odpovídá na otázku jeden z laických ochránců přírody a dodává:

„Stanoviska vydávaná orgány ochrany přírody ´k aplikaci (použití) látek závadných vodám´ jsou údajně pouze ´nezávazná´, nikoli normativní; navíc často nejsou respektovaná ani ve zvláště chráněných územích - viz ´profláklý´ Velký Tisý na Třeboňsku nebo třeba zcela zakalené rybníčky v PR Ivaniny pod Křemešníkem... Restrikce ani sankce jsou naprosto neúčinné, mantinely totiž prakticky nejsou nastaveny. ČIŽP nevyvíjí potřebnou aktivitu. Hlas nevládních sdružení (spolků) a veřejnosti zatím není zřetelně slyšitelný.

Spoluzodpovědnost rezortu ŽP za budování nádrží v soukromém vlastnictví, následně využívaných k intenzivnímu rybochovu (přes jejich deklarované ´retenční´určení), nadto s využitím evropských i státních dotací, je průšvihem dalším.

Paušální uplatňování tzv. náhrady škody způsobené zvláště chráněnými živočichy na rybnících (zde: vydra říční, případně bobr evropský) třetím, zdaleka ne tím posledním,“ uzavírá laický ochránce přírody výčet tří průšvihů na vodstvech v naší české krajině.

Průhlednost vody v nádržích v Česku se v roce 2015 pohybovala od maxima 410 cm na Kolovském rybníce v okrese Karlovy Vary (který si zachoval nadprůměrně vysoké hodnoty průhlednosti až do konce sezony) po téměř nulovou průhlednost na více lokalitách koncem srpna. Průměrná průhlednost podle očekávání s postupem vegetační sezóny v jednotlivých měsících klesala, a to od hodnoty 87 cm v dubnu, 77 cm v květnu, 64 cm v červnu, 48 cm v červenci až po 41 cm v srpnu.

Výsledky jednotlivých měření i souhrnné výsledky po okresech jsou k dispozici na stránce voda.birds.cz.

---

 

Čtěte také: Secchiho deska: Jak se kameninový talíř z lodní kuchyně stal vědeckým měřidlem